Průběžné výsledky čtyř sezón mapování pro rakouský Atlas hnízdního rozšíření ptáků
Nejen v české republice probíhá sběr dat pro nový Atlas hnízdního rozšíření ptáků. Také v Evropě se shromažďují data pro druhý Atlas Evropského rozšíření ptáků (EBBA 2). Některé státy tak svá data využijí jak pro Evropský atlas, tak pro „domácí“. Nejinak je tomu i v Rakousku. Jaké jsou tedy novinky v rakouské avifauně za poslední 4 roky, kdy mapování probíhá?
Probíhající hnízdní sezóna je pátou, kdy probíhá sběr dat pro rakouský Atlas hnízdního rozšíření ptáků v Rakousku. Během posledních čtyř let (2013-2016) bylo shromážděno více než 1 milion záznamů, což je významný nárůst ve srovnání s předchozím atlasem (1981-1985), který během pětiletého sběru dat shromáždil 340000 záznamů. „Nejnáročnější část atlasu představuje sběr terénních dat v oblasti Alp. Tato oblast má specializované metodické nároky, používají se např. menší mapovací kvadráty 600 × 600 metrů a přes určité obtíže se nám podařilo zmapovat 10000 těchto upravených kvadrátů, “ říká Norbert Teufelbauer, koordinátor sčítání pro EBBA2 v Rakousku.
Již nyní lze v porovnání s atlasem z roku 1980 poukázat na některé nově hnízdící druhy ptáků: labuť černou (Cygnus atratus), husici nilskou (Alopochen aegyptiacus), husici rezavou (Tadorna ferruginea), hohola severního (Bucephala clangula), kormorána malého (Phalacrocorax pygmeus), volavku stříbřitou (Egretta garzetta), racka středomořského (Larus michahellis), rybáka bahenního (Chlidonias hybrida) či konipase citrónového (Motacilla citreola). Navíc se zdá, že některé druhy úspěšně znovu osidlují rakouskou krajinu poté, co z Rakouska na čas jako hnízdící vymizely. Např. kormorán velký (Phalacrocorax carbo), orel mořský (Haliaeetus albicilla), orel královský (Aquila heliaca). Lze předpokládat, že u některých druhů je to zásluhou probíhající reintrodukce, např. u orlosupa bradatého (Gypaetus barbatus) či puštíka bělavého (Strix uralensis).
Avšak v porovnání s atlasem osmdesátých let některé druhy v Rakousku již vymizely. Z doposud získaných výsledků se to týká potápky rudokrké (Podiceps grisegena), ťuhýka rudohlavého (Lanius senator) či poštolky jižní (Falco naumanni). Zvyšující se početní trendy byly zaznamenány u čápa černého (Ciconia nigra), morčáka velkého (Mergus merganser), luňáka červeného (Milvus milvus), vlhy pestré (Merops apiaster) a krkavce velkého (Corvus corax). Z druhů naopak ubývajících jsou nejčastěji zastoupeny druhy zemědělské krajiny, jako např. koroptve polní (Perdix perdix), čejky chocholaté (Vanellus vanellus), skřivana polního (Alauda arvensis) či bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra). Klesající trend početnosti byl zjištěn i u kosa horského (Turdus torquatus).
Titulní foto: Jiří Bartoš (http://bartosphoto.cz/)