Slovenští ornitologové budou sčítat dravce
Zimní počasí může vytvářet dojem, že příroda spí a s ní i ornitologie. Právě leden je však dobou, kdy se slovenští ornitologové věnují sčítání vybraných druhů dravců. V tomto období je jich nejvíce a s nástupem teplejších částí roku budou jejich počty v krajině klesat. V druhé polovině ledna proběhne na Slovensku sčítání luňáka červeného, orla královského, orla mořského a raroha velkého, jehož se účastní více než šedesátka sčitatelů.
„Sledování početnosti dravců a jejich distribuce v krajině v zimních měsících má na Slovensku dlouhou tradici. Získané výsledky nám pomáhají při plánovaní a prosazování konkrétních opatření na ochranu druhů, například když chceme předejít zničení porostu stromů, které dravci s oblibou využívají k odpočinku. Stejně tak je důležité zachování lokalit s dostatkem dostupné potravy. Tam, kde se dravci v zimě zdržují, mohou i zahnízdit,“ říká Jozef Chavko, předseda Ochrany dravcov na Slovensku (RPS) a jeden z koordinátorů sčítání dravců na Slovensku.
„Zimní termíny jsou mezinárodně jednotné. Evidují se rovněž společná zimoviště kalousů ušatých nebo nocoviště motáků pilichů. Pospolu nocují i luňáci červení, nejvyšší početnosti dosahují v oblasti Záhoří. Oproti početnosti hnízdní populace, může být počet luňáků v zimním období i několikanásobně vyšší. Na zimu k nám přilétají i orli mořští a luňáci ze severní a střední Evropy, což je důvod jejich vyšší početnosti v zimě. V roce 2017 jsme zjistili hnízdění pouhých 11 párů luňáků a 21 párů orla mořského,“ vysvětluje Lucia Deutschová z Ochrany dravcov na Slovensku. „Jinak budeme postupovat při kontrolách výskytu orla královského a raroha velkého, pozornost zaměříme hlavně na hnízdní lokality již známých párů. Tito dravci se v tento čas zdržují v širším okolí hnízdišť, často v podhůří a nižších oblastech, kam zaletují za potravou a v některých případech se tu i usadí. Sčítání těchto druhů se tento rok uskuteční pod záštitou projektu LIFE PannonEagle. Všímat si budeme i pro dravce rizikových faktorů, například nelegálního pronásledování, ničení biotopů, rušení a podobně,“ uzavírá Chavko.
Text / Titulní foto orla mořského Lukáš Kadava