Zajímavé nocoviště vrány šedé a černé na Královéhradecku
Vrány jsou všeobecně známí ptáci, přesto však bývají u mnoha laiků, myslivců, ale i birderů poměrně neoblíbení. Nic to však nemění na tom, že to jsou inteligentní a zajímaví ptáci. Vrány se v České republice vyskytují ve dvou druzích: vrána šedá (Corvus cornix) a vrána černá (Corvus corone), donedávna považovaných za poddruh jediného druhu vrány obecné. Z podrobného průzkumu provedeného v roce 2003 však vzhledem k významným rozdílům ve zbarvení obou druhů a snížené genetické životnosti kříženců vyplynulo, že by měly být považovány za dva oddělené druhy. Českou republikou probíhá hranice rozšíření obou druhů, které se mezi sebou nezřídka kříží.
Vrány šedé, podobně jako ostatní krkavcovití ptáci nocují ve společných hejnech, která však zdaleka nedosahují takové početnosti, jako v případě (často společných) nocovišť havranů či kavek. Nejčastěji se jedná v případě vran o hejna o několika desítkách, vzácně i stovkách jedinců. Neobvykle početná nocoviště byla popsána i literatuře. Například v časopisu Československý ornitolog popisuje Josef Vrbka celoroční početný výskyt vrány (šedé) v okolí Městečka Trnávka na Svitavsku v roce 1946. Jejich počet odhadoval autor na 300 – 500, přičemž k nejvyšším koncentracím ptáků mělo docházet na polích v období po sklizni obilovin. Nocoviště autor předpokládal v okolí zříceniny Cimburku. Možná tedy, že scény s krkavcovitými ptáky z Troškovy pohádky o princezně Jasněnce nemusely být v naší krajině pouhou chimérou…..
Zdá se, že po roce 2000 a zvláště od roku 2013 dochází k nálezům nocovišť s vysokou početností vran. Proč tomu tak je si netroufám odhadnout, zejména z důvodu, že trend početnosti vrány je v České republice mírně klesající. Na tradičních nocovištích v lužních lesích u Lanžhota na Břeclavsku bylo přes 230 ptáků pozorováno v roce 2013 a v roce 2015 odhadovali ornitologové Gašpar Čamlík a David Horal maxima na 350 jedinců. Počty blížící se ke čtyřem stovkám zaznamenala Vlasta Škorpíková u Pohořelic 27. 12. 2013, celkem 370 ptáků. Poprvé byly čtyři stovky ptáků na jediném nocovišti sečteny 5. 12. 2015 u Vracova Na Hodonínsku Gašparem Čamlíkem (celkem 404 vran šedých). Na tomtéž nocovišti pozoroval Aleš Prágr 13. 11. 2017 celkem 400 ptáků. Na jednu stranu se nabízí se hypotéza, že vzhledem k mírným zimním v posledních letech se mohou u nás v zimě zdržovat ptáci z východních oblastí – podobně jako havrani polní.
Mimo oblasti Moravy jsou takto početná nocoviště doposud neobvyklá. O to více jsem byl překvapen nálezem nocoviště ve východních Čechách na štítské pískovně u Chlumce nad Cidlinou v roce 2017. Zvýšené počty vrány šedé, s malým počtem vran černých jsem pravidelně pozoroval celý podzim u blízkého Proudnického rybníka (nejvíce čtyři ptáci v hejnu 20 vran šedých 24. 11. 2017). Avšak teprve 29. 12. jsem nalezl nocoviště na ostrově na zatopené pískovně. Počet nocujících ptáků jsem sečetl z dokumentační fotografie – celkem 436 vran. Přestože vzhledem k ubývajícímu dennímu světlu a potřebě pořízení dokumentačních fotografií jsem se nemohl detailněji věnovat rozlišení druhů v hejnu, je jisté, že se jednalo o smíšené hejno s početně dominující vránou šedou, s menším počtem vrány černé. Dne 6. 1. 2018 bylo při příletu několika hejn ze západního směru (Hradišťko II, Radovesnice II) a jižního (Kolesa) sečteno cca 460 vran. Předpokládám, že místně zvýšené počty vran v průběhu letošní zimy, pozorované přes den v krajině v okolí Radovesnic II (okres Kolín), Chlumce nad Cidlinou a Kosiček (okres Hradec Králové) jsou ptáci nocující právě na Štítu. Zajímavé také je, že za nocoviště si vrány vybraly ostrov, na němž až doposud hnízdili rackové chechtaví. Vzhledem k tomu, že „Racčí ostrov“ však zarůstá náletovými dřevinami, je možné, že v blízké budoucnosti dojde k přejmenování a na pískovně tak zůstane již pouze „Vraní ostrov“….
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto Wikipedia Commons