Právě končící zima přinesla některá ptačí překvapení. Jedním z nich byly vysoké počty zimujících jeřábů popelavých (grus grus) na Jičínsku. Východní Čechy jsou již několik posledních zim v rámci České republiky pro zimující jeřáby klíčové. Jeřáb popelavý je druh se zajímavou migrační strategií (ZDE), která se neustále proměňuje na základě změn klimatických podmínek. V posledních dvou desetiletích nejenže ve východních Čechách přibývá zimování jeřábů, které je již pravidelným jevem, ale vzrůstá i početnost zimujících jedinců. Kolem stovky zimujících jeřábů bylo prvně zjištěno v prosinci roku 2015 a centrem zimního výskytu jeřábů ve východních Čechách se stalo Pardubicko, tedy širší oblast v okolí NPR Bohdanečský rybník, s dosavadním maximem 219 ex. z prosince 2022.
Druhým centrem výskytu se v posledních několika letech stává Jičínsko, konkrétně Ptačí oblast Rožďalovické rybníky a přilehlá zemědělská krajina z východní strany. Ptačí oblast se nachází na rozhraní Královéhradeckého a Středočeského kraje na pomezí Nymburska a Jičínska. Vymezená oblast zahrnuje soustavu více jak dvaceti rybníků obklopených celistvým pásem lesních, především dubohabrových porostů, táhnoucích se od Dětenic na severozápadě až po Městec Králové na jihovýchodě. Mírně zvlněná krajina tvoří přechod mezi Jičínskou pahorkatinou a poděbradským Polabím.
Přestože v ptačí oblasti bylo zimování jeřábů zjištěno již v sezóně 2004/2005 (ZDE), teprve s posledních dvou letech počty zimujících ptáků výrazně narůstají a převyšují i počty jeřábů na Pardubicku. Vysoké počty zimujících jeřábů byly zjištěny v zimě 2024/2025 s maximem 221 ex. 21. 1. 2025 východně od rybníka Kojetín (pozoroval G. Kašpar). V zimě 2025/2026 začaly počty narůstat v průběhu prosince: 6. 12. 2025 sečteno 265 jedinců (pravděpodobně totéž hejno bylo zjištěno již 29.11.2025). Ten den byli ptáci pozorování na přeletu od Budčevse, kde byli rušeni myslivci směrem k rybníku Zrcadlo, kde se hejna rozdělila, část pokračovala jihovýchodním směrem k Chotěšicím a menší část severozápadním směrem za Mlýnec. Navíc byli pozorováni (patrně místní) dva ptáci na Pilském rybníku a rodinka tří jeřábů v nivě Mrliny nad Lohovským rybníkem. Další hejno (pouze slyšené) bylo registrováno v nivě Hasinského potoka východně od Pilského rybníka. Lze tak říci, že v ptačí oblasti se ten den pohybovalo bezmála tři sta jeřábů. Nocoviště bylo na bahnech spuštěného Nečaského rybníka (23.12. 2025 celkem 226 ex.), odkud se v ranních hodinách rozletovali na pastviště mezi Budčevsí a Běchary, část ptáků letěla od Běchar na Chotěšice a Židovice. Malá část opět letěla z nocoviště severozápadním směrem na Křešice či Brodek (23. 12. celkem 20 ex). Rozlet z nocoviště byl v 8.15 (poslední jednotliví opozdilci odlétali z Nečasu v 8:40).
Část hejna zimujících jeřábů nad zasněženou krajinou Rožďalovicka, 11. 1. 2026. Foto L. Kadava
Na přelomu roku počet zimujících jeřábů (i přes denní teploty pod bodem mrazu a sněhovou pokrývku) ještě stouply. Dne 26. 12. bylo sečteno 371 ex. (pozoroval F. Stránský). Maximum bylo zjištěno 4. 1. 2026, kdy bylo na rozletu z nocoviště sečteno 431 ex. Jedná se o doposud nejvyšší zjištěný počet zimujících jeřábů v České republice. Ptáci již nenocovali na Nečasu, ale na zamrzlé hladině Zrcadla. Není bez zajímavosti, že 30. 12. 2025 bylo pozorováno hejno min. 50 jeřábů u Žehuňského rybníka (18,5 km jižně), je tak možné, že na Rožďalovicko se jeřábi stahovali z Pardubicka (resp. Kolínska), kde prosincové či lednové počty jeřábů oproti listopadovým termínům poklesly. Vzhledem k tomu, že od Budčevse odlétali jeřábi i jižním směrem, není vyloučené, že k Žehuni létali ptáci z nocoviště na Rožďalovicku za potravou.
Zajímavé bylo chování jeřábů po další zvýšené sněhové nadílce v první dekádě ledna. Dne 11. 1 bylo sečteno 115 jeřábů (ptáci nocovali ve dvou oddělených hejnech na ledě Zrcadla) a 12. 1. zjistil G. Kašpar už pouze 29 jeřábů. Za zmínku stojí, že v těchto dnech začali být jeřábi pozorováni v okolí Žiželic nedaleko Žehuňského rybníka: 10. 1. zde zjistil P. Voříšek zhruba 50 jeřábů, 13. 1. už bylo pozorováno cca 115 jeřábů. Vzhledem k tomu, že ptáci od Zrcadla zaletovali do polí převážně s řepkou, která v polovině ledna zcela zmizela pod sněhem, je možné že se ptáci přesunuli jižně na Žiželicko, kde se krmili na sklizeném, ale nezaoraném kukřičném poli. Naposledy bylo zimující hejno už jen 30 jeřábů pozorováno 19. 2. M. Staňkem. Tou dobou už se zimující hejno rozpadalo a Rožďalovicko obsazovali místní ptáci.
Část hejna zimujících jeřábů u Žiželic na Kolínsku 29. 1. 2026. Foto P. Horák
Mimo ptačí oblast jsou v zimním období jeřábi zjišťování v zemědělské krajině východně zhruba od Chotěšic k Židovicím (např. 30. 12. 2022 celkem 124 ex., M. Kožuško). Pravděpodobně i ptáci zjišťovaní v minulých letech měli podobnou vazbu na Ptačí oblast, jako v letošní sezóně.
Jeřáb popelavý je v Ptačí oblasti Rožďalovické rybníky kritériovým druhem. Vyvedená mláďata s rodiči zde byla pozorována již v roce 1990. Jedná se tedy o druhou hnízdní lokalitu v rámci ČR. V roce 2003 byla zdejší populace odhadnuta na 3 – 4 hnízdící páry (ZDE). Současnou populaci lze odhadnout na 5 – 7 hnízdících párů. Prokázáná hnízdění byla nalezena na osmi lokalitách v PO, na třech dalších bylo hnízdění velmi pravděpodobné. Ne všechny lokality však bývají obsazovány každoročně. Hnízdní úspěšnost může navíc v jednotlivých sezónách kolísat a může být také negativně ovlivněna dlouhotrvajícím suchem, při kterém vysychají vhodné mokřady, popř. vysokými stavy černé zvěře. V některých sezónách se hejna nehnízdících ptáků zdržují v oblasti i během hnízdní doby (např. 21. 4. 2023 32 ex, u Nečaského rybníka, 9. 5. 2025 51 ex. na téže lokalitě).
Lukáš Kadava / titulní foto Pavel Horák
