Jestřábovi někdo ostříhal peří. Bez záchrany by uhynul hladem
Ve Vodňanech na Strakonicku ostříhal neznámý trýznitel pera na křídlech mladému jestřábovi lesnímu. Dravec tak nemohl létat, a tím pádem ani lovit potravu. Kdyby ho lidé nenašli a neodvezli do záchranné stanice, čekalo by jestřába uhynutí hladem. „Bylo to přímo ve městě, v rodinné zástavbě na jedné ze zahrad. Jestřáb jen poskakoval. Křídelní pera má ustřižená asi do poloviny délky. V takovém případě maximálně překoná plot, ale v žádném případě se nerozletí,“ vysvětluje Libor Šejna ze Záchranné stanice živočichů Makov, která sídlí v Čížové na Písecku. Sem ptáka dovezla paní, která ho našla. Jedná se o půlroční mládě. Nebylo ještě zesláblé a vyhladovělé. O pera tak nejspíše přišlo maximálně dva dny před nalezením. „To můžeme poznat i podle toho, že neměl poškozené ocasní peří, což se stává, když takový pták poskakuje na zemi déle,“ přiblížil šéf stanice. Poraněný jestřáb ve volné přírodě nemá šanci dlouho přežít. Uhynul by hladem zhruba do čtrnácti dnů. Lovil by třeba kobylky nebo slabá mláďata, to by mu však nestačilo. Jestřábi chytají ptáky do velikosti bažanta, často loví straky nebo sojky. Do měst zalétávají na holuby, a to jak domácí, tak městské ze sídlišť. „Jestřábí samci jsou menší a obratnější než samice. Loví tak opeřence maximálně do velikosti holuba. Navíc si nevybírají, zda jde o domácí zvířata, nebo ne, proto někdy shání potravu i u chovatelů drůbeže,“ popisuje Šejna. Příští měsíce dravec stráví v záchranné stanici. Bude nutné počkat, až se mu přirozeně obmění všechna křídelní pera, až poté vyletí zpět do volné přírody. Brka jestřábům vypadávají postupně po dvou, jedno ze stejného místa na každém křídle. Když pak dorostou nová, vypadnou vedlejší. Kompletní obměna trvá rok. Píše o tom server IDnes.