Káni lesní nalezenou u Vraclavi na Orlickoústecku otrávil Stutox II, jed používaný v zemědělství na hubení hrabošů polních. Mrtvého dravce nalezl začátkem dubna náhodný kolemjdoucí, který informoval Českou společnost ornitologickou (ČSO). Místo následně prohledala psí jednotka ČSO, která na místě dohledala desítky otrávených hrabošů a granule Stutoxu II. Letos jde již o druhý známý případ otravy ptáka tímto jedem. Koncem dubna ornitologové zaznamenali otráveného bažanta. Paradoxně jsou jedem ohrožení ti, kteří s regulací hraboší populace pomáhají přirozeně.
ČSO na nebezpečí Stutoxu upozorňuje od loňského léta a zdůrazňuje, že je nebezpečný i pro ptáky a další živočichy, kteří na poli loví a sbírají potravu. Loni se Stutoxem otrávili čápi, bažanti a zajíci, letos se situace opakuje. Povolení trávit hraboše jedem rozhozeným po poli platilo do 11. června 2020. Rozhodnutí vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství poté, co o to žádaly Zemědělský svaz ČR a Agrární komora.
„Káně nalezená v remízku už na první pohled jevila příznaky otravy – krvavé zvratky v zobáku a křečovitě sevřené pařáty. V poli s řepkou v těsné blízkosti remízku jsme nalezli velké množství mrtvých hrabošů, řádově desítky. Mezi rostlinami byly volně rozhozené granule Stutoxu II. Granule i mrtvou káni jsme poslali na rozbor. Ten potvrdil, že dravec se otrávil Stutoxem. Káně měla otrávené hraboše v žaludku i jícnu,“ popisuje psovodka ČSO Klára Hlubocká
Další případ otravy Stutoxem II ornitologové evidují ve Světnově nedaleko Žďáru nad Sázavou. V polovině dubna tam nalezli otráveného bažanta.
Káně lesní krmí hrabošem malá mláďata na hnízdě. Hraboš patří celoročně mezi nejčastější kořist kání. Foto Tomáš Bělka
„Jedno mládě káně lesní sežere od svého vylíhnutí až do opuštění hnízda 7 kilogramů kořisti. Přepočteno pouze na hraboše, nejčastější kořist kání, je to 350 hrabošů během měsíce a půl pro jedno mládě. Káně obvykle mají dvě až tři mláďata, ale hraboše pochopitelně žerou také dospělci. Pouze v době hnízdění je tedy spotřeba hrabošů na jednom hnízdě ve vyšších stovkách. Aplikací Stutoxu si bohužel zaděláváme na problém a otrávená káně, kterou jsme nalezli nyní, by měla být varováním, že takto nelze gradaci hrabošů řešit,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek. Ornitologové považují rozsypávání jedu po polích za nebezpečné a nesystémové řešení. Chemické řešení je nešťastné, protože se otráví i hrabošovi přirození predátoři a do budoucna tím jen problémy s hraboši prohloubíme. Podobně jako u jiných přírodních kalamit by měl stát podpořit ty zemědělce, kteří s hraboši bojují bez chemie, ale nejsou úspěšní. Ale především by měl stát zavést systémové změny vedoucí k celkovému posílení přirozených funkcí krajiny a k cílené podpoře predátorů hrabošů.
Hraboší kalamita nyní odeznívá. Už loni v srpnu ÚKZÚZ povolil povrchové rozsypávání jedu. Šlo tenkrát o podstatnou část republiky, u veřejnosti se zvedla velká vlna odporu a ministr Toman během jednoho týdne povolení rozsypávat jed stáhl a povolil sypat jed pouze do hraboších nor. Přesto se loni stihli otrávit čápi, bažanti a zajíci.
Káně lesní nalezená u Vraclavi na Orlickoústecku. Krvavé zvratky v zobáku naznačují otravu. Rozbor potvrdil, že káně zahynula po otravě jedem na hraboše. Foto Klára Hlubocká
Zdroj: TZ ČSO, 9. 6. 2020 / Titulní foto: Klára Hlubocká
