Řada druhů ptáků pravidelně na podzim migruje k jihu, aby tam strávili zimu, včetně pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla). Změny v naší krajině a změny klimatu však zažitá migrační pravidla mění. Změn doznává ptačí chování, cíle jejich migrace, čas odletu nebo dokonce rozhodnutí, zda vůbec odletí. Dosud byly tyto vzorce chování studovány experimentálně s ptáky chovanými v zajetí, nebo na základě nepravidelných odchytů kroužkovaných ptáků. Skupina mezinárodních vědců pod vedením Miriam Liedvogel z Institutu Maxe Plancka pro evoluční biologii v Plönu poprvé provedla rozsáhlou studii migračního chování pěnic na základě dat z geolokátorů. Jedná se o ultralehká, malá zařízení, která jsou připevněna na hřbet volně létajících ptáků a zaznamenávají intenzitu světla s přesnými časovými údaji. Poté, co jsou ptáci znovu odchyceni, lze vypočítat příslušnou letovou trasu. Vědci mohli celkem dokumentovat a analyzovat migraci 100 jednotlivých ptáků.
Již dříve bylo známo, že Evropou probíhá migrační hranice: na východ od této pomyslné linie migrují pěnice černohlavé na podzim na jihovýchod a na západ od této linie se pohybují na jihozápad. Na základě cílených experimentů bylo již v 90. letech minulého století úspěšně prokázáno, že směr migrace mladí ptáci dědí po rodičích. Tyto experimenty také ukázaly, že potomci v zajetí křížení mezi západně a východně migrujícími pěnicemi černohlavými vykazují střední orientaci, tedy migrují přesně ve směru na jih. Předpokládalo se, že v přírodě by ptáci tento přesný směr nemohli dodržet, protože jižní trasa by vedla ptáky přes Alpy, Středomoří a případně přes saharskou poušť. Vědci nyní prokázali, že tento střední směr orientace se v přírodě skutečně vyskytuje a že ptáci, kteří zvolí tento směr migrace, se také úspěšně vracejí do svých hnízdních oblastí navzdory překážkám, které musí tímto způsobem překonat. Oblast území, ve které se mění preference směrové orientace migrace, je překvapivě úzká a zabírá pouze 27 kilometrů.
Další neméně vzrušující zjištění ze získaných údajů se týká skupiny ptáků, kteří na konci roku udělají pravý opak toho, co by se dalo očekávat: nemigrují na teplý jih, ale na sever (severozápad) a zimují ve Velké Británii. Od šedesátých let 20. století dochází k trvalému nárůstu počtu pěnic, které si zvolily tuto strategii, pravděpodobně kvůli mírnějším zimám a zimnímu přikrmování v anglických zahradách. Nové údaje ukazují, že tito ptáci pocházejí z hnízdních oblastí rozptýlených po celé Evropě. Proč se ale ptáci nenechají od této strategie odradit nepříjemnými zimami? Na základě vyhodnocených dat vědci zjistili, že se tito ptáci na jaře vrací na svá hnízdiště přibližně o deset dní dříve než ti, kteří zimovali na jihu. Přezimující pěnice z Velké Británie tak mají při hledání míst k rozmnožování pravděpodobně výhodu. Pro evoluční vědce jsou tato zjištění pouze začátkem. Chování migrujících ptáků je do značné míry podmíněno geneticky a tato studie nyní vytváří prostor pro další hledání genů, které řídí, kudy ptáci migrují a kdy let načasují.
Samička pěnice černohlavé. Foto Luboš Vaněk / http://www.foto-vanek.cz/
