Nový rok, noví ptáci: 10 nově uznaných druhů
Druhý díl olbřímího díla, Ilustrovaného Seznamu Ptáků Světa (anglicky Illustrated Checklist of the Birds of the World) je právě v prodeji.
V knihách najdeme 10 965 druhů s plně barevnými, ilustrovanými portréty a celkově se jedná o vůbec největší a nejobsáhlejší dílo věnující se ptákům.
V průběhu sestavování knihy podlehly veškeré druhy rigorózní taxonomické analýze, přičemž bylo vědeckým týmem organizace BirdLife zjištěno přes 1000 nových druhů, které byly dříve hodnoceny jako poddruhy.
V dnešním článku si představíme 10 z těch nejvíce zajímavých ptáků, které lze v novém vydání ilustrovaného seznamu objevit mezi nově přidanými druhy.
1. Fringilla polatzeki
Seznamte se s nejnovějším a nejvzácnějším evropským ptákem. Původně pokládána za stejný druh jako její větší a mnohem hojnější příbuzná pěnkava kanárská, udělala pěnkava polatzeki debut do ohrožené kategorie seznamu Red, neboť lesní požáry výrazně poničily její přirozené prostředí kanarských borů. Budoucí požáry by mohly být pro tento druh katastrofální.
2. Callaeas cinereus
Rozlišitelný od svého severně žijícího příbuzného (Callaeas wilsoni) díky svým oranžovým lalůčkům, tento stromový lesní druh z Nového Zélandu nebyl spolehlivě pozorován od roku 2007, což vysvětluje jeho zařazení pod kriticky ohroženou kategorii s možností vyhynutí. Avšak skutečnost, že předposlední potvrzené pozorování bylo před rokem 2007 učiněno v roce 1967, dává naději, že se tento tajemný druh, přezdívaný „šedý duch“, přeci jen v novozélandských lesích dosud někde skrývá.
3. Pica asirensis
Zdá se vám tento pták povědomý? Měl by, poněvadž byl tento endemický druh ze Saudské Arábie považován až do roku 2016 za variaci slavné straky obecné. Avšak na rozdíl od své široce rozšířené příbuzné, jejíž výskyt se táhne od Irska po Vietnam, zbývá pouze 135 párů této endemické straky, přičemž celá populace je vázána na jalovcový lesy v údolích v jihozápadní Saudské Arábii. Je velmi obtížné ji vizuálně odlišit od straky obecné (na jejích zádech je výrazně více černé), avšak její volání je diametrálně odlišné.
4. Sitta insularis
Příbuzný tohoto nově rozpoznaného druhu, brhlík hnědohlavý je velice hojným napříč jižní a východní části USA, avšak mnohem vzácnější insularis, nyní nově rozlišen jako samostatný druh, je vázaný na malou oblast na ostrově Grand Bahama. Kromě lokality lze tohoto brhlíka rozlišit od jeho příbuzného pomocí delšího, užšího zobáku a tmavšího očního proužku.
5. Cyanolanius comorensis
Původně považován za poddruh vangy modré, tento oslnivý ťuhýkovitý pták je stále poměrně hojný na Komorách, avšak devastace přirozeného prostředí vedou bohužel k jeho postupnému úbytku.
6. Formicivora paludicola
I přesto, že tento endemický druh žije prakticky na prahu velkoměsta São Paulo, byl objeven až v roce 2004. Obývá území pravděpodobně menší než 2 km2 a od svého objevení vymizel již ze dvou známých lokalit. Někteří ptáci byli z jedné z lokalit úmyslně přemístěni před stavbou přehrady, která by je dočista vyhubila.
7. Thryophilus sernai
Nově popsaný druh ze severozápadní Kolumbie a nový člen klubu ohrožených ptáků může být výrazně ohrožen výstavbou přehrady Intuago na řece Cauca. Stavba by zahladila více jak polovinu jeho přirozeného prostředí suchých lesů.
8. Gracula robusta
Tento robustní loskuták, pravděpodobně největší druh čeledi špačkovitých, je ceněn pro svoji schopnost mluvit. Schopnost, jenž byla zároveň příčinou jeho pádu. Vázaný na ostrovy Banyak a Nias v Indonésii, divoké populace byly zdánlivě zcela vyhlazeny ptačími trapery. Tento nově rozdělený druh byl považován za vyhynulý v přírodě až do roku 2015, kdy dvojice českých zoologů, Tereza Švejcarová a Tomáš Ouhel, v přírodě objevili novou vitální populaci.
9. Sylvietta chapini
Zapíchněte špendlík do nejvíce divoké a nedotčené části afrického pralesa, jaký na mapě najdete. Zapíchli jste jej právě do posledního známého místa výskytu tohoto tajemného nezastižitelného druhu pěničky. Je známá pouze ze tří exemplářů nasbíraných v horské vegetaci extrémně nepřístupné náhorní plošiny Lendu v Demokratické republice Kongo. Přirozené prostředí tohoto druhu stále přetrvává a pěnička může být v rámci lokality hojná, avšak občanské války zamezují bližšímu průzkumu, který by toto potvrdil. Do té doby je tento drobný ptáček klasifikován jako kriticky ohrožený.
10. Geospiza septentrionalis
Čtete-li si tento článek pozdě navečer, pak byste měli zvážit, zda-li nebudete spát s rozsvíceným světlem. 🙂 Tato krvežíznivá galapážská pěnkava, endemická na ostrovech Wolf a Darwin (mající každý pouze 1 km2 !), byla vždy považována za velmi specifický poddruh pěnkavy ostrozobé. Své jméno „Vampire Ground-finch“ si vysloužila díky svým lehce morbidním stravovacím návykům. Tato pěnkava příležitostně klove do kůže jiných ptáků, především terejů, dokud jim nezpůsobí otevřené zranění, ze kterého posléze pije krev. Vědci se domnívají, že její zvláštní apetit pro krev se vyvinul jako adaptace na nedostatek potravních zdrojů na suchých a nehostinných ostrovech, které tento unikátní pták obývá.
Text a překlad: Martin Vlk Mrňous
Zdroj: Birdlife.org
Ilustrace: © HBW