Ornitologický park Josefovské louky se zdárně rozvíjí
Na území Josefovských luk se dnes začalo s pracemi, jejichž cílem bude Slavíkovský ptačník – soustava čtyř tůní a dvou prohlubní s ostrůvkem a poloostrovem. „Je to další krok ve vytváření prostředí vhodného pro ohrožené mokřadní ptáky, mezi které patří i naše cílová skupina – bahňáci,“ uvádí Břeněk Michálek, správce Ptačího parku Josefovské louky. Již nyní hnízdí na zdejších podmáčených loukách například čejka chocholatá nebo bekasina otavní a s velkou pravděpodobností také silně ohrožený chřástal kropenatý. „Díky stupňovitým břehům ptačníku budou mít ptáci i v sušším období k dispozici mělkou vodu s bahnitým dnem a to by mohlo přilákat nové druhy bahňáků, které zde zatím nehnízdí – například kriticky ohroženého vodouše rudonohého,“ doplňuje Michálek.
Hloubený Slavíkovský ptačník bude přínosem nejen pro přírodu, ale také pro lidi – na vodní hladině tůní a v její těsné blízkosti bude možné ptáky snadno pozorovat. V hnízdní sezóně přiláká trvalá vodní plocha kromě mnoha jiných druhů i luční kachny, například čírky. Jako tahovou zastávku a zimoviště by pak ptačník mohly využívat například slučky malé. Poblíž vodní plochy vyroste v budoucnu ornitologická pozorovatelna a celý biotop bude využit také pro environmentální vzdělávání a osvětu, která již mnoho let v ptačím parku probíhá.
„Strmý úbytek mokřadních ptáků pro nás byl hlavní motivací k tomu, abychom první nestátní ptačí rezervaci v České republice vybudovali právě na mokřadních loukách,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Ptačí park Josefovské louky vznikl na pozemcích, které byly vykoupeny nebo pronajaty pouze díky podpoře stovek dárců z řad organizací i široké veřejnosti. ČSO zde obnovila historický zavlažovací systém a udržuje zde luční hospodaření. Milovníci přírody a fanoušci ČSO mohou i nyní přispívat na výkupy pozemků na vytyčeném území a podpořit tak ochranu a péči o ohrožené mokřadní druhy. Vzhledem k nedávno předjednaným dohodám o budoucích odkupech dalších pozemků o rozloze více než pět hektarů do vlastnictví ČSO je nadále velmi důležité přispět na další rozvoj ornitologického parku (blíže ZDE) .
Titulní foto: mělké mokřadní plochy budou mít svůj význam pro migranty, například pro vodouše šedé. Foto Jiří Bartoš