Populace sovice sněžné je zřejmě nižší, než vědci předpokládali
Sovice sněžné (Nyctea scandiaca) se ve větších počtech objevily v prosincových týdnech roku 2017 v oblasti Velkých jezer v Kanadě a na severovýchodě USA, pozorovány byly na letištích, na farmách, na sloupech či v pobřežních oblastech a budily značnou pozornost i u laiků. Avšak pro ornitology je hromadná migrace sov z hnízdišť nad polárním kruhem v této zimě příležitostí k dalšímu poznání těchto elegantních ptáků. Především mohli pomocí moderních technologií vybavit některé odchycené sovice vysílačkami a pokusit se studovat tento stále tajemný druh sovy, jejíž početnost je pravděpodobně je mnohem nižší, než se předpokládalo. „Stále je toho hodně, co o těchto sovách nevíme, avšak doufáme, že příští roky nám pomohou odpovědět na řadu otázek,“ řekl kanadský biolog Jean-Francois Therrien z výzkumného centra Hawk Mountain Sanctuary v Pensylvánii. Ornitologové za poslední čtyři roky označili vysílači více než 50 sovic sněžných.
Solární vysílače mohou fungovat v řádu let, shromažďovat informace jako je zeměpisná šířka a délka, rychlost letu či teplotu vzduchu. Data jsou poté stažena na server v okamžiku, když ptáci proletí v dosahu mobilního zařízení na zpracování dat. Právě aplikace těchto zařízení na odchycené ptáky během poslední masové migrace v severní Americe v zimě 2013-14 již přinesla nejedno překvapení. Namísto vědci původně odhadované celosvětové populace činící 300 000 ptáků, se nyní spíše jeví, že velikost populace sovice sněžní se pohybuje zhruba kolem 30 000 jedinců. Předchozí odhady byly založeny na předpokladu, kolik párů by mohlo v určitých oblastech hnízdit. Tento výpočet však byl proveden za předpokladu, že sovice upřednostňují stálá hnízdiště a zimoviště. Avšak ornitologové zjistili, že sovice jsou kočovníci, často hnízdící nebo zimující tisíce kilometrů od předchozích lokalit. Nesprávný výpočet však nemusí nutně znamenat, že populace sovic se snižuje – vědci to jednoduše nevědí, protože nikdy neměli přesný výchozí bod.
Právě probíhající masová migrace může být dobrou zprávou. Ornitologové se doposud domnívali, že tyto zálety signalizují nedostatek kořisti v Arktidě, ale nyní soudí, že by tomu mohlo být naopak. Hnízdící populace sovic se totiž živí zejména lumíky, hlodavci, žijícími v arktických oblastech a jejichž populace kulminuje zhruba každé 3 – 4 roky. Více dostupných potravních zdrojů tedy znamená, že populace sovic se výrazně zvýší – a ptáci se v zimním období objevují v řadě jižněji položených oblastí více než obvykle. Současně se ale vědci obávají, že probíhající změna klimatu může negativně ovlivnit populaci sovic, neboť lumíci jsou výjimečně citliví na i malé změny teploty a jejich úspěšné přežití závisí i na dostatečném množství sněhové pokrývky.
Populace sovice sněžné se zhroutila v Norsku a ve Švédsku v polovině devadesátých let 20. století, po téměř po dvou desetiletích se znovu objevila, avšak v nižších počtech. V Grónsku, kde se populace snížila koncem devadesátých let, ornitologové našli v letech 2011 a 2012 několik hnízd po po období celkem šesti let bez nálezu hnízda. Sovice také nebyly nalezeny v letech 2016 nebo 2017, kdy měla kulminovat populace lumíků. Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) koncem roku 2017 zveřejnil, že daleké severní oblasti Arktidy se oteplují dvakrát rychleji než zbytek zeměkoule.
Zdroj: http://usa.inquirer.net/8984/snowy-owls-wintering-us-fitted-tiny-tracking-devices
https://phys.org/news/2017-12-snowy-owl-migration-scientists-chance.html
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto sovice sněžné: Frank Wassen