Pro ptáky atraktivní lokalita v Brně má ustoupit výstavbě průmyslových hal

AVIFAUNA Publikováno 20.2.2021

Sdílení

Vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města. Tím by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky, jako jsou koroptve, vlhy, břehule, pěnice vlašské a mnoho dalších. Proti novému územnímu plánu podala námitku a žádá město Brno, aby ochránilo tuto jedinečnou lokalitu a podporovalo ve městě udržování zeleně, která by sloužila nejenom zvířatům, ale i lidem. Prozatím tady mohou klidně žít koroptve, čejky či hrdličky divoké, už brzy je ale mohou vyhnat bagry a další stavební stroje. Černovická terasa na jihu Brna patří mezi tři ornitologicky nejcennější lokality ve městě. „Vedle Hádů a Holáseckých jezer tu hnízdí nejvíce zvláště chráněných druhů ptáků. Jenže na rozdíl od nich, Černovická terasa není chráněná zákonem, a proto tu podle územního plánu mohou vyrůst další průmyslové haly, což by pro ptáky byla zkáza,“ říká Jan Sychra z Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické.

Černovická terasa je veřejnosti známá především jako průmyslová zóna, kromě toho je ale také ornitologickým rájem. „Jde o unikátní lokalitu, která vznikla činností člověka. Najdeme tu například kulturní stepi a úhory či mozaiku biotopů po těžbě v různých fázích vývoje. Pozorovali jsme tu 122 ptačích druhů, z toho 38 ohrožených podle Červeného seznamu ptáků ČR a 43 zvláště chráněných druhů podle vyhlášky 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny,“ vysvětluje Jan Sychra.

Jako vlajkové druhy ptáků zde lze zmínit především břehuli říční (kolonie čítající dnes kolem 600 párů, na snímku), vlhu pestrou (kolonie asi 15 párů), bělořita šedého (asi 5 párů), koroptev polní (asi 12 párů), kulíka říčního (2–3 páry), čejku chocholatou (asi 20 párů), hrdličku divokou (asi 5–7 párů), chocholouše obecného (5–7 párů), bramborníčka černohlavého (do 5 párů), pěnici vlašskou (sasi 2 páry), ťuhýka obecného (asi 10 párů) a celou řadu dalších. Foto Jan Sychra

„Toto území má ohromnou biologickou hodnotu a je významné pro ochranu přírody nejen v rámci Brna, ale i širšího regionu. Přesto vedení města dlouhodobě přírodní hodnoty tohoto území ignoruje, což dokládají i navrhované změny územního plánu, které počítají s rozšiřováním průmyslové zóny na úkor zeleně,“ zdůrazňuje Sychra.

Jihomoravská pobočka ČSO se jako zástupce veřejnosti zapojila do připomínkování navrhovaných změn územního plánu podáním námitky, k čemuž byla zmocněna podpisy více než 1000 občanů Brna. „Požadovali jsme zachování zeleně v rozsahu dosluhujícího územního plánu a nerozšiřování průmyslové zóny do cenných biotopů. Důvodem k ochraně Černovické terasy je nejenom ochrana biodiverzity, ale i podpora rozsáhlých ploch zeleně plnících nenahraditelnou funkci v regulaci lokálního klimatu a v zadržování vody v krajině. Zelené části Černovické terasy navíc mají výjimečný potenciál pro občany města Brna, především žijící v okolních městských částech. Podobná místa s postindustriální minulostí, jako je Černovická terasa, která představují tzv. „novou divočinu“, jsou dnes v evropských městech využívána jako veřejný prostor, kde se mohou lidé potkávat, věnovat se rekreaci, kultuře, sportu či poznávání. Takové plochy pak mohou sloužit jak občanům města, tak ochraně přírody. Budování rozsáhlé průmyslové zóny v těsné blízkosti centra je z tohoto pohledu pouze ekonomicky motivovaným anachronismem podobným přístupu z 90. let,“ říká Sychra.

„Je to velmi složitá lokalita, snažíme se najít kompromis mezi připomínkami ornitologů, odboru životního prostředí, krajských úřadů a majitelů pozemků. Vymezujeme zde novou plochu pro ptačí centrum, které v původním návrhu nebylo a rozšiřujeme plochy zeleně kolem retenční nádrže, aby mohl vzniknout městský park. Zástavba se bude rozšiřovat na soukromých pozemcích, zatímco zeleň zůstane na pozemcích města zachována“ sděluje brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).

„Bohužel, pan radní si pravděpodobně popletl plochy – ptačí centrum, tedy záchranná stanice pana Machaře, se sice také nalézá na Černovické terase, ale mimo nejhodnotnější území, o které jde. Stále to ale nic nemění na tom, že rozsáhlé plochy úhorů, křovin a lesů s desítkami zvláště chráněných druhů ptáků, obojživelníků a hmyzu jsou určeny k zástavbě,“ kontruje Sychra.

Situace kolem Černovické terasy se bohužel momentálně vyvíjí ve prospěch průmyslové zóny a navazující komerční zástavby na úkor zeleně. I když jakékoliv plánování v oblasti naráží na celou řadu problémů, od přítomnosti starých dobývacích prostorů či staré městské skládky až po zájmy majitelů pozemků, je na současném vedení města, aby konečně správně vyhodnotilo jedinečnou hodnotu území a využilo jeho potenciál do budoucna. K navrhovaným změnám územního plánu města Brna se od občanů města sešlo více jak 35 000 jednotlivých požadavků na úpravu. Z pohledu městské zeleně se však vedení města projevuje spíše bezohledně, jak dokládají plány na rušení zahrádkářských kolonií nebo absence použití koeficientu zeleně při novém územním plánování. Členové Jihomoravské pobočky ČSO se účastní jednotlivých jednání týkajících se území Černovické terasy a snaží se podílet na hledání k ohrožené přírodě šetrnějšího řešení. Aktuálně se spolu s městskou částí Černovice podílejí na plánu ponechání části Černovické pískovny po těžbě bez zavezení a s cílenou ochranou kolonií břehulí a vlh i do budoucna. Bohužel okolní rozsáhlé plochy stepí a úhorů jsou zatím stále určeny k zástavbě.