Vědci objevili v Antarktidě nové kolonie tučňáků díky jejich trusu

Britští vědci zjistili, že v Antarktidě je víc kolonií tučňáků císařských, než se původně předpokládalo. Svá zjištění aktuálně publikovali v časopise Remote Sensing in Ecology and Conservation. Pomohly jim k tomu dvě věci: satelitní snímky z evropské družice Sentinel-2 a trus těchto ptáků. Podle vědců z Britského průzkumu Antarktidy se na nejjižnějším kontinentu nachází celkem 61 kolonií tučňáků císařských (Aptenodytes forsteri) – což je o 11 více, než bylo dosud potvrzeno. Vědci je identifikovali s pomocí satelitních snímků, na nichž pátrali po skvrnách na ledu poukazujících na přítomnost velkého množství guana – tedy tučňáčího trusu.
Majestátní tučňáci císařští hnízdí v odlehlých oblastech, kde teploty klesají až na minus 50 stupňů Celsia. Nově objevené kolonie nejsou příliš velké a celkový odhad populace zvýšily asi o pět až deset procent. Vědci soudí, že v Antarktidě hnízdí asi 265 000 až 278 500 párů tučňáků císařských. Druh ohrožuje odtávání mořského ledu kvůli globálnímu oteplování. Někteří vědci varují, že by počet jejich kolonií mohl do konce století klesnout o více než 30 procent. Podle biologa Philipa Trathana se všechny nově objevené kolonie se nacházejí na místech, která jsou klimatickou změnou intenzivně ohrožena. Studie jiných vědců naznačují, že do konce tohoto století se 80% kolonií přijde o více než 90% ptáků v případě, že se mořský led kolem Antarktidy sníží o polovinu. I při nejlepším scénáři s globálním nárůstem teploty o 1,5 ° C, se populace během příštích tří generací sníží nejméně o 31%.
Tučňák císařský je nejvyšší a nejtěžší ze všech tučňáků a žije pouze v Antarktidě. Obecně druh dosahuje výšky až 122 centimetrů a váhy mezi 22–45 kilogramy. Hřbet a hlavu má černou, břicho bílé a okolí uší žluto-oranžové. Jako všichni ostatní tučňáci je nelétavý a jeho křídla jsou tuhá a zploštěná v ploutve. Loví většinou ryby, ale i korýše, například kril, a hlavonožce, například krakatice. Při lovu může pod vodou zůstat déle než 30 minut a ponořit se do hloubky až 565 metrů. K tomu má přizpůsobené tělo – má neobvykle strukturovaný hemoglobin, který mu umožňuje fungovat i při malých hodnotách kyslíku, tvrdé kosti zabraňující barotraumatu a schopnost zpomalit metabolismus a pozastavit funkci méně důležitých orgánů.
Tučňáci císařští je známý svými cestami, které dospělí jedinci každý rok uskutečňují kvůli páření a krmení mláďat. Velké skupiny ptáků, ve kterých mohou být až tisíce jedinců, cestují 100–160 km. Je to jediný druh tučňáka, který se rozmnožuje během antarktické zimy. Samice snese jediné vejce, které inkubuje samec a samice mezitím v moři loví potravu. Po vylíhnutí mláděte se o něj rodiče starají v kolonii. V přírodě tučňák císařský žije většinou okolo 20 let, ale pozorování naznačují, že někteří jedinci se mohou dožít až 50 let.
Zdroj: https://www.bas.ac.uk/media-post/scientists-discover-new-penguin-colonies-from-space/ / Titulní foto: Christopher Michel / CC BY 2.0