Dříve v žalostném počtu 10 jedinců ve volné přírodě, se nyní populace holuba růžového stabilizuje a počty ibise skalního se neustále zvyšují, jak dokládá nedávné zhodnocení dat BirdLife International pro Červený seznam.
Dříve v počtu pouhých 59 párů ve volné přírodě, se nyní ibis skalní díky ochranářským snahám vzpamatovává. Dle nejnovějšího zhodnocení dat organizace BirdLife International byl proto druh přesunut z kategorie „kriticky ohrožený“ do kategorie „ohrožený“.
Kdysi hojně rozšířený po celé severní Africe, Středním východě a jižní Evropě, byl ibis skalní následkem ztráty přirozeného prostředí, pesticidů a lovem na mnoha místech vyhuben, s jedinou přežívající populací sestávající se z jedné hnízdní kolonie v Národním parku Souss-Massa v Maroku.
Bylo zcela jasné, že je nutné jednat rychle. BirdLife, spolupracující s organizacemi jako GREPOM (marocký partner BirdLife), najala místní rybáře jako ochránce hnízdní kolonie před lovci a predátory. Díky tomuto kroku a dalším ochranářským opatřením, se populace ibise skalního dostala na rekordní počet 147 párů, která se v roce 2017 rozšířila na dvě zcela nová hnízdiště. Přestože jejich status podle Červeného seznamu naznačuje, že je jejich budoucnost stále daleko od úplného zajištění, ukazuje zároveň jasně to, kolik toho mohou spojené a správně cílené ochranářské snahy dokázat.
„Letošní výsledky ukazují, že s dostatečným množstvím prostředků a politické spolupráce lze ohrožené druhy zachránit a přirozená prostředí obnovit.“ říká Melanie Heath, ředitelka vědeckého, zákonného a informačního managementu organizace BirdLife. „Pro zvrácení sestupného trendu nejvíce ohrožených druhů naší planety je však zapotřebí ještě většího společného úsilí. Vlády mají konkrétní zodpovědnost v implementaci zákonů, které znásobí dosavadní úspěchy a dosáhnou enviromentálně udržitelného rozvoje.“
Ibis skalní. Foto: Flickr.com | dfaulder
Příběh holuba růžového taktéž poukazuje na sílu ochrany přírody. Tento druh pocházející z ostrova Mauricius (kde svůj konec zažil v 17. století dronte mauricijský, též známý jako dodo), byl následkem ztráty přirozeného prostředí a introdukce nepůvodních predátorů dohnán do téměř beznadějného populačního stavu. V roce 1990 zbývalo ve volné přírodě pouze 10 jedinců. O dekádu později, díky reintrodukčnímu chovu v zajetí spojeného s intenzivní ochranou a rehabilitací místních biotopů, bylo toto číslo zvýšené na 300, až do bodu, kdy byl tento druh přesunut z kategorie „kriticky ohrožený“ do kategorie „ohrožený“. Nyní, se stabilní populací přibližně 400 volně žijících jedinců, může být holub růžový zařazen do kategorie „zranitelný“.
Výsledek letošního zhodnocení dat však není jenom růžový. V jihovýchodní Asii například, bylo 7 druhů zoborožců přesunuto do kategorií s vyšším ohrožením, především z důvodu extenzivního odlesňování. Lov těchto ptáků je však další hrozbou. Větší druhy zoborožců, jako je například dvojzoborožec žlutozobý a dvojzoborožec velký, jsou často stříleni v záměně za zoborožce štítnatého (jenž je kriticky ohrožený již od roku 2015), jehož unikátní výrůstek na zobáku je velice žádaný na černém trhu.
Další smutnou zprávou je 8 druhů ptáků, kteří byli na základě zhodnocení dat prohlášeny za vyhynulé, mezi nimi ara škraboškový (vyhynulý v přírodě), charmozin modrotemenný, ara tyrkysový, hrnčiřík rodu mazarbarnetti, hrnčiřík alagoaský, kulíšek pernambucký, šatovník ostrovní, čejka jávská. Většina vyhynulých druhů pochází z Jižní Ameriky, kde hlavní příčinou úbytku ohrožených druhů je degradace krajiny a extenzivní odlesňování.
Dvojzoborožec žlutozobý. Foto: Angadachappa
Trh se zpěvnými ptáky má také výrazný negativní dopad na avifaunu jihovýchodní Asie. Soutěže pěvců, které nabízejí obrovské peněžní ceny, vedou k chytání širokého spektra druhů, včetně bulbula korunkatého, který byl letos přesunut z kategorie „ohrožený“ do „kriticky ohrožený“. Odlesňování usnadňuje pytlákům přístup do dříve odlehlých částí pralesů, což celý proces ještě více urychluje.
„Přesně cílený ochranářský zásah může druhům pomoci se vzpamatovat,“ říká Dr. Stuart Butchart, vedoucí výzkumník organizace BirdLife International. „Avšak obecný trend je negativní, naznačujíc tak, že pro rozšíření lokálních úspěchů do globálního měřítka bude zapotřebí mnohem většího ochranářského úsilí.“
Analýza dat pro Červený seznam naznačuje, že zatímco cílená ochranářská činnost dokáže takříkajíc dělat divy, je třeba spojeného úsilí v mnohem větším měřítku a rozsahu, chceme-li obrátit nebo přinejmenším zastavit dosavadní celosvětový úbytek populací ohrožených druhů.
Úvodní foto: Holub růžový |
Text a překlad: Martin Vlk Mrňous
Zdroj: Birdlife.org
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
