Včelojed lesní (Pernis apivorus) je přísně tažný dravec hnízdící v Evropě a zimující v subsaharské Africe. Jako všichni velcí ptáci se při své migraci vyhýbá dlouhým přeletům nad vodní hladinou, kde se netvoří stoupavé vzdušné proudy, které k letu využívá. Pro svou cestu si tedy volí zpravidla západní trasu přes Gibraltar, východní přes Izrael, nebo „střední“ přes Itálii.
V úterý 24. dubna 2018 jsem o půl deváté ráno dorazil na Levanzo – malý ostrov západně od Sicílie. Po chvíli jsem našel malou kamenitou pláž, kde jsem strávil asi 15 minut. Během nich mi prolétlo nad hlavou 18 včelojedů lesních. Všichni přilétali ze západu, pravděpodobně od ostrova Marettimo. Potěšen pěkným pozorováním jsem se vydal na průzkum zdejších kopců. Na skalách byli k vidění skalníci modří a v křovinách početně pěnice bělohrdlé. Ve vzduchu v dáli kroužili dva orli nejmenší a jako stíhačky se kolem proháněli sokoli stěhovaví.
Vrátil jsem se na zmíněnou pláž. A hele, támhle letí další včelojed. A další. A další, a další. A dalších třicet! Bohužel jsem byl fixovaný na odjezd lodi a nemohl jsem se s včelojedy nějak více zdržovat. Nicméně – v čase od 11:50 do 12:10 hod. jsem z jednoho jediné místa napočítal přesně 255 včelojedů lesních! Všichni opět přilétali ze stejného směru, většinou v malých roztroušených skupinách po 3 – 10 jedincích. Největší rozvolněné hejno pak čítalo 80 ptáků. Scénář byl jednoduchý, přilétali nad vodou relativně nízko, nad ostrovem nastoupili do termiky jako do výtahu a začali nabírat výšku. A když ji nabrali, pokračovali čistě východním směrem, na Sicílii.
Fascinující animace migrace včelojeda lesního v Nizozemska, vytvořená na základě skutečných dat (zeměpisná šířka, délka a výška) z Amsterdamské univerzity, ukazuje pohyb sledovaných 12 ptáků, ale pak se soustřeďuje na dvojici – samce a samice, kteří migrují na jih v roce 2010 z lesa Veluwe v Nizozemí do Afriky (Libérie, Ghana a Kamerun) a zpět na jaře 2011.
Co se zbarvení včelojedů týče, tak jsem zaznamenal snad všechny barevné varianty. Od vyložených černochů přes „klasicky“ zbarvené až po úplně světlounké ptáky. Celkem mě překvapilo, že se s včelojedy svezlo málo jiných druhů. Pouze jednou jsem zaznamenal motáka lužního, luňáka hnědého a tři motáky pochopy. Škoda, že jsem byl nucen z ostrova spěšně odjet. Mrzelo mě to o to víc, když jsem toho dne večer v 18:08 hod. pozoroval před letištěm u Trapany další hejno 46 včelojedů. Prolétli kolem a nedaleko se začali nahusto motat v termice. A víte co? Za pět minut, tedy v 18:13 hod. další hejno o 18 včelojedech. Sečteno a podtrženo, za celý den jsem bez jakéhokoliv úsilí náhodně zaznamenal 337 včelojedů. Popsané pozorování bylo pro mne opravdu nevšední a svádí k úvahám. Táhli celý den? Kolik jich asi ten den nad ostrovem Levanzo prolétlo? A kolik nad celou Sicílií?
Silueta včelojeda lesního. Foto Karel Šimeček
Text: Jakub Hlaváček / Titulní foto: Ondřej Ryška
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
