Vědci odhalili, že rákosníci velcí někdy migrují během dne v extrémních výškách přesahujících 6 km.
Ukázalo se, že tento druh, který obvykle migruje v noci, během své měsíc trvající podzimní migrace z evropských hnízdišť do zimovišť jižně od Sahary občas pokračuje v letu i přes den. Po východu slunce vystoupali rákosníci velcí, kteří se rozhodli pokračovat v letu, do mnohem větších výšek než v noci, přičemž byli zaznamenáni ptáci, kteří dosáhli výšky více než 6 300 m.
Mimořádná migrace pěvců byla mapována pomocí 1,2 g těžkých data loggerů vyvinutých týmem z Lundské univerzity. Celkem bylo sledováno 14 rákosníků velkých, kteří byli v létě odchyceni u jezera Kvismaren, které leží západně od švédského Stockholmu. Jak se rákosníci přesouvali do tropů a zpět, datové záznamníky neustále ukládaly informace o nadmořské výšce, pohybu a východu a západu slunce. Měření nadmořské výšky se zaznamenávalo jednou za hodinu.
Výsledky byly právě publikovány v časopise Science. Na základě informací získaných ze záznamů vědci zjistili, že rákosníci velcí létají v noci v průměrné výšce 2 400 m. V několika málo případech, kdy letí více než jednu noc za sebou, vystoupají za úsvitu do výšky 3 000 m, aby během dne letěli v průměru ve výšce 5 400 m. V této výšce pokračují až do soumraku, kdy sletí do výšky 3 000 m a následující noc letí dál ve výšce přibližně 2 000 m.
Tato zajímavá zjištění významně prohlubují poznatky publikované stejným týmem v roce 2018, kdy bylo zjištěno, že v noci rákosníci velcí migrují ve výšce až 3 950 m a ťuhýci obecní až ve výšce 3 650 m.
Sissel Sjöbergová a Dennis Hasselquist z Lundské univerzity, kteří obě studie vedli, považují nová zjištění za obzvláště překvapivá. Toto chování popisují jako konzistentní, což naznačuje, že ptáci musí ve dne létat pravděpodobně ve více než dvojnásobné výšce než v noci.
Definitivní vysvětlení zatím neexistuje. Vědci však jako důvod vylučují větry a teplotu vzduchu. „Ve výškách nad 2 000 m se větry a teplota vzduchu nemění jen proto, že se noc změní na den nebo den na noc,“ vysvětlila Sjöbergová.
Jsou dvě možnosti, proč ptáci vystoupají do takových výšek. Buď aby se vyhnuli predátorům z řad dravců, nebo aby se nepřehřáli, když jsou vystaveni slunečnímu záření. „Ve vyšších polohách je chladněji, a když ptáci vystoupají do výšky 5 400 m, dostanou se do vrstvy vzduchu s teplotou kolem -9 °C. To je o 22 stupňů chladněji ve srovnání s teplotou ve výšce, kde létají v noci,“ uvedla Sjöbergová.
„Pohybující se malí ptáci mávají křídly několikrát za sekundu, a tak pracují extrémně tvrdě, což je velmi zahřívá bez ohledu na to, zda letí ve dne nebo v noci. Pokud však létají ve dne, jsou navíc vystaveni i slunečnímu záření, a to podle nás kompenzují tím, když stoupají do chladnějších vrstev vzduchu. Pravděpodobně by nebyli schopni létat během dne, aniž by se přehřáli, kdyby nevystoupali do těchto extrémních výšek,“ dodal Hasselquist.
Překlad: Martin Bacílek
Zdroj: https://www.birdguides.com/articles/great-reed-warbler-tracked-migrating-at-unprecedented-heights/
Titulní foto: ThomasLandgren / CC BY-NC-ND 2.0
