Káni lesní nalezenou u Vraclavi na Orlickoústecku otrávil Stutox II, jed používaný v zemědělství na hubení hrabošů polních. Mrtvého dravce nalezl začátkem dubna náhodný kolemjdoucí, který informoval Českou společnost ornitologickou (ČSO). Místo následně prohledala psí jednotka ČSO, která na místě dohledala desítky otrávených hrabošů a granule Stutoxu II. Letos jde již o druhý známý případ otravy ptáka tímto jedem. Koncem dubna ornitologové zaznamenali otráveného bažanta. Paradoxně jsou jedem ohrožení ti, kteří s regulací hraboší populace pomáhají přirozeně.
ČSO na nebezpečí Stutoxu upozorňuje od loňského léta a zdůrazňuje, že je nebezpečný i pro ptáky a další živočichy, kteří na poli loví a sbírají potravu. Loni se Stutoxem otrávili čápi, bažanti a zajíci, letos se situace opakuje. Povolení trávit hraboše jedem rozhozeným po poli platilo do 11. června 2020. Rozhodnutí vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství poté, co o to žádaly Zemědělský svaz ČR a Agrární komora.
„Káně nalezená v remízku už na první pohled jevila příznaky otravy – krvavé zvratky v zobáku a křečovitě sevřené pařáty. V poli s řepkou v těsné blízkosti remízku jsme nalezli velké množství mrtvých hrabošů, řádově desítky. Mezi rostlinami byly volně rozhozené granule Stutoxu II. Granule i mrtvou káni jsme poslali na rozbor. Ten potvrdil, že dravec se otrávil Stutoxem. Káně měla otrávené hraboše v žaludku i jícnu,“ popisuje psovodka ČSO Klára Hlubocká
Další případ otravy Stutoxem II ornitologové evidují ve Světnově nedaleko Žďáru nad Sázavou. V polovině dubna tam nalezli otráveného bažanta.
Káně lesní krmí hrabošem malá mláďata na hnízdě. Hraboš patří celoročně mezi nejčastější kořist kání. Foto Tomáš Bělka
„Jedno mládě káně lesní sežere od svého vylíhnutí až do opuštění hnízda 7 kilogramů kořisti. Přepočteno pouze na hraboše, nejčastější kořist kání, je to 350 hrabošů během měsíce a půl pro jedno mládě. Káně obvykle mají dvě až tři mláďata, ale hraboše pochopitelně žerou také dospělci. Pouze v době hnízdění je tedy spotřeba hrabošů na jednom hnízdě ve vyšších stovkách. Aplikací Stutoxu si bohužel zaděláváme na problém a otrávená káně, kterou jsme nalezli nyní, by měla být varováním, že takto nelze gradaci hrabošů řešit,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek. Ornitologové považují rozsypávání jedu po polích za nebezpečné a nesystémové řešení. Chemické řešení je nešťastné, protože se otráví i hrabošovi přirození predátoři a do budoucna tím jen problémy s hraboši prohloubíme. Podobně jako u jiných přírodních kalamit by měl stát podpořit ty zemědělce, kteří s hraboši bojují bez chemie, ale nejsou úspěšní. Ale především by měl stát zavést systémové změny vedoucí k celkovému posílení přirozených funkcí krajiny a k cílené podpoře predátorů hrabošů.
Hraboší kalamita nyní odeznívá. Už loni v srpnu ÚKZÚZ povolil povrchové rozsypávání jedu. Šlo tenkrát o podstatnou část republiky, u veřejnosti se zvedla velká vlna odporu a ministr Toman během jednoho týdne povolení rozsypávat jed stáhl a povolil sypat jed pouze do hraboších nor. Přesto se loni stihli otrávit čápi, bažanti a zajíci.
Káně lesní nalezená u Vraclavi na Orlickoústecku. Krvavé zvratky v zobáku naznačují otravu. Rozbor potvrdil, že káně zahynula po otravě jedem na hraboše. Foto Klára Hlubocká
Zdroj: TZ ČSO, 9. 6. 2020 / Titulní foto: Klára Hlubocká
Archeologové ve střední Číně nalezli jedinečnou figurku drobného ptáka vytesanou do ohořelé kosti neznámého zvířete. Soška je stará zhruba 13 500 let, v tomto regionu jde o zatím nejstarší nalezené trojrozměrné dílo, píše agentura Reuters. Figurka z naleziště Ling-ťing v provincii Che-nan znázorňuje pravděpodobně zpěvného ptáka na podstavci, do finální podoby ji tvůrce z kosti vytesal kamennými nástroji. Je zhruba 1,5 centimetru dlouhá. Ptáček byl vyroben tak, aby ho lehce zvětšený ocas vyvažoval a figurka tak nepřepadávala dopředu. To naznačuje, že pradávný umělec chápal principy rovnováhy, uvádí archeolog Francesco d’Errico z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS), který se na studii zveřejněné v odborném časopise PLOS One podílel. Jedná se o nejstarší trojrozměrné umění nalezené v Číně i celé východní Asii. Další podobné předměty jsou podle odborníků až o 8500 let mladší, ačkoliv se našly také abstraktní rytiny v kostech a kamenech či osobní ozdobné předměty vyrobené ze zvířecích zubů nebo mušlí.
Na balkonu ve 13. patře výškového domu v Ostravě žije v nerušené symbióze s obyvateli bytu rodina poštolek. Jedno ze zvídavých mláďat se ale v pátek dopoledne zamotalo do ochranné sítě. Pomohli mu hasiči. „Dvě jednotky profesionálních hasičů (HZS MSK) – ze stanic Přívoz (specializace na záchranu zvířat) a Poruba (specializovaný lezecký tým) – vyjely v pátek 5. června dopoledne do ostravské čtvrti Bělský les, kde se do ochranné sítě na balkonu výškového domu zamotala překrásná mladá poštolka,“ uvedl úvodem k zásahu hasičů jejich mluvčí Petr Kůdela. Na balkonu jednoho ze zdejších domů ve 13. patře nechávají zdejší obyvatelé přebývat i rodinku poštolek, která se letos rozrostla o šest mláďat.
I v letošním roce hnízdí vzácní sokoli stěhovaví na Broumovsku. Již téměř tradičně si jeden z párů vybral ke svému hnízdění skalní skulinu v Teplických skalách v oblasti u Chrámových stěn. Štěstí tomuto páru přálo a zatím úspěšně vychovává tři mladé. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravila ve čtyřech víkendech pro návštěvníky národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály pozorování hnízdících sokolů stěhovavých pomocí stativového dalekohledu. Pozorování sokolů probíhá o víkendech do 14. června 2020 (termín závisí na aktuální situaci hnízdění), vždy od 10:30 do 17:00 hodin (při nepříznivém počasí se akce nekoná). V uplynulých dvou víkendech se pozorování zúčastnilo zhruba 260 návštěvníků, kteří měli šanci dozvědět se spoustu zajímavých informací o tomto vzácném druhu. „Jako veliký bonus se mohli turisté podívat stativovým dalekohledem sokolům přímo do hnízda, kde viděli 4-5 týdenní mláďata, která žadonila o potravu, nebo odpočívala na kraji skalní římsy. Další víkend, pokud měl návštěvník štěstí, mohl pozorovat, jak vypadá taková sokolí jóga a jak už si mladí sokolíci trénují svá křídla. Během dne se také objevili rodiče, kteří předváděli nejrůznější akrobatické kousky, nebo prostě jen odpočívali a strážili své hnízdo,“ popisuje Lucie Berkovcová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Broumovsko.
