Početnost mandelíka hajního (Coracias garullus) se ve značné části jeho hnízdního areálu snižuje, z několika západoevropských zemí jako hnízdící druh již zcela vymizel. Projekt „Ochrana mandelíka hajního v Karpatské nížině“ se zaměřuje na řadu ochranných opatření jako je například výsadba stromů, rekonstrukce a úpravy stanovišť, instalace umělých budek, výzkum a monitoring tohoto atraktivního ptačího druhu. Jednou z klíčových zemí, kde projekt probíhá, je Maďarsko. Jaká byla sezóna 2019 pro mandelíky v Národním parku Kiskunság ve střední části Maďarska, v dalekých rovinách maďarské Puszty, poblíž většího města Kecskemét?
Snůška mandelíka hajního v jednom z hnízdních boxů. Foto Lendvai Csaba / http://www.rollerproject.eu/
Ochranáři začátkem června zahájili kontrolu instalovaných hnízdních boxů a kroužkování dospělých ptáků. Celkem bylo okroužkováno 70 ptáků, z toho 32 nově okroužkovaných a 38 již dříve označených. Koncem června začaly kontroly snůšek. Mandelíci zřídka zahnízdí i v budkách určených pro sýčky, letos byly nalezeny tři páry v sýčkovnících. V monitorované oblasti bylo zjištěno 166 párů v boxech pro mandelíky a 3 páry v sýčkovnících. Ochranáři tedy sečetli 169 hnízdících párů v umělých budkách, rovněž byl nalezen jeden pár v přírodní dutině. Celková populace ve studované oblasti čítá 170 párů. Oproti loňské sezóně se jedná o nárůst počtu párů.
Jednou z letošních zajímavostí je nález hnízdní dutiny se snůškou 9 vajec. Při dalších kontroly bylo zjišťováno devět mláďat a lze předpokládat, že všechna byla zdárně vyvedena. V Maďarsku se jedná o rekordní počet mláďat.
Mladý mandelík hajní. Foto Lendvai Csaba / http://www.rollerproject.eu/
Zdroj: http://rollerproject.eu/hu/content/szalakotavedelem-felso-kiskunsagban-beszamolo-2019-es-evrol
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Lendvai Csaba / http://www.rollerproject.eu/
Prudké výkyvy počasí a teplot ve Velké Británii způsobené změnou klimatu ohrožují až třetinu tamních ptačích druhů. Podle organizace British Trust for Ornithology (BTO) patří mezi nejvíce dotčené druhy kukačka, u níž ornitologové zaznamenali kritický úbytek populace v pěti z jedenácti regionů. Z výzkumu, který se zaměřil na 68 vybraných druhů ptáků, vyšla vůbec nejhůře. K zajímavým výsledkům došli ornitologové v Londýně. Ze všech ptáků zde nejvíce ubývají vrabci a naopak nejvíce přibývá invazních papoušků alexandrů malých, kterých už v celé Británii žije okolo 30 tisíc. Drtivá většina jich žije právě na území britské metropole, zejména pak v Hyde Parku, upozornila BBC. BTO zkoumá vývoj populací 68 druhů ptáků pravidelně již od roku 1966. Díky tomu má dlouhodobé srovnání. U třinácti druhů za tuto dobu došlo k nárůstu počtu divokých populací o více než 10 procent, zatímco u třech druhů včetně kukačky byl vývoj opačný. Mezi ptáky s největším úbytkem jedinců patří jednoznačně stěhovavé druhy. Konkrétně u kukačky ornitologové prokázali, že za posledních 30 let její populace klesla o více než 80 procent. Dva druhy hrdliček dosáhly nejvyšších úbytků ve dvou regionech. Podle Alexe Bonda, hlavního kurátora oddělení ptáků v Muzeu přírodní historie v Londýně, se stěhovavé druhy ptáků řídí sezónními „pulsy“. Potřebují například, aby se jim mláďata vylíhla v době, kdy je největší hojnost potravy, ale výkyvy počasí to mohou lehce změnit.
Příroda bojuje proti přemnoženým hrabošům. Pomáhají jí v tom nejen hejna čápů, ale také někteří dravci, kteří letos vyvedli neobvyklé množství mláďat. Zahnízdili totiž hned dvakrát. Alespoň podle záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku. Lidé tam totiž letos přivezli až dvojnásobek opuštěných mláďat než v předchozích letech. Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku letos pomáhá více mláďatům dravců než obvykle. „Souvisí to s tolik omílanou gradací hrabošů,“ vysvětluje pro Český rozhlas Ostrava zástupce vedoucího Jan Kašinský. „Tito drobní predátoři jsou na ně schopni poměrně rychle reagovat. Mají větší počet mláďat a je tam větší úspěšnost hnízdění,“ doplňuje. V záchranné stanici už letos odchovali a vypustili zpět do volné přírody více než 160 mladých jedinců. „U kalousů ušatých a puštíků byl vzestup počtu přijatých mláďat oproti loňsku několikanásobný. Loni jsme mladých puštíků a kalousů přijali dohromady osm, letos jich bylo padesát,“ upřesňuje Kašinský. A nejsou to jediná mláďata, kterých je letos více než obvykle. „Přibylo také hodně poštolek. Převážně ale hnízdí ve městech, kde je širší spektrum potravy, takže ten vzestup nebyl tak výrazný, ale i tak vzrostl jejich počet oproti loňským 80 na letošních 112,“ dodává zástupce vedoucího záchranné stanice v Bartošovicích.
Distributoři elektřiny zřejmě nestihnou včas zabezpečit sloupy elektrického vedení kvůli ochraně ptactva. Zvládnout to mají do roku 2024. ČEZu zbývá ještě dvě stě tisíc sloupů, společnosti E.ON zhruba 125 tisíc. České televizi společnosti přiznaly, že na instalaci bezpečných krytů nemají dost lidí. Ti kvůli dodávkám elektřiny montují ochranná zařízení často pod proudem. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR uhyne kvůli zranění elektřinou v Česku ročně téměř sto dvacet tisíc ptáků. ČEZ má dosud zabezpečeno šedesát procent sloupů elektrického vedení, kolem dvou set tisíc jich stále zbývá. „Zejména s ohledem na přiměřený rozsah vypínání dodávky elektřiny spotřebitelům je termín 2024 obtížně splnitelný. Letos má společnost ČEZ Distribuce nově doplněno jedenáct tisíc bezpečných podpěrných bodů a asi osm tisíc jich ještě budeme doplňovat. Zároveň pravidelně obnovujeme zhruba 7,5 tisíce podpěrných bodů,“ popisuje mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Hollingerová. Stanovený termín zabezpečení vedení elektřiny je problematický i pro E.ON, který ročně zajistí asi čtyři tisíce sloupů. „Znamená to, že bychom v následujících letech museli na našem distribučním území zabezpečit zhruba 20 až 25 tisíc opěrných bodů ročně,“ uvádí Jan Volek ze společnosti E.ON. Prakticky to ale podle něj není možné, protože na trhu je dlouhodobě kritický nedostatek kapacit jak v oblasti projekčních, tak elektromontážních prací. „Ani externí firmy nám v tomto ohledu nedokáží pomoci a uspokojit naše požadavky,“ dodává Volek.
Na den přesně se objevila v jihozápadních Čechách opět poštolka rudonohá (Falco vespertinus). V roce 2018 byla zastižena 3, a 4. 9. na poli u Hradce (6344) a letos se opět objevila 2. 9. na poli u Chotěšova (6345), což je ve vzdálenosti necelých 5 km východním směrem, shodou okolností na stejné lokalitě, na jaké bylo pozorováno zimující hejno havranů polních v zimě 2017/2018 a kde byl také letos v červnu pozorován sup hnědý (Aegypius monachus).
Německá televize NDR ohlásila, že od roku 2002 do současnosti bylo v Německu zabito větrnými turbínami 158 orlů mořských. Výčet nezahrnuje zvířata, která byla zabita (nebo vážně zraněna), ale jejich úhyn nebyl nahlášen. Informace zažehla konflikt mezi aktivisty za práva zvířat a provozovateli větrných elektráren. Zatímco větrná turbína se otočí jednou za minutu, lopatky rotoru dosahují rychlosti přes 400 km/h. Tak rychlý pohyb nemá v živočišné říši obdoby, proto v nebezpečné oblasti pravidelně hynou ptáci, netopýři, ale i hmyz. Imunní nejsou ani impozantní orli mořští. V Německu je v provozu přibližně 30 000 větrných elektráren a stále jich přibývá.Na druhou stranu se zvyšuje i počet párů orla mořského. V roce 2017 bylo v celém Německu kolem 700 párů. Provozovatelé zařízení tedy logicky namítají: „Větrná energie populaci orlů neohrožuje.“ Podle dalších argumentů jsou počty zabitých orlů srovnatelné s množstvím chodců sražených autem na silnicích.
