Na Suchých skalách i v dalších místech Českého ráje začali hnízdit vzácní sokoli stěhovaví. Usadilo se tam celkem šest párů. V tuto dobu jsou velmi citliví na vyrušení. Správci Chráněné krajinné oblasti Český ráj mají dohodu s horolezci, aby v tomto období hnízdící dravce ve skalách nerušili. Podle ochránců přírody by měli být opatrní i turisté. Píše o tom Český rozhlas Liberec.
Milovníci ptactva mají i letos možnost po celém Česku zúčastnit se ornitologických vycházek nazvaných Vítání ptačího zpěvu. Ptáci se už vrátili ze zimovišť, ornitologové proto zvou veřejnost na komentovaná pozorování. Vycházky se konají od dubna do června, nejvíce jich bude kolem první květnové neděle. Píše o tom Ekolist.
Na Šumavě se daří udržovat populaci tetřeva, sokoli tu zakládají hnízda. Naopak tetřívek je na pokraji přežití. Ornitolog správy parku Aleš Vondrka mapuje ptačí druhy a pracuje na návrhu klidových území. V létě chystá akce k roku ptactva. Píše o tom server IDnes. Do šumavských lesů vyráží brzy ráno za ptáky. Někdy v nich tráví i noci, když zkoumá sovy. „Moje práce je krásně pestrá,“ říká dvaatřicetiletý ornitolog Aleš Vondrka ve své podkrovní kanceláři vimperského sídla Správy Národního parku Šumava. Právě odtud vyjíždí hlavně v zimě do terénu mapovat výskyt tetřeva hlušce. Území chráněného a vzácného ptáka řeší nový návrh klidových území v národním parku, na kterém se Vondrka podílel. Píše o tom server IDnes.
Podle nové studie stěhovaví ptáci v Evropě a Kanadě v důsledku probíhající klimatické změny podstatně změnili načasování své jarní migrace. Práce je založena na dlouhodobých fenologických údajích z 21 severoevropských a kanadských ornitologických stanic a zahrnuje téměř 200 druhů ptáků. Nejdelší datová řada započala v roce 1959 a počátkem šedesátých let. Velká část dat byla shromážděna dobrovolnými sčitateli. Výsledky byly aktuálně publikovány v mezinárodním časopise Ecological Indicators.
Průměrný stěhovavý pták přilétá během jarního období přibližně o jeden týden dřív než před padesáti lety. Rovněž na hnízdišti setrvává déle. Největší migrační změny byly zjištěny u druhů, migrujících na krátké vzdálenosti, kteří tráví zimní období v Evropě nebo v Severní Americe: jarní přílety jsou časnější o 1,5–2 dny za desetiletí. Migranti na dlouhé vzdálenosti, kteří zimují v tropech, také přilétají dříve, avšak pouze přibližně o 0,6–1,2 dne za desetiletí.
„Na základě změn v mediánu migračních dat, ptáci od konce padesátých let minulého století posunuli svoji jarní migraci v průměru o něco více než týden časněji. Některé druhy vykazují ještě větší migrační změny. Například, labutě zpěvné nyní přilétají do Finska asi o dva týdny dříve než v osmdesátých letech,“ říká Aleksi Lehikoinen z finského přírodovědného muzea v Helsinkách.
Migrační změny v jarních obdobích nejsou v průběhu sezóny stejné. Časněji se vracející druhy vykazují větší změny v migračním chování. Ptáci téhož druhu, kteří se vrací jako první, se snaží dosáhnout místa svého místa rozmnožování co nejdříve, zatímco pozdní migranti jsou typicky nehnízdící jedinci, kteří při pohybu na sever tolik nespěchají. Tato asymetrie vedla k celkovému zvýšení délky migrace. Roční přílety ptáků byly vysvětleny lokálními teplotami: dřívějším jarem, dřívějším časem migrace a delší migrační sezónou. Geografické rozdíly ve změně klimatu také vysvětlily regionální rozdíly v načasování jarní migrace.
„Ptáci urychlují svou migraci více v Evropě než v Kanadě, protože jarní teploty rostly v Evropě rychleji,“ doplňuje Lehikoinen.
Holub hřivnáč, typický zástupce migrantů na krátkou vzdálenost. Foto Lukáš Kadava
Zdroj: https://phys.org/news/2019-02-migration-earlier-european-north-american.html
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Ondřej Prosický / http://www.naturephoto.cz/
Luněc šedý (Elanus caeruleus) je dravec velikosti zhruba poštolky otevřené krajiny a polopouště na území subsaharské Afriky a tropické Asie, izolovaně se vyskytuje také ve Španělsku a Portugalsku, kde se velikost jeho poluace odhaduje na 2000 párů a právě odtud vzácně zalétává až do střední Evropy. Luněc šedý se živí malými savci, ptáky a hmyzem. Stylem lovu připomíná motáky, na rozdíl od nich však často zůstává stát ve vzduchu na jednom místě, podobně jako poštolka obecná. Hnízdí na stromech.
Luněc šedý, Kondratowice, Polsko. Foto Krzysztof Żarkowski / FB archiv Birding Poland
Pozorování luňce je ve střední Evropě vzácnou událostí. Tím větší překvapení zažívají v jarní sezóně 2019 polští ornitologové a birdeři, kteří letos pozorovali na území Polska již tři jedince. To vše během osmi dní. První pozorování proběhlo 6. dubna při pobřeží Baltu u města Krynica Morska, druhý záznam byl přidán 12. dubna u Kondratowic v Dolním Slezsku a třetí pozorování je z 13. dubna od Markowic v Kujavsko-pomořském vojvodství. Ve všech případech byli ptáci fotograficky zdokumentováni a jedná se o pátý, šestý a sedmý záznam tohoto exotického dravce pro Polsko.
Zdá se, že záletů luňce šedého do oblasti střední Evropy může přibývat. Česká faunistická komise do nového milénia uvádí pouze záznam z roku 1938 od Olbramovic, v novém miléniu byl luněc šedý v České republice pozorován již třikrát, naposledy v roce 2016.
Luněc šedý, pozorovaný při pobřeží Baltu 6. dubna 2019. Foto FB archiv Birding Poland
Zdroj: https://www.facebook.com/BirdingPoland/
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Wikipedia Commons
Nejtěžší a zároveň jediný nelétavý papoušek na světě kakapo soví z Nového Zélandu je kriticky ohroženým druhem, naživu je pouze 147 dospělých jedinců. Letos se ale vylíhlo více mláďat než v minulých letech a podle vědců se tak situace začíná zlepšovat. Píše o tom Radio Wave.
Před časem jsme informovali o úspěšném vypuštění výra velkého, který se zamotal sítě brány na fotbalovém hřišti v Jestřabí Lhotě na Kolínsku (blíže ZDE). Díky označení výra satelitním loggerem mají ochranáři množnost sledovat kondici vypuštěného ptáka. Po několika dnech klidu a rehabilitace v záchranné stanici Na Huslíku u Poděbrad byl výr vypuštěn v místě nálezu. „Výr velký byl opatřen GPS/GSM loggerem značky ANITRA. Toto zařízení dokáže téměř přesně zaevidovat pohyb jedince v různých časových intervalech. V některých případech je možné sledovat i některé další parametry. Nové technologie jsou ideální právě pro vypouštění rehabilitovaných ohrožených druhů ptáků, kdy je v případě potřeby možno včas odhalit, že není něco v pořádku a v terénu ptáka případně znovu dohledat“ upřesnil Dušan Rak, ornitolog, který se dlouhodobě úspěšně věnuje ochraně vzácných druhů dravců.
Další osud výra je momentálně podrobně monitorován přes aplikaci. Ta umožňuje zjistit, kde se výr nachází a jak se chová. „Každý den zjišťujeme nové poznatky z jeho života. Nejzajímavějším zjištěním je fakt, že se výr pohybuje velmi blízko lidských obydlí. Zvláště ve večerních hodinách se přesouvá k vesnici, kde loví potkany. Ani jednou se nepotvrdilo, že by ulovil některé z domácích zvířat.“, upřesnil vedoucí záchranné stanice Vaněk. V současné době probíhá hnízdící sezona a výří samice si připravila své teritorium pro snášení vajec. Výři jsou ke svému hnízdišti silně vázáni a málokdy je střídají, na svém území mají i několik různých hnízd.
Technologie pro telemetrické sledování v záchranné stanici na Huslíku využili již při monitoringu dalších uzdravených vypuštěných jedinců. Naposledy v létě roku 2018 takto sledovali osud sokolí samice, která po svém uzdravení dolétla až do Polska. Podle Vaňka bude možné přes webový portál poskytnout on – line sledování vypuštěných zvířat i veřejnosti. V současné době ve spolupráci se značkou ANITRA a ornitologem Dušanem Rakem připravují i další experimentální sledování zvířat, která se vrací zpět do přírody.
Vypuštění zotaveného výra. Foto archiv Záchranné stanice na Huslíku
Zdroj: TZ Záchranná stanice Na Huslíku, Poděbrady, 16. 4. 2019 / Titulní foto: archiv Záchranné stanice Na Huslíku
Foto: Jiří Vladimír Matýsek / Svitavský deník
Nová výstava Ptáci návštěvníky zavede do pestrého a různorodého světa našich létajících sousedů. Muzeum začalo vedle historie a řemesel návštěvníkům také přibližovat přírodu regionu. Nová výstava Ptáci návštěvníky zavede do pestrého a různorodého světa našich létajících sousedů. Část výstavy zapůjčilo občanské sdružení Soliton z Brna, které se věnuje popularizaci přírodních věd a techniky a vydalo například Obrazovo- zvukový atlas ptáků. Součástí svitavské expozice je představení ornitologicky nejvýznamnějších lokalit Svitavska, ukázka nejběžnějších druhů v jejich skutečné velikosti a seznámení s novými poznatky z chování, evoluce a života ptáků. Píše Svitavský Deník.
Na 600 milionů ptáků přichází ve Spojených státech každý rok o život poté, co narazí do stěny některého z mrakodrapů. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na Cornellovu ornitologickou laboratoř informuje americká televize CNN. Pro opeřence jsou nejnebezpečnější města Chicago, Houston a Dallas. Píše Ekolist.
O vzácného pacienta pečují nyní ve zvířecí záchranné stanici v Pateříně na Olomoucku. Je jím samec kalouse pustovky, což je sova, která se v České republice vyskytuje jen velmi málo a počet zaznamenaných hnízdících párů se dá většinou spočítat na prstech jedné ruky. „Sameček se k nám dostal na začátku měsíce poté, co ho srazilo auto. Je už sice mimo ohrožení života, ale má zlomené křídlo a na návrat zpět do přírody to moc nevypadá,“ popsal vedoucí stanice Ondřej Csik. Píše o tom IDnes.
Avifauna je nezávislý český online magazín zasvěcený fascinujícímu světu ptáků. Projekt vznikl za ochotné finanční podpory milovníků ptactva a funguje pod záštitou stejnojmenné neziskové organizace Avifauna z.s.
