• Ze zahraničí
  • Z domova
  • Zajímavosti
  • Věda
  • Média
  • E-zine
  • Rozcestník
  • Akce
  • O Avifauně
  • Diskuzní fórum
  • Mediální partnerství
  • Ze zahraničí
  • Z domova
  • Zajímavosti
  • Věda
  • Média
  • E-zine
  • Rozcestník
  • Akce
Autor

AVIFAUNA





Nejnovější  / Ze zahraničí
Rekordní počty labutí zpěvných v Irsku
AVIFAUNA Publikováno 3.3.2021


Podle výsledků zveřejněných společností BirdWatch Ireland je zimující populace irské labutě zpěvné (Cygnus cygnus) na historickém maximu. V lednu 2020 se konalo osmé mezinárodní sčítání labutí. Sčítání se provádí během jediného víkendu každých pět let, za pomoci dobrovolných sčitatelů, kteří hledají a sčítají všechny labutě zpěvné a labutě malé (Cygnus columbianus) s cílem poskytnout aktualizovaný odhad populace pro každý druh. Sčítání se zúčastnilo téměř 300 dobrovolných pozorovatelů a zaměstnanců BirdWatch Ireland a National Parks and Wildlife Service, kteří zkontrolovali více než 1 500 lokalit po celém irském ostrově. Celkem bylo zaznamenáno 19 111 labutí zpěvných, z toho 14 467 v Irské republice a 4 644 v Severním Irsku. Jedná se o nejvyšší počet, jaký kdy byl v Irsku zaznamenán a představuje 27% nárůst populace labutě zpěvné od předchozího sčítání lidu v roce 2015.

„Irské labutě zpěvné během hnízdní sezóny hnízdí na Islandu a zimu tráví v Irsku a Velké Británii. Výsledky předchozích sčítání labutí naznačovaly, že irská populace zimujících labutí zpěvných stagnuje – růst se zpomalil a počty labutí byly do značné míry stabilní, takže jsme takovou úroveň nárůstu početnosti opravdu neočekávali. Labuť zpěvná je druhem, který je hluboce zakořeněný v irské mytologii a dodnes opravdu při jejich podzimních příletech uchvacuje lidi po celé zemi, takže nás těší, že se jim daří tak dobře,“ říká koordinátor sčítání Brian Burke z BirdWatch Ireland.

Celkem bylo v Irsku zaznamenáno 550 hejn. Nejčastěji byly labutě pozorovány na zemědělské půdě, na loukách a pastvinách, které jsou důležitým zdrojem potravy. V těchto biotopech bylo během sčítání bylo zjištěno 74% labutí zpěvných. „Pole a pastviny v těsné blízkosti jezer a řek poskytují labutím vhodné potravní prostředí a všichni farmáři, se kterými jsem se setkal, jsou hrdí na to, že každou zimu mají na svých polích hejnka labutí zpěvných,“ dodává Brian Burke.

„Zaznamenaný nárůst populace labutí zpěvných je skutečně povzbudivý a k tomu, aby se labutím takto dařilo, musí panovat optimální podmínky ve všech oblastech, kudy migrují a kde zimují. Výsledky sčítání naznačují, že podmínky pro labutě zpěvné v Irsku i na Islandu, kde hnízdí, jsou velmi vhodné,“ doplňuje Seán Kelly z organizace National Parks and Wildlife Service.

Sčítání však také odhalilo pokračující prudký pokles početnosti labutě malé. V celém Irsku bylo pozorováno pouze 12 jedinců. Labuť malá hnízdí v ruské arktidě a zimuje v severní Evropě, včetně Velké Británie a Irska. Vzhledem k tomu, že klimatická změna klimatu přináší na kontinent mírnější zimy, řada labutí malých se zastavuje již v Německu a Dánsku, ale i ve střední Evropě, včetně České republiky (blíže ZDE). Do Irska tak každoročně směřuje stále méně labutí. Je tak pravděpodobné, že v blízké budoucnosti labuť malá jako zimující druh z Irska zcela vymizí.

Labuť zpěvná na hnízdě. Foto Siim Lukka / Unspash.com

Zdroj: https://www.birdguides.com/news/irish-whooper-swan-population-at-all-time-high/

Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Wikipedia Commons / CC BY-SA 4.0


Číst dále
0
0



Rozcestník
Další ročník projektu „Jaro ožívá“ startuje
AVIFAUNA Publikováno 2.3.2021


I když astronomické jaro ještě nezačalo, v přírodě se objevují první jarní květiny, zpívají ptáci. A právě dnes začíná další sezóna mezinárodního programu Jaro ožívá! Děti z Evropy, Asie i Afriky sledují návrat šesti vybraných druhů stěhovavých ptáků a svá pozorování zadávají na www.springalive.net. Letošní téma „Chráníme ptačí hnízda“ ukáže dětem, jak pomoci ptákům v době hnízdění.

Vybranými druhy, které děti v rámci Jaro ožívá sledují, jsou čáp bílý, vlaštovka obecná, kukačka obecná, vlha pestrá, rorýs obecný a břehule říční. První z nich, čápi, se již začínají objevovat, i když jich zatím není moc. „Předpokládáme, že nejvíce čápů přilétne ve druhé polovině března. Naopak, nejpozději přiletí rorýsi, tradičně na přelomu dubna a května,“ uvádí Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické, národní koordinátor programu Jaro ožívá.

Můžeme tedy ihned vyrazit do přírody a snažit se zaznamenat, kdy se výše uvedení poslové jara objeví i v našem okolí a svá první letošní pozorování zadat na www.springalive.net/cs-cz. Pobyt v přírodě navíc pozitivně působí na psychiku člověka, a to dnes potřebuje asi každý z nás.„Pozorování vybraných druhů přinese dětem nejen zajímavé zážitky a kontakt s přírodou, ale vyzkouší si i základní principy vědecké práce – zadání svých pozorování do databáze Jaro ožívá,“ vysvětluje Dobruská. V rámci Jaro ožívá mají děti každý rok i šanci zapojit se do ochrany přírody a dozvědět se, jak mohou sami pomoci. Letošní Jaro ožívá bude zaměřeno na ochranu ptačích hnízd. Učitelé a pedagogové volného času, kteří realizují s dětmi aktivity Jaro ožívá na letošní téma, se mohou zapojit do mezinárodní soutěže.

Převzato z webu České společnosti ornitologické 

Zbytek celého článku k přečtení: Česká společnost ornitologická

Foto: Lukáš Kadava


Číst dále
0
0



Rozcestník
Nález „oboupohlavního“ kardinála červeného v USA
AVIFAUNA Publikováno 2.3.2021


Americkému ornitologovi se podařilo zdokumentovat vzácný úkaz „oboupohlavního“ ptáka, když vyfotil kardinála červeného s napůl samčím a napůl samičím zbarvením. Jamie Hill tohoto jedince, který má část opeření zbarvenou červeně jako samec a část hnědě jako samice, zachytil v americkém státu Pensylvánie. Napsal o tom server BBC. Na nezvykle vypadajícího kardinála upozornil Hilla jeho známý a ornitolog se zprvu domníval, že nespíš jde o ptáka, který trpí leucismem, tedy sníženou pigmentací. Později ale došel k závěru, že se pravděpodobně objevil jedinec se vzácnou anomálií nazvanou bilaterální gynandromorfismus, kdy jsou v těle namíchány buňky se samčí i samičí genetickou informací.

„Když jsem ty snímky nafotil, srdce mi tlouklo ještě dalších pět hodin, dokud jsem nedorazil domů a nezačal ty digitální záběry zpracovávat,“ řekl Hill. „Už skoro dvě desetiletí se snažím objevit datla knížecího, kterého jsme dlouho považovali za vyhynulého. Ale vyfotit tuhle vzácnou mutaci jednoho z našich nejběžnějších ptáků, gynandromorfického kardinála červeného, bylo skoro stejně vzrušující, jako kdybych opravdu toho datla našel,“ dodal vědec.

Pozn. red: není vlyoučeno, že jde o téhož jedince, pozorovaného v roce 2019. Blíže ZDE

Převzato ze serveru Ekolist.cz

Zbytek celého článku k přečtení: Ekolist.cz

Titulní foto: Jamie Hill


Číst dále
0
0



Rozcestník
Na Borneu byl objeven ptačí druh, který byl 172 let nezvěstný
AVIFAUNA Publikováno 2.3.2021


Není obvyklé, aby se zvířecí druh, který je téměř po dvě staletí považován za vyhynulý, zčista jasna objevil a přepsal tak učebnice zoologie. Nečekané se stalo skutečností loni v říjnu na Borneu, kde dva místní obyvatelé v provincii Jižní Kalimantan na indonéské straně ostrova sbírali lesní plody. Přitom si všimli nezvyklého ptáka, kterého dosud ještě nikdy neviděli. Podařilo se jim ho lstí lapit a pořídit několik fotografií, které posléze poskytli místním vyznavačům birdwatchingu a ti pojali podezření, že jde o timálii černobrvou, ptáka, který měl být již téměř 200 let vyhubený. Poslali tedy snímky dál a po konzultaci s předními indonéskými ornitology dospěli k názoru, že jde skutečně o timálii černobrvou, informovala na svém webu mezinárodní organizace BirdLife International.

„Je neuvěřitelné dozvědět se, že jsme našli druh ptáka, o kterém odborníci předpokládali, že vyhynul,“ uvedl jeden ze dvou objevitelů timálie Muhammad Rizky Fauzan. „Když jsme na něj narazili, vůbec jsme nepředpokládali, že jde o nějakou vzácnost – mysleli jsme si, že je to jen další pták, na kterého jsme předtím v životě nenarazili,“ dodal. Společně s přítelem Muhammadem Surantem tak nejen potvrdili, že timálie černobrvá nevyhynula, ale zároveň rozluštili hádanku, odkud tento pták pochází. Vědecké publikace z 19. století totiž tápaly nad tím, zda tato timálie žije na Borneu nebo na sousedním ostrovu Indonésie či dokonce na Jávě. Ze zápisků ornitologů, kteří je pozorovali v 18. a 19. století, to totiž nebylo zcela zřejmé. Poslední přímá pozorování navíc pocházela z let 1843 až 1848, údajně rovněž z dnešní provincie Jižní Kalimantan na indonéské části Bornea.

Přímé místo nálezu nebylo tehdy ani nyní zveřejněno, ale podle informací BirdLife International se pozorování z poloviny 19. století zřejmě vztahovalo k okolí měst Martapura nebo Banjarmasin. Timálii černobrvou vědecky popsal v roce 1850 francouzský ornitolog Charles Lucien Bonaparte. Učinil tak na základě vzorku kožky ptáka uloveného o více než 100 let dříve, ve 40. letech 18. století, kdy jej získal německý geolog a přírodovědec Carl ALM Schwaner při jedné z expedic do východní Indie. Přesné místo, kde byla timálie ulovena, nebylo jasné. Vědci předpokládali, že se tak stalo na Jávě. Až v roce 1895 švýcarský ornitolog Johann Büttikofer upozornil, že Schwaner se podle dalších jeho zápisků tou dobou pohyboval na Borneu. „Senzační nález potvrzuje, že timálie černobrvá pochází z jihovýchodního Bornea, čímž končí zmatek okolo jejího původu,“ říká Panji Gusti Akbar z indonéské organizace na ochranu ptáků Birdpacker, hlavní autor článku, v němž byl nález timálie oznámen odborné veřejnosti.

Vůbec poprvé je také možné popsat, jak timálie černobrvá vypadá, protože jediný zachovaný vycpaný exemplář v muzeu vykazuje trochu odlišné barevné znaky. „Liší se barvou duhovky, hlavy a nohou,“ říká Akbar. Podle něj je ale všeobecně známé, že tyto části těla preparovaných ptáků časem blednou nebo mění barvu v důsledku preparace a použitých chemikálií. Panji Gusti Akbar upozornil, že objev timálie černobrvé je dobrou zprávou o tom, že druh přežil i navzdory masivnímu odlesňování na Borneu a ztrátě přirozených stanovišť. „Zároveň ale je ale velmi pravděpodobné, že tento druh bude vážně ohrožen dalším úbytkem vhodných biotopů,“ dodal. Podle spoluautora článku o objevu timálie černobrvé Teguha Willyho Nugroha, zaměstnance národního parku Sebangau v Jižním Kalimantanu, objev potvrdil důležitost zapojení místních obyvatel do sítě pozorovatelů indonéské přírody, zejména pak při hledání méně známých druhů. Klíčové to je zejména v odlehlých oblastech, kam se vědci těžko dostávají. „Je úžasné, že se nám podařilo zdokumentovat jeden z nejpozoruhodnějších zoologických objevů v Indonésii, ne-li v celé Asii, a to převážně prostřednictvím online komunikace uprostřed pandemie koronaviru, která nám brání v návštěvě místa nálezu,“ prohlásil Teguh. Zároveň poukázal na to, že objev potvrzuje, jak špatně je zmapovaná rozsáhlá avifauna Indonésie, která je nejbohatší z celé Asie a čítá přes 1 700 druhů, převážně endemických ostrovních ptáků. „Když si uvědomíte, že předtím byla timálie černobrvá pozorovaná v době, kdy ještě nebyla zveřejněna Darwinova teorie o původu druhů a dnes již vyhynulý holub stěhovavý patřil mezi nejpočetnější druhy ptáků, zamrazí vás,“ říká koordinátor organizace BirdLife Asia Ding Li Yong Flyways. „Kdo ví, jaké další bohatství leží skryto hluboko v legendárních deštných pralesích Bornea – zejména pak v indonéské části ostrova – a proto je nanejvýš důležité je zachovat pro budoucí generace.“

Převzato z magazínu Ararauna

Zbytek celého článku k přečtení: ararauna.cz

Foto: Birdlife org.


Číst dále
0
0



Nejnovější  / Z domova
Slezská ornitologická společnost vyhlásila ptákem roku sovu pálenou. Pomoci můžete i vy!
AVIFAUNA Publikováno 1.3.2021


Sova pálená (Tyto alba) je u nás v posledních desetiletích hodnocena jako silně ubývající druh. Hnízdí na věžích kostelů, půdách domů, ve  stodolách apod. Hnízdění je závislé na dostupnosti potravy, kterou z 90 % tvoří drobní hlodavci. V letech hojných na potravu může zahnízdit i dvakrát ročně, naopak v letech s nižším stavem hlodavců nemusí hnízdit vůbec. Hnízdní aktivita sovy pálené začíná již koncem zimy. Snůška, nejčastěji v počtu 3–7 vajec, je snášena na holý podklad. Mladí jedinci vylétají z hnízda 8–10 týdnů po vylíhnutí. Hodnocení poklesu početnosti hnízdních párů komplikuje skutečnost výše uvedené silné závislosti hnízdění na dostupné potravě. V červeném seznamu ptáků již patří mezi kriticky ohrožené druhy s odhadem početnosti pro ČR v počtu 100–200 párů.

Právě pro její zranitelnost výbor Slezské ornitologické společnosti (SOS) vyhlásil sovu pálenou pobočkovým ptákem let 2021–2022. „Rádi bychom vyzvali všechny členy SOS, ale i další zájemce, aby se podle svých možností zapojili do mapování výskytu a hnízdění sovy pálené v zájmovém území naší pobočky. Tedy Moravskoslezský kraj a okres Vsetín,“ říká jednatel SOS Emil Morav.

Zapojte se do monitoringu sovy pálené

Mapování druhu proběhne v březnu a dubnu tohoto roku (v roce 2022 bude mapování navazovat na rozsah a zkušenosti z mapování v letošním roce). Zájemci o mapování si vyberou přesně vymezenou oblast (vybrané obce budou chápány jako katastrální území obcí), kterou sdělí koordinátorovi mapování na e-mail Emil.Morav@seznam.cz. Koordinátor mapovatelům pošle do dvou dnů jednoduchý záznamový arch pro záznam výsledků mapování. Ve vybrané oblasti by měly být provedeny dvě kontroly (první v březnu a druhá v dubnu), které se zaměří na vhodné objekty – kostely, zámky, zemědělské objekty, zchátralá stavení apod. Kontroly objektů by měly probíhat po setmění a u jednotlivých kontrolovaných objektů doporučujeme setrvat po dobu 10 minut. V případě, že bude mapovatel chtít využívat hlasovou provokaci, prosíme, aby byl tento záměr předem nahlášen, protože v některých oblastech bude probíhat monitoring prostřednictvím akustických záznamů na diktafony. Použití provokace hlasem by pak mohlo být chybně vyhodnoceno jako výskyt sovy pálené v dané lokalitě. Při zjištění obsazeného teritoria doporučujeme provést následnou kontrolu také v květnu–červnu zaměřenou na zjištění úspěšnosti hnízdění a odhad počtu mláďat.

„Výsledky mapování nám pomohou zjistit početnost hnízdních párů sovy pálené v mapovaných oblastech, a tím i potvrdit či vyvrátit trend úbytku tohoto druhu. Na obsazených teritoriích budou vyhodnoceny možnosti ochrany druhu, případně realizována konkrétní opatření,“ doplňuje Emil Morav.

Portrét sovy pálené. Foto Meg Jerrard / Unsplash.com

Zdroj: http://www.sos-cso.cz/ / Titulní foto: Keith Lazarus / Unsplash.com


Číst dále
0
0



Nejnovější  / Z domova
Zapojte se do jarního monitoringu koroptví
AVIFAUNA Publikováno 28.2.2021


Koroptev polní (Perdix perdix) je vlajkovým druhem české zemědělské krajiny, který před sto lety hnízdil na okraji snad každého políčka, na mezi nebo na pastvině. Však tehdy jejich počet dosahoval i pěti miliónů. Byli to ptáci užiteční drobným zemědělcům a statkářům, kteří byv  takových počtech by i dnes nahradily chemické postřiky proti plevelům a hmyzím škůdcům.  Koroptev polní sleduje, chrání a podporuje od roku 2000 organizace Naše společná krajina v rámci projektu Čiřikání.

„Kořistnické využívaní zemědělské krajiny její počty snížilo na pouhá 1,3 % původní populace. Na mnoha místech naší země již vyhynula, jinde přežívají jen početně slabá hejnka. Další existence druhu je v ohrožení. Poslední dekády měsíce února spadá vrchol rozštipování zimních koroptvích hejnek do hnízdní párů. Uvidíte-li tedy v těchto dnech, ale i celý následující měsíc březen, koroptví hejno, pár koroptví nebo osamělého jedince, uvítáme vaše údaje. Vaše cenná data pomáhají chránit a podporovat kriticky ohroženou českou koroptví populaci,“ říká Petr Rejzek z organizace Naše společná krajina.

Pokud se chcete zapojit do jednoduchého monitoringu koroptví, vyplňte prosím údaje o svém pozorování zde v on-line formuláři.

Rodiny koroptví s mláďaty zůstávají spolu i po vyhnízdění a hejnko společně přečkává i zimu. Zima je vedle chladného a mokrého jara největším nepřítelem koroptví a tuhé zimy dokázaly zdecimovat jejich populace více než lov. Tyto přírodní regulační mechanismy však koroptve dokáží díky své vysoké rozmnožovací schopnosti rychle eliminovat. Proti civilizačním vlivům typu chemizace, rychle jedoucích sekaček a mizení hnízdních biotopů jsou však koroptve bezbranné. Po rozpadu zimních hejn začínají mladí kohoutci obhajovat nová teritoria. Jejich hlas je, vzhledem k nenápadnému zbarvení, poměrně nápadným a svoji přítomnost nejsnáze prozradí:

https://avifauna.cz/wp-content/uploads/2021/02/XC531875-koroptev-polní-Perdix-perdix.mp3

Koroptev polní. Foto Ekaterina Chernetsova / CC BY 2.0

Zdroj: https://www.koroptvicky.cz/

https://temata.rozhlas.cz/koroptev-polni-7970615

https://www.xeno-canto.org/531875

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Ekaterina Chernetsova / CC BY 2.0


Číst dále
0
0



Nejnovější  / Z domova
Trutnovští nabídnou ptákům ve městě k hnízdění více než 200 budek
AVIFAUNA Publikováno 27.2.2021


O ptáky hnízdící v dutinách bude v Trutnově dobře postaráno. Město Trutnov pokračuje v úspěšném projektu instalace ptačích budek. K loňským 67 sýkorníkům nyní přibylo 140 sýkorníků, špačníků a netopýrníků. V lednu 2020 nechaly Technické služby ve spolupráci s městem nainstalovat po městě celkem 67 nových ptačích budek, tzv. sýkorníků. Letos v lednu byl projekt vyhodnocen s tím, že jich drtivá většina, tedy 61, byla ptáky během roku využívána. „Z výsledku jsme měli velkou radost, protože v jiných městech bývá úspěšnost takových projektů nižší než 50 %,“ říká Vendula Kasperová, vedoucí Odboru životního prostředí MěÚ Trutnov. Radnice se proto rozhodla v projektu pokračovat.

Technické služby vytipovaly nové lokality a nechaly instalovat 140 nových budek. „Tentokrát jsme kromě sýkorníků nainstalovali také netopýrníky a špačníky. Chceme, aby v Trutnově hnízdily rozmanité druhy ptactva a toto je jeden ze způsobů, jak jim pomoci,“ vysvětluje Jitka Metelková, vedoucí střediska veřejné zeleně, Technické služby Trutnov, a dodává, že „netopýři jsou také nedílnou součástí trutnovské fauny a netopýrníky jim nabízí úkryt před možnými predátory.“ Mezi vybrané lokality s novými budkami patří ul. Benešova, ul. Národní, ul. Palackého, sídliště Zelená Louka, stromořadí podél cyklostezky na Horní a Dolní promenádě a letní areál na Bojišti.

Nejen sýkory dostaly nové budky. Dřevěný domov město nabídlo také místním skorcům. Skorec vodní je sice pěvec, ale svou kořist získává téměř výhradně pod vodou. Potápí se za ní do horských bystřin a do potoků. Skorec se pomocí křídel potopí do zhruba půlmetrové hloubky, tam běhá opět za vydatné pomoci křídel po dně a buď odhrnuje kamínky zobákem, nebo je odhazuje nožkami a sbírá kořist, především bezobratlé živočichy.  „Výskyt skorce vodního pro nás byl velkým překvapením. Nechali jsme proto nainstalovat i pět polobudek pro tento vodní druh. Ty se speciálně umisťují pod mostní konstrukce,“ dodává Vendula Kasperová.

Instalace budek v Trutnově. Foto Michaela Dědková

Zdroj: TZ Město Trutnov, 26. 2. 2021 / Titulní foto: Luboš Vaněk / http://www.foto-vanek.cz/


Číst dále
0
0



Nejnovější  / Z domova
Praktická ochrana sov v Olomouckém kraji v roce 2020
AVIFAUNA Publikováno 23.2.2021


Početnost sov v krajině omezuje kromě množství a dostupnosti potravy také nabídka hnízdních příležitostí. Dlouhodobý nedostatek přirozených hnízdišť v zemědělsky využívané krajině a v běžným způsobem obhospodařovaných lesích, tedy v prostředí s poměrně dobrou nabídkou potravy, může v některých oblastech limitovat početnost i zcela běžných sov (blíže ZDE). Ochrana sov je rovněž součástí biologické ochrany lesa. Součástí přeměny lesů do stavů blízkého přírodě je podpora přirozených nepřátel lesních škůdců, respektive zlepšení životního prostředí ptactva.

Opuštěná snůška sýce rousného z důvodu nedostatku potravy, Horní Údolí (okres Jeseník). Foto archiv TYTO, z. s.

V roce 2020 ochránci přírody z organizace Tyto z.s. prováděli kontrolu a údržbu 80 instalovaných hnízdních budek pro sýce rousného v Olomouckém kraji, v pahorkatinách Hrubého a Nízkého Jeseníku, Rychlebských hor, Hanušovické, Zábřežské a Zlatohorské vrchoviny. Cílem ochranářů byl monitoring obsazenosti hnízdních budek a početnosti hnízdících druhů sov v budkách a údržba hnízdních budek – oprava poškozených, výroba a reinstalace zničených hnízdních budek (těžbou, vandaly, pádem stromu apod.). Rok 2020 byl pro lesní druhy sov, zejména ve vyšších polohách, potravně podprůměrný. Přesto ochranáři zaznamenali celkem 21 obsazených hnízdních budek sovami (26 %), a to sýcem rousným – 1 párem a puštíkem obecným – 20 páry. Sovy však v tomto roce měly v průměru nižší počty vajec a vyváděly nižší počty mláďat.

„Počet vajec ve snůškách puštíka obecného jsme zjistili v 17 případech – sneseno bylo celkem 46 vajec, v průměru 2,71 vejce na snůšku. Z 20 obsazených budek puštíkem obecným byl počet vyvedených mláďat zjištěn přímou kontrolou u 17 budek, ze kterých bylo vyvedeno 39 mláďat, tedy 2,44 vyvedených mláďat na úspěšně hnízdící pár a 2,29 mláďat na započaté hnízdění. Z kontrolovaných hnízdních budek v roce 2020 bylo vyvedeno celkem 46 mláďat puštíka obecného. Hnízdění sýce rousného bylo neúspěšné, kdy jsme při kontrole nalezli opuštěnou snůšku 2 vajec. Z dalších druhů hnízdily v hnízdních budkách sýkory,“ přibližuje loňské výsledky Karel Poprach z organizace Tyto z.s.  Celková obsazenost hnízdních budek v tomto roce dosáhla 35 %. Při  realizaci projektu ochrany sov ochranáři úzce spolupracují s vlastníky lesních porostů.

Mláďata puštíka obecného, Hynčina (okres Šumperk). Foto archiv TYTO, z. s.

Zdroj: TZ Tyto z.s., 3. 2. 2021 / Titulní foto: Andreas Trepte / CC BY-SA 2.5


Číst dále
0
0



Rozcestník
Nezamrzající nádrže u ukrajinské jaderné elektrárny přitahují labutě
AVIFAUNA Publikováno 21.2.2021


Teplé vody v rezervoáru u Chmelnycké jaderné elektrárny na západě Ukrajiny si v zimě užívají desítky labutí. Jelikož zařízení využívá vodu z jezera k chlazení a vypouští ji pak zpět, vodní nádrž nikdy zcela nezamrzá. Vědci říkají, že ptáci na toto místo migrují z celé Ukrajiny i dalších míst východní Evropy, napsala agentura Reuters. „Ptáci nemusejí vynakládat žádné zvláštní úsilí, aby se dostali k Černému moři, cítí se tady pohodlně,“ tvrdí Oksana Holovkovová, šéfka vědeckého oddělení nedalekého národního přírodního parku. A protože teplota vody v rezervoáru nikdy neklesá pod deset stupňů Celsia, nádrž oplývá také korýši a vodními rostlinami, kterými se mohou labutě krmit.

Jezero o rozloze zhruba 20 kilometrů čtverečních se stalo rovněž populárním cílem místních výletníků. „Je skvělé mít takové sousedy,“ řekla Reuters jedna z místních obyvatelek, která přišla elegantní opeřence krmit. „Přilétají každou zimu, což znamená, že se jim líbí místo i to, že je lidé krmí. Cítí se zde dobře. Je výborné, když si zachováme lidskost a ptáci to pocítí,“ dodala. Podle Holovkovové se rezervoár v zimě, kdy teploty na Ukrajině mohou prudce klesnout do minusových hodnot, stává domovem také pro další vodní ptáky.

Převzato ze serveru Ekolist.cz

Zbytek celého článku k přečtení: Ekolist.cz

Foto: Lukáš Kadava


Číst dále
0
0



Nejnovější  / Z domova
Na Příbramsku bylo nalezeno 15 patrně otrávených ptáků!
AVIFAUNA Publikováno 21.2.2021


U obce Sedlice u Rožmitálu pod Třemšínem bylo nalezeno šestnáct mrtvých zvířat včetně orla mořského, dvou jestřábů lesních a tří kání lesních. Pravděpodobně byli otráveni. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) Klára Hlubocká byla v sobotu policií přivolaná po nálezu mrtvého orla mořského s typickými příznaky otravy (křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty). Nálezů mrtvých zvířat bylo nakonec tak velké množství, že se hledání v terénu od dopoledne protáhlo do nočních hodin. Případ si převzala kriminální policie. Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který pytláci k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva.

Psovodka ČSO Klára Hlubocká přijela na místo na žádost policie poté, co byl nalezen mrtvý orel mořský. „Celkový počet nalezených mrtvých zvířat je 16. Jedná se o největší nález, který jsme zaznamenali na jedné lokalitě,“ říká Hlubocká, která se vyhledávání otrávených návnad a jejich obětí věnuje v ČSO od roku 2017. Kromě orla mořského byli na lokalitě dohledáni 2 jestřábi lesní, 3 káně lesní, 8 krkavců velkých, 1 straka obecná, 1 liška obecná. „Tito všichni jdou na pitvu, která určí, jak zahynuli. Kromě toho jsme nalezli také ještě zbytky dvou krkavců velkých a zbytek jedné káně lesní, u kterých kvůli stáří kadaveru pitvu provést nelze,“ říká Hlubocká.

Poloha, v jakých byla zvířata nalezena, a také nalezené kousky návnad, ukazují na otravu. Traviči a pytláci k trávení zvířat nejčastěji používají zvláště brutální způsob usmrcení – nástrahu s nervovým jedem karbofuranem, po jehož požití zvíře umírá bolestivě v křečích. Samotné držení jedu karbofuranu je trestným činem a v celé Evropské unii je jeho držení zakázané už od roku 2008. Dříve se užíval jako pesticid v zemědělství. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 78 případů, jejichž obětí se stalo více než 200 ptáků.Letos si policie převzala už čtyři případy.

Začátkem února tohoto roku obvinili policisté ze smrti dvou orlů mořských, které našli ochránci přírody v březnu 2019 u Mečichova na Strakonicku policisté 60letého místního rybníkáře. Na ptáky podle nich použil jed karbofuran. Šéfka strakonických žalobců Věra Smíšková Právu potvrdila, že na muže v souvislosti se smrtí ptáků už podala obžalobu pro tři trestné činy. Obžaloba muže viní z týrání zvířat, neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a z přechovávání omamných a psychotropních látek.

Celkový počet mrtvých zvířat nalezených u Sedlice na Příbramsku je 16. Případ si převzala kriminální policie. Foto Klára Hlubocká

Zdroj: TZ ČSO 20. 2. 2021 / Titulní foto: archiv Ochrana Fauny

https://www.novinky.cz/krimi/clanek/orly-na-strakonicku-otravil-rybnikar-tvrdi-obzaloba-40350867


Číst dále
0
0



1
Starší články
  • - Reklama -
  • Newsletter

    Dostávejte nejnovější články přímo do vaší e-mailové schránky!

  • Nejnovější články

    • 1
      Rekordní počty labutí zpěvných v Irsku
    • 2
      Další ročník projektu "Jaro ožívá" startuje
    • Nález "oboupohlavního" kardinála červeného v USA


Aby vám nic neuletělo

Dostávejte nejnovější články přímo do vaší e-mailové schránky!

  • Avifauna je nezávislý český online magazín zasvěcený fascinujícímu světu ptáků. Projekt vznikl za ochotné finanční podpory milovníků ptactva a funguje pod záštitou stejnojmenné neziskové organizace Avifauna z.s.

  • Facebook

  • O Avifauně
  • Diskuzní fórum
  • Podpořte Avifaunu
  • Mediální partnerství
  • Ochrana osobních údajů
  • Kontakt
© 2020 Magazín Avifauna | ISSN 2571-0737 | Avifauna z.s.
Pak stiskněte enter a my to pro Vás najdeme!