• Ze zahraničí
  • Z domova
  • Zajímavosti
  • Věda
  • Média
  • E-zine
  • Rozcestník
July 5, 2025
  • O Avifauně
  • Diskuzní fórum
  • Mediální partnerství
  • Ze zahraničí
  • Z domova
  • Zajímavosti
  • Věda
  • Média
  • E-zine
  • Rozcestník
Autor

AVIFAUNA





Rozcestník
Kuší postřelený kačer uniká plzeňským záchranářům
AVIFAUNA Publikováno 22.4.2020


Zvířecí záchranář Karel Makoň se snaží v Plzni odchytit divokého kačera, který plave na řece Radbuze s propíchnutou hlavou. Dlouho nebylo jasné, jak pták ke zranění přišel. Makoň kvůli tomu nakonec požádal veřejnost, aby mu pomohla zjistit, co kačerovi z hlavy trčí. „Hodně by nám pomohlo, kdyby někdo onu věc identifikoval a poznal, oč se jedná,“ napsal v pondělí večer Karel Makoň ze Záchranné stanice Plzeň na Facebook. Odpověď mu přišla během pěti sekund. „Ozvala se nám spousta lidí a téměř devadesát procent jich napsalo, že je to šipka do pistolové kuše. Je to super, že lidi takhle rychle zareagovali a pomohli nám,“ řekl Makoň a vysvětlil, že sám s touto zbraní nemá žádné zkušenosti. Šipka s ocelovým hrotem projela kačerovi skrz krk a hlavu. Pták nejen že přežil, ale již druhý týden se mu daří uletět pokaždé, když se ho snaží zvířecí záchranáři v Doudlevcích odchytit, aby mu veterinář šipku vyndal. „Budeme to zkoušet dál. Zároveň žádáme svědky, pokus si všimli něčeho podezřelého, aby se nám ozvali. Vzhledem k tomu, co jsme se nyní dozvěděli, není vyloučené, že může jít o pytláctví. Na šipce je totiž rybářský vlasec. Vypadá to na cílený lov, ale chybí nám důkaz. Nebo se může jednat o vandalství,“ poznamenal Makoň.

Převzato ze serveru Idnes.

Zbytek celého článku k přečtení: Idnes

Foto: archiv Záchranné stanice živočichů Plzeň


Číst dále
0




Rozcestník
Královéhradecký kraj zvýšil náhrady za kormorány a vydry na 3,2 miliony Kč
AVIFAUNA Publikováno 22.4.2020


Královéhradecký kraj loni znásobil náhrady chovatelům ryb za škody způsobené chráněnými kormorány a vydrami na rekordních 3,2 milionu korun z předloňských 0,7 milionu korun. Letos kraj zatím rybníkářům a organizacím Českého rybářského svazu vyplatil na odškodném přes 258.000 korun, uvedlo hejtmanství. Kraj vyplácí i náhrady za škody způsobené vlky. Nedávno uvedl, že za škody od vlků dostali chovatelé hospodářských zvířat loni odškodné 2,2 milionu korun. Jednotlivé škody po útoku kormoránů jsou podle hejtmanství často v řádech desítek tisíc korun. „Nicméně i výše ztráty díky útoku za několik set tisíc korun nejsou v našem kraji ničím neobvyklým,“ řekl radní pro životní prostředí a zemědělství Karel Klíma (KDU-ČSL). Za roky 2016 až 2019 kraj chovatelům ryb vyplatil dohromady přes 4,3 milionu korun. Peníze na náhrady kraj dostává od státu. Poškození chovatelé mohou nárok na náhradu škody uplatnit vždy za každých šest měsíců zpětně. „Pro podání žádosti na krajský úřad je ale zapotřebí doložit odborný či znalecký posudek o výši škody způsobené vydrou a kormoránem a rovněž protokol o vzniku škody těmito rybožravými predátory od orgánu na ochranu přírody a krajiny,“ upozornilo hejtmanství.

Převzato ze serveru Ekolist.

Zbytek celého článku k přečtení: Ekolist.cz

Foto: Lukáš Kadava


Číst dále
0




Nejnovější  / Ze zahraničí
Tažným ptákům nad Libanonem prospívá klid při koronavirové epidemii
AVIFAUNA Publikováno 22.4.2020


Hejna pelikánů, čápi vznášející se nad pobřežím v Bejrútu, volavky hnízdící v obydlených bejrútských čtvrtích. Nevídané množství opeřenců v těchto dnech pozorují Libanonci, jejichž zemí každoročně prolétají hejna stěhovavých ptáků. Většinou se zastaví jen na několik dní a spatří je jen ti, kdo vědí, kam se za nimi vydat. Nyní, kdy je většina lidí doma, nejezdí auta a panuje všeobecný klid, je tato podívaná dostupná i pro lidi z města, napsala agentura Reuters. Sociální sítě v Libanonu zaplavují snímky tažných ptáků putujících z Afriky do Evropy a Asie. V Libanonu se každoročně zastavují a setrvají hodiny, někteří týdny, a čekají na příznivé vzdušné proudy, aby mohli pokračovat dál ke svému cíli. Většinou je pozorují ti, kdo se za nimi vypraví do odlehlých oblastí, například do údolí Bikáa, které je křižovatkou tažných tras.

„Teď si lidé fotografují ptáky i ve městech, u pobřeží, a nejde jen o racky,“ řekl projektový manažer libanonské společnosti ochrany přírody (SPNL) Máhir Ustá. Jeho pracoviště letos zdokumentovalo v Bejrútu a okolí přítomnost čejky trnité a volavky stříbřité. Dohromady deset druhů, které předtím v této zalidněné části země nikdy spatřeny nebyly. Přiblížení divoké přírody je ještě patrnější v mokřadech Aammík v údolí Bikáa. „V mé zahradě jsou teď ptáci, které vidím poprvé v životě. Možná jsou klidnější, protože se nestřílí, je větší ticho, jezdí méně aut a létá méně letadel. Nevím, co se to v přírodě děje, ale je to dobré znamení,“ řekl pětatřicetiletý Izzat Tahá, který žije ve vesnici na okraji mokřadů.

Jiní lidé si všimli, že se šakalové nezvykle přiblížili k domům a procházejí se sady. Tišeji je i na turistických stezkách kolem mokřadů, kde je teď k vidění i jinak skoro nezachytitelná žába rosnička levantská. „Za normálních okolností ji nemůžete spatřit,“ říká Usta o zeleném stvoření o velikosti palce.

Tažní ptáci podle Usty mají z koronaviru prospěch i v tom směru, že je letos nechávají na pokoji lovci, kteří každoročně hejna výrazně proberou, i když většina z nich k lovu nemá povolení. „Když se snažíte chránit přírodu v zemi, kde to 90 procent lidí nezajímá, není to jenom jako plavat proti proudu, je to jako plavat proti cunami. Ale věci se mění. Pomalu,“ řekl Usta.

Volavka stříbřitá. Foto Wikipedia commons / CC BY-SA 4.0

Zdroj: ČTK, 18. 4. 2020 / Titulní foto: Wikipedia commons / CC BY-SA 4.0


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Počet zabitých dravců v Česku rychle narůstá. Na sociálních sítích se formují občanské hlídky
AVIFAUNA Publikováno 21.4.2020


Ani období celostátní karantény nezastavilo traviče volně žijících zvířat. Ornitologové letos zaznamenali už 25 případů otrávených nebo zastřelených ptáků. Většinou jde o dravce. Nejčastějšími obětmi jsou káně lesní a také vzácný luňák červený. Na vině je ve většině případů jed karbofuran, jehož držení je v celé Evropské unii už od roku 2008 zakázané. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje celkem 6 otrav luňáků červených. Už teď je to více než za celý rok 2019, kdy ornitologové zaznamenali 4 případy otrav luňáků. Otrávení luňáci se objevují napříč celou republikou. Na začátku března to byl  1 na Kolínsku, dále 3 luňáci na Břeclavsku, 1 na Klatovsku a naposledy 1 na Jičínsku.

Jeden ze tří otrávených luňáků na Břeclavsku měl velké štěstí a díky včasnému zásahu se ho podařilo zachránit (psali jsme ZDE). „Přiotráveného, ale ještě živého, luňáka našla turistka a nahlásila nález pracovníkům CHKO Pálava, kteří mě následně telefonicky požádali o radu. Bylo nutné urychleně podat protijed Atropin a dopravit luňáka do záchranné stanice. Díky včasnému zásahu a následné kvalitně poskytnuté péči v Záchranné stanici pro dravé ptáky Rajhrad byl luňák zachráněn. Před vypuštěním do volné přírody dostal vysílačku, která slouží k monitoringu jeho pohybu a k odhalení případného nebezpečí,“ popisuje psovodka Klára Hlubocká z ČSO.

Dobrovolníci tráví čas v přírodě s cílem zjistit nelegální činnost a pokusit se pomoci odhalit pachatele. Foto archiv https://www.facebook.com/spravedlnostproprirodu/

Oblast na jižní Moravě patří k dlouhodobě problematickým. „Letos jsme například na jedné lokalitě na Břeclavsku našli 5 zabitých kání lesních najednou. Ale bohužel je to jenom kapka v moři všech případů, ke kterým naše terénní jednotka vyjíždí. Počet otrav v době koronavirové krize rozhodně neklesá,“ informuje Hlubocká.

Hlubocká připomíná, že jed karbofuran, který traviči nejčastěji používají, je nebezpečný nejenom pro divoce žijící zvířata, ale také například pro psy. ČSO předává případy otrávených živočichů policii, která je vyšetřuje jako trestné činy. Letos ornitologové předali policii už 14 případů. Loni to za celý rok bylo 24 případů. Ornitologové loni zaznamenali 102 nálezů nelegálně zabitých zvířat, přičemž největší loňský případ je z prosince. „Během preventivní prohlídky jsme v Kozojedech na Jičínsku našli 15 mrtvých krkavců velkých, 1 káni lesní a také bažanta a slepici jako návnadu. U všech zvířat analýza prokázala otravu karbofuranem. U 13 z 15 krkavců navíc také jed Stutox II, který se používá jako jed na hlodavce, například hraboše, říká Hlubocká.

Psovodka Klára Hlubocká společně se psem Vikym pravidelně kontroluje místa opakovaného trávení a také navštěvuje preventivně důležitá místa výskytu dravců. Kromě toho vyjíždí k případům na žádost policie či dalších institucí, nejčastěji ale na ohlášení občanů. Na sociálních sítích se začínají formovat dobrovolné občanské hlídky, jejichž zájmem je především odhalování trávení zvířat karbofuranem a Stutoxem II. Dobrovolníci si snaží v přírodě všímat situací, které by mohly pomoci odhalit původce nelegálních otrav (blíže ZDE).

Pátrací pes Viky s nalezeným mrtvým luňákem červeným na Klatovsku. Foto archiv České společnosti ornitologické

Zdroj: TZ ČSO, 20. 4, 2020

https://www.facebook.com/spravedlnostproprirodu/

Titulní foto: archiv České společnosti ornitologické


Číst dále
0




Rozcestník
Nalezeného uhynulého luňáka červeného u Klatov prověří policie jako možné týrání
AVIFAUNA Publikováno 20.4.2020


Klatovští kriminalisté zahájili trestní řízení kvůli nálezu mrtvého kriticky ohroženého luňáka červeného. Prověřují, zda nejde o týrání tohoto výjimečného zvířete. V pátek to řekla klatovská policejní mluvčí Dana Ladmanová. „V katastrálním území obce Kvasetice byl na okraji lesní cesty nalezen luňák červený. Ke zjištění příčiny jeho úhynu bude provedena pitva,“ uvedla. Oznámení přijali policisté v Plánici. „Podle prováděcí vyhlášky k zákonu na ochranu přírody a krajiny jde o kriticky ohrožený druh ptáka,“ uvedla mluvčí. Případ převzali policisté z oddělení hospodářské kriminality.

Převzato ze serveru Ekolist.

Zbytek celého článku k přečtení: Ekolist.cz


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Na Nových Mlýnech byly rozšířeny hnízdní plochy pro rybáky
AVIFAUNA Publikováno 20.4.2020


Pracovníci Povodí Moravy rozšířili hnízdní plochy pro rybáka obecného (Sterna hirundo) na střední nádrži vodního díla Nové Mlýny. Na dvou původních mostních pilířích a na příjezdové rampě vytvořili unikátní hnízdiště. Vodohospodáři si společně s ornitology od nových opatření slibují návrat rybáků do přírodní rezervace v počtech, které zde hnízdily v minulosti.

„Na konci března jsme dokončili výstavbu opatření, která rozšiřují hnízdní plochy v prostoru původního přemostění řeky Dyje se střední nádrží. Zbytky původních pilířů byly nejvíce osídleným hnízdními plochami, neboť další hnízdní plochy musely ustoupit bujné vegetaci. Hnízdní plochu na pilířích jsme rozšířili z 22,5 m2 na víc 46 m2 a navíc jsme vytvořili další novou plochu pro hnízdění v prostoru nájezdové rampy o ploše 31 m2. Hnízdní plocha je tak nyní více než trojnásobná a dosahuje krásných a symbolických 77 m2,“ popisuje ředitel pro správu povodí Antonín Tůma z Povodí Moravy, s. p. Předání nových hnízdních ploch proběhlo 8. dubna.

Umělé hnízdiště pro rybáky na Nových Mlýnech. Foto archiv Povodí Moravy

Vodohospodáři rovněž přislíbili, že návrhem a realizací opatření hnízdní plochy pro rybáka minimálně v prostoru původního přemostění zdvojnásobí. Výsledek je mnohem větší, což ornitologově oceňují. Pro projekt byly využity zkušenosti z vývoje a výroby plovoucího ostrova, na kterém v loňském roce zahnízdilo 49 párů rybáka obecného a vyvedlo kolem 100 mláďat. Plovoucí ostrov s plochou 18 m2 byl na vodní plochu instalován ve spolupráci s ornitology v dubnu 2019. Ostrovy jsou navrženy tak, aby byly chráněny před predátory a současně nedošlo k ohrožení hnízdních ploch vlnobitím a přívalovými srážkami. „Abychom zlepšili podmínky hnízdění, upravili jsme plochy původních pilířů a na pilíře jsme pak osadili panely a na ně dílce, které zvětšily původní hnízdní plochu obou pilířů o více než 50 %. Hnízdiště jsou vybavená drenážní vrstvou, potažená geotextilií proti prorůstání a zakrytá jemným štěrkem tak, aby vytvořila pro hnízdění rybáků ideální podmínky. Hnízdní plochy jsou dokonce vybaveny odvodňovacími otvory, aby nemohlo dojít k zaplavení hnízd,“ popisuje podobu nových hnízdišť chráněných rybáků obecných ředitel závodu Střední Morava Pavel Cenek z Povodí Moravy.

Rybák obecný. Foto Jan Grünwald

Zdroj: TZ Povodí Moravy, 9. 4. 2020 / Titulní foto: Jan Grünwald

 


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
„Železný“ orel míří k moři
AVIFAUNA Publikováno 19.4.2020


Telemetrické sledování ptáků má nejen za cíl podrobně zjišťovat migrační trasy, ale může přinést i informace o přežívání jedinců, kteří byli vypuštěni do přírody po dlouhodobém pobytu v zajetí, či se vyléčili po komplikovaných zraněních. Ukázkovým případem může být mladý orel mořský, který byl dne 25. 9. 2019 odchycen Karlem a Růženou Machačovými jako tohoroční vyvedené mládě s poraněným levým okem na lokalitě Tisová u Tachova. Orel měl problém s orientací a patologický nález na rohovce levého oka, a proto téhož dne byl předán do Záchranné stanice Plzeň. Tam si bohužel 8. 10. 2019 přivodil zlomeninu pravého stojáku.

Orel mořský po operaci pravé stehenní kosti. Foto archiv Záchranné stanice živočichů Plzeň.

Proto také 10. 11. 2019 proběhla unikátní operace fraktury, kterou provedl MVDr. Petr Böhm z Veterinární kliniky Vedilab Plzeň, při níž mu byla voperovaná kovová spona pro zpevnění kosti. „O měsíc později jsme se pak s veterinářem dohodli, že orla i s „železem“ ve stojáku přece jen vypustíme zpět do volné přírody. Abychom však měli jistotu, že pták nemá žádné problémy, byl před vypuštěním vybaven speciální vysílačkou od firmy ANITRA a vypuštěn volným letem u Tisové u Modrého rybníka,“ říká Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů Plzeň.

Od té doby ochranáři pacienta pravidelně telemetricky sledují a ví o každém jeho kroku. Proto také začátkem dubna dostali informaci a mapku, že orel pravděpodobně míří přes Polsko k Baltskému moři! „Pravda, k moři to má ještě kus, a pokud poletí na Kaliningrad, tak to bude navíc v Rusku a na opačném konci Evropy, než jezdívali Češi, ale moře jako moře a je to přece orel mořský,“ usmívá se Karel Makoň.

Cesta vyléčeného orla mořského na základě dat loggeru Anitra. Foto archiv Záchranné stanice živočichů Plzeň.

Zdroj: TZ Záchranná stanice živočichů Plzeň, 5. 4. 2020

Titulní foto: Zdeněk Macháček


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Po sedmé se východní Čechy stanou centrem nejen tuzemské ornitologie
AVIFAUNA Publikováno 16.4.2020


Již od roku 1990 organizuje jednou za pět let Východočeská pobočka ČSO celostátní konferenci „Metody a výsledky výzkumu ptačích populací“. Od začátků v České Skalici se toto setkání amatérských i profesionálních ornitologů postupně podívalo na Českomoravskou vysočinu ke Slavíkovu a do Pardubic. Vedle českých ornitologických špiček se návštěvníci mohli nezřídka těšit z účasti zahraničních hostů.

„Také letošní ročník bude pokračovat ve stanoveném směru a potkáme se v krásném prostředí barokního hospitalu Kuks nedaleko Jaroměře. Vedle možnosti pokochat se touto perlou české architektury se můžeme opět těšit na zahraniční hosty. Svou účast již přislíbili kolegové z Polska, Běloruska, Slovenska a Ukrajiny. Stranou samozřejmě nezůstávají ani naši odborníci. Předběžně domluveny jsou již přednášky na témata, jako je telemetrie luňáků, ptačí ostrovy, jihomoravská populace racků bělohlavých či polští ledňáčci. Představeny budou též průběžné výsledky LSD a ochrany i ornitologie na řadě významných lokalit východních Čech, České republiky či Polska. Stále přitom máme několik volných míst pro zájemce o prezentaci vlastních výzkumů,“ láká Jakub Vrána z Východočeské pobočky ČSO.

Z konference Východočeské pobočky ČSO v Pardubicích v roce 2015. Exkurze na Bohdanečský rybník. Foto Lukáš Kadava

Konference proběhne 16. – 18. 10. 2020. Účastnický poplatek za konferenci je 500 Kč (pro přednášející je snížen na 400 Kč). Přihlašovat se budete moci od 15. 4. přes on-line formulář, k němuž se dostanete přes stránky VČP ČSO. Běžní účastníci se mohou hlásit do 30. 9. Vzhledem k omezené ubytovací kapacitě (pokoje v hospitálu a ubytovnách v obci) doporučujeme vše zařídit co nejdříve. Přednášky je třeba přihlásit co nejdříve, nejpozději však do 30. 6., abstrakty je pak třeba poslat do 31. 7. Pro více informací sledujte web www.vcpcso.cz.

„Po prvních dvou dnech zaplněných přednáškami si budou všichni moci vybrat ze dvou terénních exkurzí. Jedna povede na vodní nádrž Rozkoš, druhá pak do Ptačího parku Josefovské louky,“ láká Jakub Vrána.

Z konference Východočeské pobočky ČSO na zámku v Pardubicích v roce 2015. Foto Lukáš Kadava

Text: Lukáš Kadava


Číst dále
0




Rozcestník
Běžce v Plzni stále napadá tokající káně lesní
AVIFAUNA Publikováno 15.4.2020


Bizarní problém řeší sportovci v Plzni. Na běžce na Valše nyní útočí dravý pták. Středně velký dravec atakuje sportovce zezadu, nejčastěji se pařáty odrazí od hlavy běžce. Patrně chce s lidmi v době toku navázat partnerský vztah. „Středně velký dravec útočí zezadu tichým letem bez varování, pak se nejčastěji pařáty odrazí od hlavy běžce. Běžíte-li bez čepice se sluchátky na uších, myslím, že uděláte v běhu kotrmelec,“ uvedl na webu Záchranné stanice živočichů Plzeň Karel Makoň. Útoky dravce přicházejí s jarem. Opakují se již třetí sezonu po sobě. Loni v květnu se ochráncům zvířat ozvalo přes 30 sportovců. „Potvrdili, že v úseku lesa v Plzni na Valše – za psím útulkem – se pohybuje létající fantom. Řešili jsme případ s biology, sokolníky i kolegy ornitology a všichni jsme došli k závěru, že se jedná o v zajetí odchovaného dravce. Následně sokolník Jan Brož potvrdil, že jde o káně lesní. Je fixované na lidi a v době toku se pak s nimi snaží navázat partnerský vztah. Zároveň se ale může jednat i o ochranu teritoria a vyhánění vetřelce,“ dodal Makoň.

Převzato ze serveru Seznam zprávy.

Zbytek celého článku k přečtení: Seznam zprávy

Foto: Jiří Bartoš / http://bartosphoto.cz/


Číst dále
0




Nejnovější  / Zajímavosti  / Ze zahraničí
Ve Francii hnízdí sokoli na balkóně obytného domu
AVIFAUNA Publikováno 15.4.2020


Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) v přírodě hnízdí hlavně na skalnatých útvarech a vzácně na stromech či dokonce na zemi. Po výrazném poklesu početnosti v Evropě a Severní Americe po druhé světové válce, zejména v důsledku lovu a používání některých pesticidů v zemědělství, se od 70. let 20. století díky zákazu určitých produktů, jako je DDT, legislativní ochraně a také díky reintrodukci a instalaci hnízdních budek jeho početnost zvyšuje.

Stejně jako některé další druhy evropských dravců, jako je například poštolka obecná či krahujec, je sokol stěhovavý stále častěji pozorován v intravilánech měst a vesnic, kde nachází určitý klid, potravní zdroje, místa odpočinku, lovecké stanoviště a hnízdiště. Mohou to být hrady, pevnosti a katedrály, dále také průmyslové objekty, kde nejčastěji (včetně České republiky) hnízdí na komínech a jiných výškových stavbách.

Mláďata sokola stěhovavého v truhlíku, 13. 4. 2020. Foto: Jean-Philippe Crabé

Ve Francii se v posledních dvaceti letech zvyšuje počet případů hnízdění ve městech. Mimo jiné ve Štrasburku nebo v Paříži. Nejčastěji hnízdí v hnízdních boxech, které jsou pro sokoly instalovány například na komínech či telekomunikačních věžích.

V roce 2018 sokolí pár úspěšně vyvedl dvě mláďata na balkóně obytné patrové budovy v departmentu Pyrénées-Atlantiques v jižní Francii. Majitel dokonce na čas opustil svůj byt, aby nerušil jejich hnízdění! V roce 2019 se sokoli vrátili a samice tentokrát snesla snůšku do truhlíku. Vyvedena byla opět dvě mláďata. Zdejší sokoli se specializují zejména na lov městských holubů. Za zmínku stojí, že samec z hnízdícího párů je handicapovaný (na pravé oko je slepý). V roce 2020 se tentýž pár přestěhoval do devátého patra. Nový obsazený balkon je ve tvaru písmene „L“ a tak může majitel bytu Jean-Philippe Crabé stále využívat část, kde se sokoli nezdržují. Začátkem března snesla samice do truhlíku dvě vejce a mláďata se vylíhla 10. a 11. dubna. Majitel i francouzská ornitologická veřejnost věří, že i letošní hnízdění bude úspěšné.

Hnízdo sokola stěhovavého v truhlíku. Foto Jean-Philippe Crabé

Zdroj: https://www.ornithomedia.com/breves/un-couple-de-faucons-pelerins-a-niche-a-nouveau-dans-la-jardiniere-dun-immeuble-dans-les-pyrenees-atlantiques/

Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Jean-Philippe Crabé


Číst dále
0




32
Novější články Starší články
  • - Reklama -
  • Newsletter

    Dostávejte nejnovější články přímo do vaší e-mailové schránky!

  • Nejnovější články

    • 1
      Obnova přírodní rezervace Kotvice v CHKO Poodří by měla prospět ptákům
    • 2
      Proč drobní ptáci „zamrzají na místě“?


Aby vám nic neuletělo

Dostávejte nejnovější články přímo do vaší e-mailové schránky!

  • Avifauna je nezávislý český online magazín zasvěcený fascinujícímu světu ptáků. Projekt vznikl za ochotné finanční podpory milovníků ptactva a funguje pod záštitou stejnojmenné neziskové organizace Avifauna z.s.

  • Facebook

  • O Avifauně
  • Diskuzní fórum
  • Mediální partnerství
  • Ochrana osobních údajů
  • Kontakt
© 2024 Magazín Avifauna | ISSN 2571-0737 | Avifauna z.s.
Pak stiskněte enter a my to pro Vás najdeme!