Drop malý (Tetrax tetrax) patří do příbuzenstva jeřábů a chřástalů (krátkokřídlí). Mezi dropy se řadí k menším druhům, velikostí se rovná bažantovi. V posledních zhruba sto letech jeho evropská populace výrazně poklesla a z mnoha oblastí zcela vymizel – např. z celé střední či východní Evropy nebo Balkánu. V Evropě se dnes vyskytuje zejména v oblasti Pyrenejského poloostrova, menší populace jsou známy z Francie či Itálie.
Dokumentační fotografie dropa malého, 20.3. 2020, Hranice, okres Přerov. Foto Lukáš Brezniak
V České republice se vždy jednalo o vzácného zatoulance. Už Vladislav Šír v roce 1890 psal ve svém díle „Ptactvo české“, že drop malý se do našich zemí „zatoulává jednou za dlouhý čas.“ Údajně měl koncem 19. století ojediněle hnízdit na jižní Moravě. V první polovině 20. století se objevoval na našem území sice vzácně, avšak relativně pravidelně. Poslední záznam jedince, uhynulého po střetu s elektrickým vedením, pochází z roku 1959 od Polanky nad Odrou. Pozorování dropa malého 20. března 2020 na Přerovsku po více než šedesáti letech v České republice je tak jednou z nejzajímavějších faunistických událostí v novém miléniu. Jeden dospělý samec byl pozorován a fotograficky zdokumentován Lukášem Brezniakem v poli v blízkosti letiště u Hranic. „Vyletěl asi 20 metrů přede mnou z řepného pole, byla krásně vidět čistě bílá křídla s tmavými špičkami. Při vzlétnutí párkrát zapískal a přeletěl na druhý konec letiště, kde se chvíli pásl. Pak, po vyplašení pejskařem, odletěl směrem k čističce odpadních vod, kde už se mi ho bohužel nepodařilo dohledat,“ popisuje okolnosti nálezu Lukáš Brezniak.
Není bez zajímavosti, že v posledních letech zaznamenali ornitologové opětovná pozorování dropa malého v jihovýchodní Evropě, kde se doposud jedná o vymizelý druh . Zcela výjimečné je pozorování hejna celkem 20 dropů malých v roce 2018 v Rumunsku (psali jsme ZDE). Dropi malí jsou podobně jako známější drop velký ohroženi především úbytkem tradičních biotopů, tedy rozlehlých travnatých stepí, úhorů, fragmentací těchto ploch a chemizace v zemědělství. Přítomnost dropů v krajině je indikátorem pestrého a druhově bohatého prostředí.
Aktualizace 25. 3. 2020:
Byl drop malý predován psíkem mývalovitým?
Foto Jan Studecký
Drop se přesunul z Přerovska na Vsetínsko k obci Lešná, kde byl v průběhu 22. března pozorován několika pozorovateli. Pták se zde musel vypořádat i s nepříznivým počasím. „Drop pozorován naposledy 22. 3. před setměním. Druhý den ráno jsme hned s rozedněním pole prohlíželi ze všech stran, ale nebyl tam. Okolo půl osmé přijely traktory a celé pole bylo pohnojeno a zaoráno. Před tím jsem ještě stihl dojít ke včerejší stopní dráze a bohužel neúspěšně vystopovat jeho další činnost. Přesně v místě předpokládaného nocování nalezeny stopy pravděpodobně psíka mývalovitého, žádné peří jsem v okolí nenalezl,“ říká birdwatcher Jan Studecký. Vzhledem k faktu, že od tohoto data nebyl pták pozorován, je skutečně možné, že při návštěvě České republiky uhynul. Na druhou stranu, předchozí noční přesun o 16 km vzdušnou čarou východním směrem patrně není zálet za potravou. Stejně tak je tedy otevřená možnost, že neobvyklá migrace pokračuje….
Zdroj: https://birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=8580773
Hudec K. a kol. 2005: Fauna ČR. Ptáci 2/1. Academia, Praha
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Pierre Dalous / CC BY-SA 3.0
Pro návštěvníky Národního parku České Švýcarsko platí od března zákaz vstupu do oblastí, kde právě začínají hnízdit vzácní ptáci, jako jsou sokoli stěhovaví, čápi černí a výři velcí. Jde celkem o sedmnáct lokalit. Šestnáct z nich je přímo v parku a jde třeba o Ferdinandovu soutěsku u Všemil nebo oblast u Dolského mlýna, k tomu patří přírodní rezervace Kaňon Labe.„Opatření má zajistit klid pro hnízdění chráněných ptáků,“ řekl mluvčí parku Tomáš Salov. Omezení vstupu platí každoročně do 30. června v místech, kde hnízdí sokol stěhovavý a výr velký, a do 31. července do hnízdišť čápa černého, který potřebuje k hnízdění delší dobu. Zpravidla jde o místa mimo frekventované trasy, turistů by se tak dočasný zákaz neměl výrazně dotknout.„Na základě zkušeností z minulých let vytipujeme místa, kde by ptáci mohli hnízdit, označíme je a lidé by do nich neměli vstupovat,“ sdělil Salov. Pokud se tedy návštěvník parku pohybuje mimo značené cesty a narazí na označení, že je v hnízdní lokalitě, neměl by pokračovat dál. Za porušení zákazu hrozí pokuta.
Ochranáři po roce opět uzavřeli okolí Býčí skály v Moravském krasu kvůli hnízdění vzácného sokola stěhovavého, uzavřená je i část turistické cesty. Omezení potrvá do poloviny června, řekl včera zástupce vedoucího Správy CHKO Moravský kras Antonín Tůma. Býčí skálu si k hnízdění dravci poprvé vybrali už před několika lety. Za porušení zákazu hrozí pokuty. Omezený je pohyb turistů v prostoru před portálem jeskyně a na části modře značené turistické cesty od Býčí skály přes jeskyni Kostelík k silnici směrem na Křtiny. Tento úsek je třeba obejít po silnici. Vstupovat není možné ani do lesů v okolí jeskyně. Tam je ale vstup zakázán trvale, protože jde o území národní přírodní rezervace s nejpřísnějším režimem ochrany. Zakázáno je také horolezectví na Kostelíku i na dalších stěnách v okolí.“Strážci natáhli zákazové pásky na přístupech ke skalám, kde se připravuje k zahnízdění párek sokolů stěhovavých. K páskám přibyly informační cedulky v českém a anglickém jazyce a další cedulky upozorňující na zákaz použití dronů,“ uvedl Tůma. Strážci za porušení zákazu mohou na místě uložit pokutu až 10.000 korun.
Nová studie ukazuje, že lovící domácí kočky mohou mít zásadní dopad na lokální populace zvířat. S ohledem na omezené teritorium dokážou předčit i divoké predátory. Nejčastěji se kočky pohybují ve vzdálenosti kolem 100 metrů u domu, kde mohou uškodit především ptákům. V rámci výzkumu experti z amerických univerzit spolupracovali s občanskými vědci ze šesti zemí. Sbírali pomocí lokátorů s GPS systémem údaje o kočkách a jejich kořisti. Celkem se jim podařilo získat informace o 925 domácích zvířatech. „Protože se jedná o kočky, které jsou doma krmené, tato zvířata zabíjí méně kořisti za den než divocí predátoři, ale oblast jejich lovu je tak malá, že jejich dopad na lokální zvířata je opravdu znepokojivý,“ uvedl hlavní autor výzkumu Roland Kays. „Přidejte k tomu nepřirozenou hustotu domácích koček v některých oblastech a riziko ptákům a drobným savcům se stane ještě horším,“ uvedl Kays. „Zjistili jsme, že domácí kočky mají dvakrát až desetkrát větší dopad na divoká zvířata než divocí predátoři,“ dodal přírodovědec.
