June 27, 2025
Autor

AVIFAUNA



Nejnovější  / Z domova
Ochránci přírody v Židlochovicích upravili hnízdiště ohrožených vlh pestrých
AVIFAUNA Publikováno 7.3.2020


Vlhy pestré (Merops apiaster) se v poslední době v České republice šíří. První hnízdění vlh se odehrálo v roce 1954 blízko Lednice a i v následující historii naší populace hrály lokality jižní Moravy hlavní roli. Také dnes je Morava klíčovou oblastí výskytu vlh v České republice. I přesto ,že vlhy již stihly zahnízdit na vícero místech v Čechách. K hnízdění vyhledává otevřenou členitou krajinu s pastvinami, křovinami, skupinami stromů nebo lesíky, často v blízkosti vody, běžně také v pískovnách. Hnízdo je na konci nory, kterou sama buduje v písčitých nebo hlinitých stěnách a jejíž délka se pohybuje mezi 98–207 cm.  Vzhledem k rychlé degradaci hnízdního prostředí, které vlhy preferují, je nezřídka zapotřebí hnízdní lokality upravovat.

Dvě desítky dobrovolníků v Židlochovicích na Brněnsku o první březnovém víkendu pomohli ohroženým vlhám pestrým, vyčistili jim areál, kde hnízdí, od náletových dřevin. Ptáci pak budou mít k hnízdění lepší podmínky. ČTK to řekl spolupořadatel dobrovolnické akce, veterinář Pavel Forejtek. Vlha pestrá hnízdí v kolmých stěnách bývalé cihelny v Židlochovicích zhruba posledních deset let. Podle Forejtka jde ročně asi o 15 až 20 hnízdících párů. Areál cihelny ale zarůstá. „Hnízdiště těchto vzácných ptáků proto chceme obnovit. Už loni jsme zapracovali na obnově kolmých stěn, nyní o víkendu jsme areál vyčistili od náletových dřevin,“ řekl.

Hnízdo si vlha pestrá staví právě na konci nory. Ptáci tak mají dobrý výhled a také snadný výlet. Když jim hnízdiště zaroste, vlhy ho podle Forjetka opustí. „Zatímco v pískovnách či u řek se jim hnízdiště přirozeně obnovuje, tady to nefunguje. O areál se nikdo nestará. Musíme tomu trochu napomoci,“ uvedl Forejtek. Vlha pestrá patří mezi silně ohrožené druhy živočichů. Ornitologové odhadují, že v Česku hnízdí 800 až 1000 párů, právě především na jižní a jihovýchodní Moravě.

Vlha pestrá na jihomoravském hnízdišti. Foto Martin Mecnarowski / http://www.photomecan.eu/ CC BY-SA 3.0

Zdroj: ČTK 2. 3. 2020 / Titulní foto: Charles James Sharp / https://www.sharpphotography.co.uk/


Číst dále
0


Rozcestník
Lokalita Kosteliska se promění v ptačí park. Přilákat má vzácné vodní ptáky
AVIFAUNA Publikováno 6.3.2020


Ze zanedbané džungle na Hodonínsku vytvoří ornitologové okouzlující park jen pro ptáky. Očekávají přílet vzácných vodoušů rudonohých. Před třinácti lety založila Česká společnost ornitologická první soukromý ptačí park Josefovské louky. U Jaroměře na východě Čech vznikl opravdový mokřadní ráj, který dnes i v největším suchu překypuje životem. Vidět se tu dá téměř 180 druhů ptáků, z úkrytu pozorovatelen je sem chodí sledovat zvědaví lidé, ale třeba i děti ze škol. Podobný ptačí park má vzniknout i u Dubňan na Hodonínsku. Ornitologové si pro něj v nivě říčky Kyjovky vyhlédli lokalitu nazvanou Kosteliska. Zatím to tady však vypadá spíš jako zarostlá džungle. Zanedbané pozemky chtějí ornitologové postupně vykoupit. Peníze shánějí také prostřednictvím crowdfundingu, aby mohli s odkupy začít v polovině roku.

„Kosteliska jsou skoro celá porostlá invazními bylinami a dřevinami, prostor nevypadá vábně. Ale to je také v souladu s naším záměrem. Nechceme se začít starat o krajinu, která funguje, kde je všechno v pořádku a kde už ptáci jsou. Naším záměrem je nastavit tady správný způsob péče o tento prostor a přetvořit jej tak, aby byl atraktivní pro ptáky, hmyz, rostliny a v neposlední řadě také pro lidi,“ vysvětluje Gašpar Čamlík, jednatel jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické. Kosteliska by mohla být v budoucnu půvabnou lokalitou. Už teď jsou v místě tůně plné života. Okolo Kyjovky a Šardického potoka se rozlévá voda a ptáci se sem částečně stahují. Bez zásahu člověka se ale tato okouzlující zákoutí ztrácejí v záplavě okolních zanedbaných ploch. Až se louky pokosí a upraví a voda dostane víc prostoru, mohou se k Dubňanům začít stahovat i ptáci, kteří jsou u nás nejohroženější. Tedy takoví, kteří pro svůj život potřebují mokré louky. Třeba vodouš rudonohý – bahňák, který z mnoha míst dávno vymizel a na počátku tohoto století v celém Česku hnízdily jen čtyři desítky párů. Nebo kachny s poetickými jmény lžičák pestrý a čírka modrá.  Atraktivní má být ptačí park také pro husy, a když se podaří vytvořit větší mokřad, objevit by se mohl i kriticky ohrožený bukáč velký – pták vázaný na rákosiny a dodnes opředen mnoha záhadami. Ornitologové doufají, že v parku zahnízdí i sýkořice vousatá nebo slavík modráček.

Převzato ze serveru Idnes.

Zbytek celého článku k přečtení: Idnes

Foto: Jörg Hempel /CC BY 3.0

 

 


Číst dále
0


Rozcestník
Špinavé a posprejované prosklené zastávky jsou pro ptáky méně nebezpečné, ukázal polský výzkum
AVIFAUNA Publikováno 6.3.2020


Na první pohled nic objevného: prosklené boxy autobusových zastávek ve městech a na venkově, pod kterými leží potlučení a mrtví pěvci. Nepropustně drtivou povahu transparentního skla prostě poznali pozdě. Kolik ptačích životů ročně si prosklené zastávky vyžádají a co může opeřencům pomoci? Na to se zaměřila studie polských ornitologů, uveřejněná v  žurnálu Landscape and Urban Planning. Boxy autobusových a železničních zastávek, kryté přechody a stání pro chodce, provedení protihlukových stěn. Tady všude se můžeme setkat s průhlednými materiály, které se – zvlášť když se za nimi dá dohlédnout do zeleně – stávají pro ptáky smrtící pastí. Stejně jako jedna vlaštovka jaro nedělá, se ani z ojedinělého nálezu mrtvého pěvce pod takovou bariérou nedá dělat jasný statistický závěr o škodlivosti. Jenže jak poukázali ornitologové a biologové z Krakova, Wroclavi a Bělověže, konkrétních údajů o těchto ztrátách na ptačích životech je zatím ve světe vědy pomálu. A sami se rozhodli jít příkladem.

Vybrali si 81 autobusových zastávek na jihozápadě země, ve městech i na zelených předměstích a celý rok sem chodili průběžně počítat ptačí kolize. Dohromady jich zaznamenali 155, ale výzkumníci připouští, že vzhledem k dvoutýdenní frekvenci jejich kontrol mohou být počty nárazem do skleněných boxů usmrcených ptáků mnohem vyšší. Jejich zjištění? Třeba to, že největším a nejčastěji bourajícím smolařem je „obyčejný“ kos černý, následovaný červenkou a vrabcem. Že nejrizikovějším obdobím pro pěvce je z hlediska srážek rozmezí červenec-srpen.A také, že ke kolizím dochází o něco častěji v prostředí řekněme spíše venkovských zastávek, než u těch v městském prostředí. Což je trochu nečekané. A nepříjemné. Mělo se totiž za to, že největší problém bude se zastávkami v zastavěných oblastech. A vzhledem, že Polsko disponuje úctyhodnou sítí veřejné autobusové přepravy (s délkou 420 000 kilometrů a hustotou zastávek okolo jedné na 1,7-2,5 kilometru) se problém zdá být výrazně větší na venkově. I tam je totiž dobrá polovina zastávek vyrobena ze skleněných, průhledných výplní. Jaké se nabízí řešení? K tomu se Ewa Zyśk-Gorczyńská, Piotr Skórka a Michał Żmihorski, autoři studie, dobrali z trochu opačné strany. Vysvětlením, proč je na zastávkách ve městech paradoxně úmrtnost ptáků při kolizích nižší. Může za to špína a usazený prach na sklech zastávek, ideálně ještě doprovázený nasprejovaným graffiti. Takové pro lidi nevzhledné a na pohled nehezké se totiž stávají pro ptáky znovu viditelné a dokáží se jim vyhnout. Aktivita sprejerů ale mimo polské metropole zase tolik nekvete a zastávky v polích a u remízků omývá déšť. Proto jsou čisté a pro ptáky tak nebezpečné.

Převzato ze serveru Ekolist.

Zbytek celého článku k přečtení: Ekolist.cz

Foto: Owen Benson / CC BY-SA 2.0


Číst dále
0


Rozcestník
Novozélandští papoušci se při rozhodování řídí teorií pravděpodobnosti, podobně jako člověk
AVIFAUNA Publikováno 5.3.2020


Některé druhy papoušků dokáží zvažovat pravděpodobnosti, když jim to může pomoci při rozhodování, uvedli vědci. Zatím byla tato schopnost popsána jen u lidí a primátů, o jiných zvířatech se to doposud netušilo. Objev zdůrazňuje inteligenci těchto tvorů i fakt, jak málo toho zatím věda o ptácích ví. Přírodovědci většinu dvacátého století studovali především savce, protože jsou nejpříbuznější lidem. Výzkum ptáků byl podceňován, takže výsledky studií z konce dvacátého století vědce překvapily. Ukázalo se totiž, že například afričtí papoušci šedí altruisticky pomáhají ostatním plnit úkoly. A také rozpoznávají a identifikují barvy, a dokonce umí počítat. Papoušci kakadu žijící v Austrálii a Oceánii zase umí sledovat stopy předmětu, přestože jim zmizí z dohledu – a vymýšlí si vlastní taneční pohyby.

Nyní biologové studovali papoušky nestor kea, kteří žijí na Novém Zélandu. Jde o ohrožené ptáky, kteří se od ostatních v mnohém liší – například jde o jediné vysokohorské papoušky a také jsou to dravci, kteří útočí dokonce i na ovce. Před několika lety překvapili biology tím, že na silnicích začali přemisťovat dopravní kužely. Ptáci si totiž všimli, že lidé z pomalu jedoucích automobilů je z oken často krmí. A pak si papoušci dokázali najít spojitost mezi rychlostí jízdy automobilů a polohou kuželů – a uvědomovali si, že z toho dokáží profitovat. Když vytvořili na silnici umělé zpomalení provozu, lidé jim dali víc jídla. Nový výzkum prokázal, že když se tito papušci musí rozhodovat mezi více možnostmi, využívají teorie pravděpodobnosti. Je to úplně poprvé, kdy byla tato schopnost rozpoznána mezi jinými tvory, než jsou lidé nebo velcí primáti. Pozoruhodné je, že u papoušků je neobyčejně vyvinutá a ptáci při jejím použití využívají více zdrojů informací. „Máme důkazy, že lidská inteligence je založená na tom, že lidé dokáží kombinovat informace různých typů – společenské, fyzické i číselné – aby dospěli k jednomu rozhodnutí,“ popsala Amalia Bastosová, spoluautorka výzkumu. Přestože lidé a papoušci měli společného předka (před více než 300 miliony lety), podle autorů studie vznikla tato schopnost v dějinách zřejmě vícekrát, tedy u primátů a ptáků vždy individuálně.

Převzato z webu České televize

Zbytek celého článku k přečtení: https://www.ceskatelevize.cz/

Foto: Mark Whatmough / CC BY-SA 2.0

 


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Sokolí pár v Počeradech již hnízdí
AVIFAUNA Publikováno 5.3.2020


Opravdu veliké překvapení čekalo v pondělí 2. března 2020 na ornitologa Václava Berana během jeho první letošní návštěvy Elektrárny Počerady. Původně lezl k sokolí budce na ochozu jednoho z komínů pouze kvůli výměně fotopasti, místo ticha promíseného lehkým šumem větru ho však uvítal rozzlobený křik sokolí samice. A to nebylo vše, dáma je kroužkovaná a navíc již seděla na třech vejcích.

„Nevím, kdo z nás dvou byl více překvapen, jestli ona nebo já. Každopádně se mi ji podařilo chytit a vyfotit. Je kroužkovaná a pochází odněkud z jižního Německa. Podrobnosti o jejím původu se pochopitelně pokusím dohledat. Loňská samice kroužek neměla, takže došlo k výměně. Zda celého páru ještě nevím, ale bude to snadné zjistit. Loňský samec, který v Počeradech hnízdil, totiž kroužky měl a z fotek, které jsem si teď stáhnul z původní fotopasti jdou krásně odečíst. Je to český pták, jen zbývá zjistit odkud,“ říká Václav Beran výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s.

To, že již počeradská samice zahřívá hned tři vejce, je pro něj velikým překvapením. „Vloni jsem tam kroužkoval mláďata, kluka a holku, až koncem května. Pokud se páru zadaří mladé vyvést, tak za nimi polezu s kroužky už v půlce dubna. Teď hlavně potřebuje pár klid a jakmile přijdou sokolíci na svět, tak dvojnásob. Proto jsme s energetiky každoročně dohodnuti, že po celou dobu, tedy od začátku zahnízdění až po definitivní opuštění budek jsou odloženy aktivity spojené nějakým způsobem s údržbou komína či lezeckým cvičením tamních profesionálních hasičů,“ kvituje Beran.

Sokolí pár byl spatřen už také u své budky na ochozu komína v Elektrárně Prunéřov 2, rovněž i v budce umístěné na chladicí věži v Elektrárně Tušimice již seděla samice. Podle ornitologa byly zaznamenány první sokolí přelety i nad dalšími elektrárenskými lokalitami Skupiny ČEZ v severních a středních Čechách.

„Prakticky ve všech jejích elektrárnách, uhelných i jaderných, a také v Teplárně Trmice či v Třeboradicích u Prahy jsou na tamních výškových stavbách, myšleno komíny či chladicí věže, umístění sokolí budky. Ve většině z nich pravidelně vyvádějí páry tohoto kriticky ohroženého dravce své mladé. Od roku 2011, kdy byla v Elektrárně Tušimice umístěna na ochozu chladicí věže vůbec první hliníková sokolí budka v republice, tak světlo světa spatřilo 83 „elektrárenských“ sokolů. Například vloni se jich deset vylíhlo na severu a sedm ve středních Čechách. Budu se opakovat, ale elektrárny ČEZu lze bez nadsázky označit za největší sokolí farmu v republice. Navíc byla bezesporu průkopníkem ochrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Teprve až po umístění první budky v Tušimicích, následovaly instalace dalších na jiných průmyslových stavbách v republice a probíhají dodnes,“ dodává Václav Beran.

Odchycená samice sokola stěhovavého. Foto archiv ČEZ

Zdroj: TZ ČEZ, 2. 3. 2020 / Titulní foto: Steve Childs / CC BY 2.0


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova  / Ze zahraničí
Výsledky třetího mezinárodního zimního sčítání orlů v Pannonské oblasti
AVIFAUNA Publikováno 3.3.2020


V polovině ledna 2020 proběhlo historicky třetí mezinárodní sčítání orla královského (Aquila heliaca) a orla mořského (Halliaeetus albicilla) v Panonské oblasti. Ochranáři a ornitologové ze šesti zemí – z Maďarska, Česka, Rakouska, Srbska a Rumunska –  pod hlavičkou Maďarské ornitologické společnosti MME/Birdlife Hungary a ve spolupráci s národními parky a nevládními organizacemi získali podrobný obraz o populaci orlů, kteří zimují v Panonské pánvi. Do mezinárodního sčítání se zapojilo 396 dobrovolníků. Celkem bylo v oblastech šesti států sečteno v terénu 1.100 orlů mořských a 535 orlů královských, což je oproti ročníku 2019 nárůst u obou druhů (blíže ZDE). Mimo obou sledovaných druhů orlů byli v oblasti pozorováni také dva orli sklaní, čtyři orli volaví a dalších 13 000 jedinců 17 druhů dravců.

Distribuce orla mořského v Panonské oblasti v lednu u 2020. Foto: archiv MME/Birdlife Hungary

Místa, která orli v zimní období preferují jsou různá v závislosti na tom, zda se jedná o mladé nebo starší ptáky, zda mají stálého životního partnera a vlastní teritorium, nebo se nacházejí ve „stádiu hledání“. „V teritoriích známých párů jsme využili monitoring populace i k prověření aktivit, které by mohly negativně ovlivnit průběh letošního hnízdění, tedy těžby dřeva či umísťování drobných staveb,“ říká Tomáš Veselovský z Ochrany dravcov na Slovensku.

Orel mořský i orel královský plní v přírodě tzv. sanitární funkci. Živí se i zdechlinami, nebo nemocnými jedinci a mají proto v přírodě, stejně jako ostatní dravci, nezastupitelné místo. „Ptáci neznají státní hranice, mezinárodní spolupráce je pro jejich efektivní ochranu nevyhnutelná. Příkladem je mimo jiných aktivit také právě koordinované zimní sčítání a následná vzájemná výměna výsledků mezi Maďarskem, Slovenskem, Rakouskem, Českou republikou, Srbskem a Rumunskem,“ zdůrazňuje Veselovský.

V rámci České republiky probíhalo sčítání na jižní Moravě. Kolem Novomlýnských nádrží ornitologové sečetli minimálně 80 orlů mořských. Jedná se o rekordní počet zaznamenaných orlů. Dále bylo pozorováno pět orlů královských. Vysoký počet orlů je podmíněn potravní nabídkou, kterou představují desetitisíce zimujících vodních ptáků na nádržích. Jedná se totiž o jedno z nejvýznamnějších zimovišť ptáků nejen u nás, ale i v rámci Střední Evropy. V čem je však tento rok výjimečný, je množství hrabošů. Nezřídka lze vidět orly pobíhající po poli, jak loví hraboše.

Distribuce orla královského v Panonské oblasti v lednu u 2020. Foto: archiv MME/Birdlife Hungary

Zdroj: https://www.imperialeagle.eu/en/content/results-3rd-pannonian-eagle-census

https://www.dravce.sk/web/index.php/sk/infopanel/tlacove-spravy/r-2020/1516-vysledky-medzinarodneho-pocitania-zimujucich-orlov-su-uz-zname

https://www.facebook.com/jmpcso/

Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Andreas Weith / CC BY-SA 4.0


Číst dále
0


Rozcestník
Hýlové mexičtí využívají při stavbě hnízd nedopalků cigaret
AVIFAUNA Publikováno 2.3.2020


Stále početnější lidská populace má na život na této planetě v mnoha ohledech obrovský dopad. Zanedbatelný není ani vliv kouření a výskyt stále většího množství cigaretových nedopalků ve městech i v otevřené krajině. Každý rok je celosvětově vyrobeno 6 trilionů cigaret a odhadem dvě třetiny z nich skončí jako nedopalky na zemi, kde představují hrozbu pro menší organismy. Dva výzkumy zaměřené na avifaunu ukázaly, že cigaretové nedopalky mohou zásadně ovlivnit i život ptáků. Zoologové z Národní autonomní mexické univerzity (National Autonomous University of Mexico) si všimli, že ve městech hnízdící ptáci, především hýlové mexičtí(Haemorhous mexicanus)využívají nedopalky při stavbě hnízd. Dali si tuto skutečnost dohromady s faktem, že nikotin může být využíván jako pesticid a položili si otázku: „Sbírají ptáci zbytky cigaret vědomě, jako prostředek proti škůdcům, nebo je zabudování do hnízd dáno pouze množstvím nedopalků v daném prostředí a skutečnosti, že se podobají peří?“

Výzkumníci pozorovali několik hýlů mexických a počkali, až se v jejich hnízdech vyklubou mláďata. Poté nahradili zbytky cigaretových filtrů v hnízdech plstí a následně do hnízd „vysadili“ klíšťata. Do některých ptačích příbytků dali mrtvé parazity, do jiných živé, v některých hnízdech přidání klíšťat pouze simulovali. Reakce samiček starajících se o mláďata tam, kde byla vysazena živá klíšťata, byla ohromující – ptáci začali shánět nové nedopalky a vlákna z nich strkali do hnízda. Bylo tak prokázáno, že ptáci vědomě používají vlákna z filtrů jako repelent proti parazitům.

Převzato z magazínu 100+1 zahraničních zajímavostí

Zbytek celého článku k přečtení: stoplusjedniucka.cz

Foto: Jerry Friedman / CC BY-SA 2.0


Číst dále
0


Nejnovější  / Zajímavosti  / Ze zahraničí
Nález neobyčejně zachovalého, téměř padesát tisíc let starého skřivana, překvapil vědce
AVIFAUNA Publikováno 1.3.2020


Celých 46 000 let byl malý skřivanovitý pták, který uhynul během poslední doby ledové, zmrzlý, dokud dva muži z Ruska, kteří hledali kly z mamutů, neobjevili jeho tělo v sibiřském permafrostu. „Pták byl v tak dobré kondici, vypadal, jako by uhynul teprve před několika dny. Je to mimořádný nález, protože takto malí živočichové by se po smrti normálně velmi rychle rozložili. Jde tak o jediného, téměř nedotčeného ptáka, který může vydat své svědectví o poslední době ledové,“ řekl Love Dalén, profesor evoluční genetiky v Centru pro paleogenetiku ve Stockholmu a zároveň spolu nálezce ptáka. Když lidé tělo zmrzlého ptáka v září 2018 náhodou objevili, neměli představu o jeho věku nebo jeho druhu. V laboratoři pak radiokarbonové zkoumání odhalilo, že pták žil ve stejné době jako ostatní zvířata z doby ledové, včetně mamutů, koní, nosorožců či bizonů.

Aby vědci určili ptačí druh, zkoumali jeho mitochondriální DNA, genetická data, která se předávají mateřskou linií. Vědci pak vzali hotovou mitochondriální DNA a hledali shodu v online databázi, která má dnes genetické sekvence téměř každého žijícího druhu. Z výsledků vyplynulo, že pták z doby ledové byla samička skřivana ouškatého (Eremophila alpestris). Objev vrhá světlo na transformaci tzv. mamutí stepi. Když byl tento pták naživu, byla půda směsí stepí (nezalesněné pastviny) a tundry (bez stromů, zmrzlé půdy). Když poslední ledová doba skončila asi před 11 700 lety, mamutí step se přesunula do tří hlavních euroasijských prostředí, která dnes existují: severní tundra, taiga (jehličnatý les) uprostřed a step na jihu.

V současné době existují dva poddruhy tohoto skřivana. Jeden se vyskytuje v tundře na dalekém severu Eurasie a druhý ve stepi na jihu v Mongolsku a jeho sousedních zemích. „Zdá se, že nalezený skřivan je předchůdcem dvou těchto poddruhů. Když se změnilo prostředí, skřivan ouškatý se rozdělil na dvě evoluční linie, které dnes existují,“ řekl profesor Dalén. Celkově tento nález poskytuje příklad toho, jak změna klimatu na konci poslední doby ledové mohla vést ke vzniku nových poddruhů, uvedli vědci.

Nalezená fosilie skřivana ouškatého. Foto Love Dalén / Twitter.com

Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Andrew Cannizzaro / vCC BY 2.0

Číst dále
0


Rozcestník
Skupina pro ochranu a výzkum dravců a sov představila v Pardubicích výsledky sezóny 2019
AVIFAUNA Publikováno 29.2.2020


Více než 50 zájemců o dravce a sovy se sešlo v sobotu 15.2. 2020 v sále aviatika Jana Kašpara v budově Krajského úřadu v Pardubicích. Na pořadu byly tradiční informace o sledovaných druzích dravců a sov v rámci činnosti Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při České společnosti ornitologické. V první části setkání si přítomní posluchači vyslechli informace o loňské hnízdní sezóně u orlů mořských a královských, obou druhů luňáků, motáků lužních, sokola a raroha a lesních druhů sov, sovy pálené a sýčka obecného, který už dlouho není druhem obecným. Do svých zápisníků či laptopů si mohli poznamenat, že v roce 2019 v ČR hnízdilo 130-140 párů orlů mořských a 5 párů orlů královských úspěšně vyvedlo 12 mláďat. Ohrožená jihomoravská populace raroha velkého čítá pouhé 4 páry, na rozdíl  od prosperující populace sokola stěhovavého, kde už se jeho stavy přehouply přes 100 hnízdících párů. Stále dominuje hnízdění na skalách, ale zhruba čtvrtina párů obsazuje a úspěšně hnízdí v připravených budkách na vysokých komínech.

V rámci referátu o luňácích hnědých a červených posluchače jistě překvapila informace o dalším případu smíšeného páru. Na zemi v polích hnízdící motáci lužní reagovali na gradaci hraboše polního – bylo zjištěno více než 360 párů tohoto elegantního motáka. Naopak se gradace hraboše neodrazila na zvýšeném počtu hnízdících sov pálených, ale část populace zahnízdila i 3x během jedné sezóny. Při prvním hnízdění vyvedly sovy pálené v průměru 5,3, při druhém 5,7 a při třetím dokonce 6,2 mláděte. U kdysi hojného sýčka obecného bylo v celé ČR nalezeno pouze 82 obsazených lokalit. Ve druhé části setkání si posluchači vyslechli 6 referátů. V prvním Gašpar Čamlík a David Horal shrnuli výsledky sčítání orlů mořských na tradičních hromadných nocovištích na jižní Moravě. V následujícím vystoupení David Horal coby řečník (a Vlasta Škorpíková a Tomáš Bělka jako spoluautoři) seznámili s historicky největší hnízdní invazí kalousů pustovek, bezesporu jako reakci na hraboší gradaci, a po mnoha letech s hnízděním 5 párů  motáků pilichů na jižní Moravě. Tomáš Pospíšil, Petr Šaj a Jiří Klimeš dlouhodobě sledují populaci sokolů stěhovavých v Jeseníkách. Při použití moderní záznamové techniky – fotopastí, zjistili mnoho zajímavostí o predaci na hnízdech kunami skalními, výměně partnerů v páru či návštěvách obsazených hnízd jinými sokoly. Jinou moderní techniku – GPS/ GSM loggery – použil autor tohoto článku při sledování motáků pilichů zimujících v Čechách. Posluchači se dozvěděli  o velikosti zimních okrsků, nocovištích, délce jarní a podzimní migrace a místě hnízdění. Ota Závalský pohovořil o výsledcích hnízdění 2 párů orlů skalních na severní Moravě v loňském roce a o nově objevené severomoravské populaci 2 párů orlů křiklavých. Vyvedeno bylo jedno mládě. Pro úplnost dodávám, že třetí pár již pár let hnízdí v západních Čechách a loni nevyvedl žádné mládě.

Převzato z webu České společnosti ornitologické

Zbytek celého článku k přečtení: Česká společnost ornitologická

Foto: Lukáš Kadava


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Jaká by měla být opravdová ptačí zahrada?
AVIFAUNA Publikováno 25.2.2020


Jak přibývá zpráv o úbytku některých ptačích druhů, začíná se více mluvit o tom, jak ptákům pomoci. Jednou z možností, pokud vlastníte byť jen pár metrů čtverečních pozemku ve městě či na vesnici, je vybudování malého ptačího ráje – ptačí zahrady. Přetvořit sterilní kousek zahrady v zahradu plnou ptačího štěbetání není zas tak složité, jak by se na první pohled zdálo. A možná vás potěší, že po počáteční energii vložené do vybudování ptačí zahrady už jen šetříte časem, protože v ptačí zahradě čím méně děláte, tím lépe. Příroda je totiž ten nejlepší zahradník.

Definice ptačího ráje

Ptačí zahrada je kousek přírody, ve kterém ptáci najdou dostatek potravy, úkrytů a nejlépe i místo, kde zahnízdit a vyvést mladé. Taková zahrada kopíruje přirozené ptačí prostředí. Není to sterilní pravidelná zahrada, jde o prostor, ve kterém se vyskytuje pestré společenství druhů, spousta míst, která lákají hmyz, jenž na oplátku sytí ptáky. Luční květiny tu mají šanci vykvést a plodit semínka. Keře a stromy poskytují stín, skrýš a potravu v podobě ovoce a bobulí.

Ptáci mají co jíst, kde se napít, umýt, či na chvíli bezpečně spočinout. V této zahradě, která vypadá na první pohled možná chaoticky, má všechno svoji funkci. Malý ekosystém, kterého jsme i my součástí. Takže jestli opravdu toužíte po tom, mít na zahradě co nejvíce ptáků, vytvořte si u svého domku či chatky ptačí zahradu.

Dobrá zpráva pro lenochy

Teď si povíme něco o tom, co na ptačí zahradě dělat nemusíte. V ptačí zahradě chceme mít co nejvíce života, protože drobný život ptáky přitahuje. Takže žádné pesticidy, o přemnožený hmyz se vám postarají vaši ptačí sousedé nebo další přirození predátoři. Není potřeba ani přílišné péče o trávník, ten nechte jen na nezbytně nutné ploše, ptáci potřebují spíše louku, na které žije hmyz a která jim poskytuje potravu ve formě semínek jednotlivých květů.

Máte na zahradě strom, který uschnul? Podívejte se na něj zblízka, nejspíš už má svoje stálé obyvatele. Zdánlivě mrtvé dřevo slouží jako obydlí pro hmyz. Pamatujete na každoroční podzimní hrabání listí? Listy pod stromem fungují jako přirozený mulč, takže je můžete klidně nechat na místě, nebo jen trochu shrabat směrem ke kmeni. Ve vrstvě listí si najdou ptáci spoustu dobrot, ať už zapomenuté spadlé ovoce, nebo larvy a broučky.

Důležité součásti ptačí zahrady

Tři vegetační patra

Možná to znáte ze školy, nebo z procházky po lese. Patro stromové je to nejvyšší a všechno zaštiťuje, patro keřové, to jsou různé schovky tedy keře pestrých tvarů a struktur. Patro bylinné je nejnižší a v něm rostou bylinky (jednoleté i trvalky), luční květiny a všechny ty drobnosti, které jsou kolikrát pod naše rozlišovací schopnosti, což jim ale neubírá na důležitosti. Tyto prvky zahrady se řídí společným heslem a tím je pestrost. Čím pestřejší zahrada, tím rozmanitější druhové složení ptačích obyvatel.

Stromové patro

Stromy dávají zahradě jasnou strukturu, jsou nejstálejším prvkem zahrady. Můžou být opadavé i neopadavé, plody ovocných stromů slouží ptákům jako potrava, stejně tak hmyz, který se nechá zlákat vidinou ovocné hostiny. Pokud nemáte velkou zahradu, můžete zvolit nějakou zakrslou odrůdu. Když sázíte nový strom, přemýšlejte dobře o tom, do jaké velikosti má dorůst a na jakou stranu bude vrhat stín. Stálezelené stromy se hodí jako útočiště pro ptáky, ovocné jako zdroj potravy. Myslete na to, které druhy jsou u nás přirozené a ze kterých mohou mít ptáci i vy užitek.

Vhodné stromy: jabloně, třešně, hrušně, jeřáb ptačí

Keřové patro

Na keře se často pohlíží jako na něco, co není strom ani květina a co je tak trochu na obtíž. Přitom keře jsou dar, a to především pro naše opeřené přátele. Keře poskytují ptákům bobule někdy až dlouho do zimy, v hustých keřích se ptačí obyvatelé lehce schovají před predátory a nepřízní počasí, mohou v nich mít i hnízdo. Z keřů jednoduše vytvoříte živý plot. Je dobré kombinovat stálezelené keře s těmi opadavými, aby i v zimě bylo v čem se ukrýt.

Vhodné keře: černý bez, zimolez, slivoně, muchovník, krušina, brslen, dřín, kalina, hloh, ostružina, šípky, cesmína, dřišťál, hlohyně, skalník, aronie, rakytník řešetlákový, trnka, pámelník, ptačí zob, jalovec, zimostráz, střemcha

Bylinné patro

Bylinky přilákají na vaši zahradu opylující hmyz. Pokud necháte bylinkám dozrát semínka, ptáci se jimi rádi sami nakrmí. Vhodné byliny a květiny: pcháč rolní, ostropes troubil, pcháč bělohlavý, ostropestřec mariánský, štětička chlupatá, čekanka obecná, andělika, chrpa, tužebník, rdesno, komonice, hadinec, divizna, kopřivy, kakost, pupalka, černucha, slunečnice, mák, jitrocel

Rehek zahradní. Foto Jiří Bartoš / http://bartosphoto.cz/

Popínavé rostliny

Představte si, že bydlíte hned na tržnici s jídlem, takže nějak se asi cítí kos, který se uhnízdí v břečťanu. Popínavky rostou rychle a stejně jako keře nabízejí hodně místa k ukrytí, občas i k hnízdění a bobule k jídlu. Vhodné popínavky: břečťan, popínavá růže, vinná réva, psí víno, posed, křivouš, plamének, přísavník

Mrtvé dřevo

Může to být uschlý strom, naskládané dříví, nebo jen hromádka klestí, dřevo funguje jako magnet na hmyz. V dutém stromě může některý z ptáků zahnízdit. Nemusíte chodit do našeho obchodu a kupovat tam hmyzí hotel, když máte na zahradě strom, který je odumřelý. Někteří ptáci hnízdí v hromadě dřeva. V hromádce klestí nebo listí se rád ubytuje i ježek, hned máte o dalšího obyvatele zahrady navíc.

Ptačí pítko

Kromě kvalitního jídla potřebují ptáci samozřejmě také pít. Semenožraví musí pít denně, aby mohli potravu strávit. Stačí mělká miska s 5 cm hladinou vody. Dovnitř vložte kameny, které budou sahat až nad hladinu, aby se ve vodě zbytečně netopil hmyz, nebo volte takové pítko, které má pozvolný výlez.

Ptáci budou používat misku jako pítko i jako koupel, není to nic divného ani nebezpečného. Důležité je vodu pravidelně vyměňovat. V mrazech bude voda zamrzat, ale zkuste ji dát ven třeba jen na hodinu či dvě, aby měli ptáci příležitost se trochu občerstvit. Pozor, keramická pítka jsou sice mrazuvzdorná, ale to neznamená, že vydrží zmrznutí vody. Led je spolehlivě zničí.

Jezírko

Jako zdroj vody poslouží i zahradní jezírko. Navrhněte ho tak, aby mělo postupný přístup do vody (otevřený mělký břeh) a nehrozilo utonutí ptáků a jiných obyvatel zahrady. Připravte se na to, že jezírko přiláká spousty dalších živočichů, od kachen až po žáby, mloky či vážky. Při mrazu stačí vrstvu ledu prolamovat. Prodává se i vibrační plovák, který udržuje hladinu kolem sebe nezamrzlou. Jezírko už je větší projekt, takže jestli se do něho nechcete pouštět, nabídněte ptákům alespoň výše zmiňované pítko.

Místo k popelení

Ne všichni ptáci se koupou ve vodě, někteří o sebe pečují pomocí koupele v písku podobně jako slepice, některé druhy používají k očistě oba způsoby. Písečnou koupel můžete ptákům vytvořit na suchém místě, bude vám stačit nádoba (mělká široká miska) a písek, popel či suchá zemina. Místo misky lze vyhrabat popeliště přímo v zemi. Ptáci si popelícím rituálem čistí peří a ničí případné parazity, prostě každodenní ptačí hygiena.

Suché zídky

Jsou to na volno naskládané kameny, které přirozeně poskytují úkryt pro hmyz a drobné živočichy. Asi se vám hned vybaví ještěrka vyhřívající se na kameni. Suché kamenité stanoviště přitahuje zase trochu jiný druh rostlin a živočichů než vlhké hromádky rostlinného materiálu. Další bod pro pestrost.

Konipas bílý. Foto Lukáš Kadava

Kompost

Na každé správné zahradě najdete poklad jménem kompost. Žijí v něm červi, plži a mnoho dalších bezobratlých. Kompost vám navíc za pár let poslouží jako výživná zemina. Volte raději otevřenou konstrukci, do které budou mít ptáci přístup. Z plastového uzavřeného boxu by moc užitku neměli.

Místa ke hnízdění

Ptáci se liší nejen podle potravy, kterou se živí, ale také podle míst, kde hnízdí. Některé druhy preferují stavění hnízda vysoko ve stromě, jiné níže ve stromě nebo v hustém keři, v hromadě dřeva či přímo na zemi ve vysoké trávě. Hodně zahradních ptáků si volí pro hnízdění živý plot nebo popínavé rostliny. Také váš dům se nejspíš stane volbou číslo jedna při výběru místa ke hnízdění.

Přesto není od věci rozmístit po zahradě ještě ptačí budky. Každý ptačí druh preferuje jiný průměr vletového otvoru a velikost budky či polobudky. Volte proto budky vhodné pro ptáky, kteří vaši zahradu navštěvují, ale i takové budky, které mohou nalákat další ptačí druhy. Ptačí zahrada o ploše 1000 metrů čtverečních v klidu pojme dalších 10 ptačích budek. To aby ptáci nemuseli kvůli hnízdění odlétat mimo vaši zahradu. Budky je nutné po každé sezóně (před zimou) vyčistit.

Většina druhů ptačích mláďat je krmena hmyzem. V praxi to znamená, že ptačí rodiče od rána do večera lítají po okolí hnízdiště a loví hmyz. Tím je vyřešena otázka, co se bude dít se vším tím hmyzem, co se v ptačí zahradě přirozeně vyskytuje. Bude zkonzumován.

Krmítko a dokrmování

Krmítko a celoroční dokrmování je v případě ptačí zahrady jen jedním z kroků, jak pomáhat ptákům. Ale u ptáků rozhodně vítaným.

Každý druh ptáka má vlastní nároky na potravu. Některé druhy preferují semínka (vrabec, zvonek, pěnkava), jiné mají rády i ovoce (špaček), hmyz (lejsek, rehek, konipas, vlaštovka, jiřička) nebo larvy a měkkýše (kos, drozd, červenka). Některé druhy dokonce mění potravní režim v průběhu roku podle dostupnosti. Hmyz si ptáci sami uloví v kompostu, hromadě dřeva, u vody, květin a ovocných stromů, na mrtvém dřevě, u hromady kamenů nebo ve vysoké trávě. Semínka si ptáci najdou pod květinami a v křovinách. Na ovoci a bobulích si ptáci pochutnávají na ovocných stromech, na některých keřích či na popínavých rostlinách.

Nejinak je to s umístěním krmítka. Asi nejoblíbenější je větší krmítko typu domeček, jsou ale druhy ptáků, které jsou zvyklé jíst potravu ze země či velké otevřené plochy. Další možností jsou zavěšené zásobníky a lojové koule a koláče, které se umisťují do závěsných mřížek. Šoupálek, králíček a strakapoud budou mít radost z tukového krmiva vtlačeného do kůry stromu.

Pokud můžete, umístěte v ptačí zahradě různé typy krmítek, aby si každý návštěvník přišel na své. Samozřejmostí je pravidelná péče o krmítko, abyste eliminovali přemnožení bakterií na krmném stanovišti a přenos nemocí mezi ptáky. Krmítka vybírejte tedy i podle toho, jak lehce je dokážete udržet v čistotě (rozebrat, umýt a vysušit).

Ochrana před predátory

Před predátory z nebe jsou ptáci dobře chráněni stromy a keři. Těžší pořízení je ale s kočkami, které jsou silně přitahovány ptačím štěbetáním. Existují budky, které jsou navrženy tak, aby se přístup predátorů do nich minimalizoval. Zároveň lze na kmen stromu umístit speciálně vyráběný límec z drátů, který vytvoří fyzickou bariéru pro kočky, ale třeba i pro kuny. Dráty mají plastové ochranné konce. Tuto bariéru se doporučuje instalovat tak, abyste o ni při chůzi omylem nezavadili.

Ptačí mláďata se po vylétnutí z hnízda ještě nějakou dobu zdržují v okolí, většinou na zemi, a nechají se krmit rodiči. Jelikož nejsou ještě dobří letci, bývají pro kočky lehkou kořistí. Pokud sdílíte domácnost s kočkou, bylo by nejúčinnější ji v tomto období na zahradu vůbec nepouštět.

Údržba ptačí zahrady

Jak jsme slíbili v úvodu, ptačí zahrady jsou poměrně nenáročné na údržbu. Při občasném zastřihávání, sečení a prostě při takové té klasické zahradní údržbě je potřeba dávat pozor, abychom ptákům nezničili hnízda s mláďaty. Pokud je to možné, provádějte tuto údržbu mimo období hnízdění. To samé platí při kácení stromů. Ve stromě mohou navíc bydlet i netopýři nebo veverky. Pokud už se ke kácení stromu rozhodnete, vždy ho předem pečlivě prozkoumejte. Přijde vám celý systém příliš složitý, ale přesto byste chtěli ptákům u sebe doma nějak pomoci? Vyberte si z výše uvedeného jen jeden bod (klidně nějaký jednodušší na realizaci) a tím začněte. Další můžete přidávat postupně, jak vám čas, chuť i možnosti dovolí. I drobná změna se počítá a třeba se tak krůček po krůčku přiblížíte k vysněnému ptačímu ráji.

Pokud ptáci na vaší zahradě hnízdí, je to znamení, že na ní nachází nejen vhodné prostředí pro úkryt hnízda, ale také dostatečnou potravní základnu. Foto Lukáš Kadava

Text: Petr Dobrý (psáno pro web zelenadomacnost.com) / Titulní foto: Denis Matthey


Číst dále
0