Z předběžných výsledků letošního sčítání vyplývá, že počty papuchalků severních (Fratercula arctica) na ostrovech Farne poklesly. Čísla napovídají, že na jednom z ostrovů dokonce poklesl počet těchto ptáků o 42%. Na ostrovech Farne ležících v Severním moři u britských břehů, se papuchalkům tradičně dobře daří díky dobrým zdrojům potravy, minimu pozemních predátorů, ochraně od strážců a dostupným hnízdním plochám. Jejich monitoring se zde datuje k roku 1939, kdy bylo spočteno pouze 3 000 párů. Každé sčítání do roku 2008 vykazovalo stabilní růst početnosti, ale letos počet párů náhle klesl o třetinu, z 55 674 na 36 835 párů. Ptáci se letos také vrátili na svá větrem bičovaná hnízdiště o 4 týdny později, než je obvyklé, z důvodu dlouhé zimy. Zdá se, že pokles je způsoben změnou klimatu.
Monitoring papuchalků je nesmírně složitý, což je jeden z důvodů, proč se nesčítají každý rok, ale jednou za pět let. Každoroční monitoring by však pomohl vytvořit přesnější obrázek o skutečné velikosti populace a ten dát do souvislosti s pravděpodobnými příčinami, tedy s měnícím se počasím v důsledky změny klimatu, s poklesem populace smáčků (Ammodytidae sp.) nebo něčím dalším.
Britská BTO, která o ostrovy pečuje, stanoví nový monitorovací program ve snaze lépe porozumět alarmujícímu poklesu. Strážce ostrovů Tom Hendry vysvětluje: „Pokles papuchalků může být způsoben častými bouřkami či vlhčím počasím stejně jako poklesem populace smáčků, kteří jsou základem jejich potravy. Zatím jsme zmapovali čtyři z osmi ostrovů, kde provádíme sčítání. Výsledky ze dvou největších jsou silně rozdílné, na ostrově Brownsman poklesl počet párů o 42% a na ostrově Staple naopak o 18% vzrostl. Výsledky z dvou menších ostrovů jsou si bližší, nicméně počty vykazují až 33% pokles. Nyní budeme provádět další navazující šetření, abychom zjistili, čím to může být. Ke konci června snad budeme moudřejší. Pokud konečné výsledky potvrdí pokles, zvýšíme naše úsilí věnované monitoringu těchto „klaunů moře“.“
Strážci pobývají na ostrovech každoročně od března do prosince, aby zde monitorovali papuchalky a ostatní živočichy jako jsou tuleni kuželozubí, rybáci dlouhoocasí, kajky mořské, alkouni úzkozobí a racci tříprstí.
Papuchalk severní. foto Luboš Vaněk
Papuchalk se svým pruhovaným oranžovo-žluto-tmavě modrým zobákem (který se na podzim a v zimě zabarví tmavě) je cca 30 cm dlouhý. Obvykle má jednoho partnera po celý život, pravděpodobně ale přezimují odděleně na volném moři a opětovně se spárují na hnízdišti. Papuchalk severní byl v roce 2015 přeřazen do kategorie ohrožení Zranitelný kvůli zaznamenanému rozsáhlému poklesu. Nejpravděpodobnější příčiny tohoto propadu početnosti jsou klimatické změny projevující se v nedostatku potravy, extrémní výkyvy počasí, přelovení rybích populací, a na některých ostrovech nepůvodní predátoři jako jsou krysy. K tomu všemu se přidává znečištění oceánu. Papuchalci hnízdí v norách, je tedy potřeba sčítání provádět obezřetně se zaměřením na to, které nory jsou nebo nejsou obsazeny. Strážce Harriet Reid popisuje sčítání následovně: „Nejdřív ze všeho ty nejhustěji osídlené ostrovy rozdělíme do čtvercové sítě a následně náhodně vybereme nejméně 30 polí, která budeme sčítat. Tím zajistíme rovnoměrné pokrytí různých biotopů a minimalizujeme statistickou chybu. Potom doprostřed každého vybraného pole zapíchneme kolík a pomocí 5 metrového provazu vytyčíme oblast, ve které sečteme všechny obsazené nory. Na nejméně osídlených ostrovech pak provádíme úplné sčítání všech obsazených nor.“
Jak ale poznat, která nora je obsazená? „Nejdříve se koukáme po dospělých ptácích nesoucích úlovek ryb do nory, to je jistý signál, že nora je obsazená mladými hladovými papuchalky“, pokračuje Reid. „Pak také sledujeme pomocné signály z venku nory jako je čerstvě nahrabaná hlína, stopy, vegetace ve vchodu do nory, skořápky, zbytky ryb nebo trus. Pokud si stále nejsme jisti, zda je nora obsazená, sáhneme jemně dovnitř a rukou opatrně zkontrolujeme, zda jsou v noře mláďata či vejce. Všechny výsledky si pečlivě zaznamenáváme.“
Ton Hendry soudí: „předpovědi jsou takové, že tito výjimeční ptáci na Farne v příštích 50 – 100 letech zcela vyhynou. I například populace na Islandu se potýká s mimořádně nízkou produktivitou hnízdění po více než 10 let. Monitoring papuchalků v celosvětovém měřítku je nesmírně důležitý pro zjištění, kde druh může nadále přežívat. Pokud budeme provádět každoroční sčítání na tolika místech, na kolika to jen bude možné, získáme více informací o tom, co tyto ptáky skutečně nejvíce ovlivňuje a co ještě můžeme pro jejich ochrany udělat na Farne a jinde na světě.“
Jestliže je příčinou poklesu to, co se domníváme, bude jejich ochrana vyžadovat větší úsilí od každého z nás. Budeme muset přemýšlet, co udělat proto, aby oceány nebyly přelovené nadměrným rybolovem, jak snížit spotřebu jednorázových plastů a neobnovitelných zdrojů energie. Výsledky sčítání budou zveřejněny v říjnu. Více informací o Farne ostrovech naleznete ZDE.
Portrét papuchalka. Foto Luboš Vaněk
Zdroj: https://www.birdguides.com/news/alarming-puffin-decline-on-farne-islands/
Text a překlad: Jakub Hlaváček / titulní foto Luboš Vaněk / http://www.foto-vanek.cz/
