Exotické druhy dřevin v parcích mohou mít negativní vliv na ptáky

AVIFAUNA Publikováno 17.2.2019

Sdílení

Současná obliba exotických druhů dřevin v parcích a zahradách nejenže vytlačuje původní dřeviny z městské zeleně, ale má i další negativní vlivy. Přestože to lidé často netuší, dokáží například domácí druhy keřů poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptačích druhů, než dovezené nepůvodní dřeviny. U některých dřevin jsou rozdíly ještě větší. Například původní hloh obecný poskytuje potravu 32 druhům ptáků, nepůvodní hloh lavalův jen 3 druhům. Dřišťál obecný dává plody pro obživu 19 druhům ptáků, nepůvodní dřišťál Thunbergerův jen 7 druhům. A například původní svída krvavá uživí 24 druhů ptáků, zatímco nepůvodní svída výběžkatá jen 2 ptačí druhy. Plody z keřů slouží ptákům jako důležitý zdroj potravy hlavně na podzim a v zimě. „Ať jede člověk do kteréhokoliv města Evropy, všude vidí v parcích a stromořadích stejné druhy – platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, tůje, či sakury. Podobně jako volnou krajinu, postihla i městskou zeleň homogenizace, takže v parcích téměř nepoznáte, jestli jste v Helsinkách nebo v Barceloně,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Právě z parků a zahrad se totiž začaly šířit některé invazní druhy dřevin. Týká se to například akátů nebo pajasanů, které v současnosti patří k velkým hrozbám pro biologickou rozmanitost nejen v rámci měst, ale také ve volné krajině, kde se šíří a vytlačují místní druhy. Sázení nepůvodních druhů tak přispívá k celkovému ochuzování biologické rozmanitosti. „V současné době dostupného cestování odpadá hlavní motiv sázení exotických druhů, tedy přiblížit lidem druhy, které před staletími nebo desítkami let neměli možnost jinak poznat. Navíc již máme k dispozici informace, které dokládají negativní dopady výsadby nepůvodních dřevin. Proto by se odpovědní architekti, projektanti a zahradníci měli v městské zeleni zaměřovat výhradně na výsadbu původních druhů. Rovněž komunální politici, kteří mají na starosti městskou zeleň, stejně jako zodpovědní pracovníci městských úřadů by tomuto tématu měli věnovat pozornost,“ konstatoval Dostál.

Je již dokumentováno, že výskyt a početnost většiny ptačích druhů jsou limitovány dostupností potravy. Rovněž bylo prokázáno, že i exotické druhy dřevin neinvazního charakteru jsou pro původní ekosystémy nebezpečím. Mimo jiné omezují dostupnost a rozmanitost hmyzu, nepřímo tím snižují na dané lokalitě početnost ptactva. Snížení početnosti a druhové rozmanitosti je rizikem zejména pro hmyzožravé druhů. S úbytkem zdrojů potravy se totiž ptáci setkávají nejen v městských aglomeracích, ale i na venkově. Podle vědeckých studií v posledních letech ubylo v zemědělské krajině kvůli používání chemických postřiků zhruba 75 procent hmyzu. V některých částech Evropy v důsledku toho ubyly polní druhy ptáků, pro které představuje hmyz důležitý zdroj potravy, o třetinu, některé dokonce až o dvě třetiny.