Kolem sloupů vysokého napětí se daří drobným zvířatům, ukázala studie. Naopak pro dravé ptáky bývají stožáry osudné. Její pouť sledovali ornitologové z celého světa. Samice raroha velkého totiž patřila k posledním svého druhu. Stejně jako další tři její sourozenci proto dostala na krk vysílačku a vědci mapovali každé její mávnutí křídly. Jenomže ne dlouho. Samička se jednoho dne odmlčela. Nikdo nevěděl, co se s ní stalo. Ornitologové se ji proto vydali hledat do terénu. Výsledek: „Místo živého ptáka s pokaženou vysílačkou jsme našli jen mrtvolku. Ležela pod sloupem elektrického vedení,“ vzpomíná na smutnou příhodu šéf České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Vzácného dravce, který k nám přiletěl až ze Slovenska, podle něj zabil proud. Pod stejným sloupem spolu s ním ležela ještě i jedna vrána a káně.
Sloupy elektrického napětí jsou v Česku pro spoustu ptáků doslova smrtící pastí. Podle Václava Hlaváče z Agentury ochrany přírody a krajiny zahyne na stožárech každoročně kolem 117 tisíc opeřenců. A to jen kvůli špatně zabezpečenému vedení. „Umírají navíc většinou pomalu kvůli rozsáhlým popáleninám a postupující nekróze tkání,“ přidávají členové ochranářského spolku Zvíře v nouzi. Další ptáci podlehnou dehydratací nebo jsou sežráni zaživa larvami hmyzu, pro které je ochromené tělo ptáka vítaným hodovištěm. Zákon už proto uložil distribučním společnostem, aby na své sloupy umístily kryty. Dal jim na to ale několik let firmy musejí tuto svou povinnost splnit nejpozději do roku 2024. Stovky sloupů proto stále zůstávají nezabezpečené. Třeba společnost ČEZ Distribuce prý prozatím stihla upravit jen asi šedesát procent svých sloupů. Zbývá zajistit okolo svou stovek stožárů. Časopisu Týden to řekl mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Ornitologové proto stále mapují terén a sčítají obrovské ztráty. Zaznamenávají přitom spoustu smutných ptačích příběhů. Ovšem nejenom to. Při jednom z podobných průzkumů si všimli i jednoho pozitivního jevu: zatímco samotné stožáry jsou pro zvěř skutečně smrtící, jejich okolí může být naopak pro další druhy životadárnou oázou. Ve své studii to podrobně popsal Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. V zanedbaných pásech kolem sloupů podle něj nacházejí útočiště hlavně drobní savci, polní ptáci a hmyz, které z okolní krajiny vytlačili zemědělci. Neobdělané kousky přírody pomáhají těmto tvorům přečkat hlavně zimu.
Převzato z Domažlického Deníku.
Zbytek celého článku k přečtení: Domažlický Deník
Foto: archiv Ústavu biologie obratlovců AV ČR
