V Chráněné krajinné oblasti Broumovsko by letos zemědělci neměli mít problém s přemnoženými hraboši a dalšími hlodavci. Myslí si to ornitolog, který má na starosti kontroly budek dravých ptáků. Těch je v rámci biologické ochrany v CHKO dvě stě, zhruba šest na každý čtvereční kilometr. Některé ochranáři umístili v lese, jiné prakticky doprostřed pole. Kráčíme po polní cestě u obce Vižňov na dohled od česko-polských hranic. Ornitolog Miroslav Dusík si vzal žebřík a společně míříme k asi 50 metrů vzdálenému sloupu elektrického vedení. Na něm je umístěna jedna z ptačích budek. „Poštolka v budce sedí, je vidět hlavička. Pomaličku se přiblížíme a ona odlétne pryč. Podíváme se, kolik tam má vajíček,“ říká Miroslav Dusík.
„To jsou úžasní ptáci, poštolky tady na Broumovsku. Používají se vlastně spolu s ostatními sovami jako ochrana pozemku proti drobným hlodavcům. Jsou to velmi výkonní predátoři. Jedna poštolka uloví dva až tři hraboše denně. Takže pozemky dobře dokáží očistit od škůdců. „Člověk by očekával takovou budku spíš někde na okraji lesa. Tady ovšem široko daleko žádný strom není.
„Dáváme tyto budky pro poštolky do otevřeného terénu. Na těch sloupech jsou dobře chráněny proti kunám. A poštolky takovým hnízdům také dávají přednost. Mají odtud nádherný rozhled do krajiny a cítí se tam bezpečně.“
Budka je ve výšce pět metrů. Kontrola trvá jen chvíli. Uvnitř jsou čtyři vajíčka. Což je podle Miroslava Dusíka spíše podprůměrné množství.„Je to známka toho, že v krajině těch hrabošů není tolik. V loňském roce zde hnízdilo velké množství poštolek. Tedy přemnožení hlodavců, které bylo v celé republice, tady vůbec nenastalo. A když mají málo kořisti, tak si predátoři regulují počet mláďat tím, že snesou méně vajíček.“„Tahle je pro puštíka obecného, to je naše nejhojnější sovička. Obývá okraje lesů a ošetřuje porosty podél lesních celků, případně zalétává lovit i do onoho lesního prostředí na větší mýtiny. Tam, kde se zalesňuje, dokáže tlumit hlodavce,“ vysvětluje Miroslav Dusík. Tentokrát dopadla kontrola úplně jinak. Hnízdiště je opuštěné. „Ale to je zase známka toho, že v krajině okolo této budky není dostatek kořisti. Proto samička hnízdění vynechá. Zahnízdí vždy v roce, kdy uživí mláďata.“ V Chráněné krajinné oblasti Broumovsko je zhruba 200 podobných ptačích budek. Jejich kontrola trvá zhruba měsíc. Do některých se totiž ornitolog Miroslav Dusík vrací opakovaně. Během jednoho dne zvládne zkontrolovat asi 20 hnízdišť.
Převzato z Českého rozhlasu Hradec Králové
Zbytek celého článku k přečtení: Český rozhlas Hradec Králové
Foto: Václav Plecháček, Český rozhlas
Příroda bojuje proti přemnoženým hrabošům. Pomáhají jí v tom nejen hejna čápů, ale také někteří dravci, kteří letos vyvedli neobvyklé množství mláďat. Zahnízdili totiž hned dvakrát. Alespoň podle záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku. Lidé tam totiž letos přivezli až dvojnásobek opuštěných mláďat než v předchozích letech. Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku letos pomáhá více mláďatům dravců než obvykle. „Souvisí to s tolik omílanou gradací hrabošů,“ vysvětluje pro Český rozhlas Ostrava zástupce vedoucího Jan Kašinský. „Tito drobní predátoři jsou na ně schopni poměrně rychle reagovat. Mají větší počet mláďat a je tam větší úspěšnost hnízdění,“ doplňuje. V záchranné stanici už letos odchovali a vypustili zpět do volné přírody více než 160 mladých jedinců. „U kalousů ušatých a puštíků byl vzestup počtu přijatých mláďat oproti loňsku několikanásobný. Loni jsme mladých puštíků a kalousů přijali dohromady osm, letos jich bylo padesát,“ upřesňuje Kašinský. A nejsou to jediná mláďata, kterých je letos více než obvykle. „Přibylo také hodně poštolek. Převážně ale hnízdí ve městech, kde je širší spektrum potravy, takže ten vzestup nebyl tak výrazný, ale i tak vzrostl jejich počet oproti loňským 80 na letošních 112,“ dodává zástupce vedoucího záchranné stanice v Bartošovicích.
Pilotům na letišti v Hradci Králové hrozí střety s ptáky v době senoseče víc než kdy jindy. Stahují se tam hejna z širokého okolí. Proto se také častěji po areálu pohybuje sokolník Karel Nejman se svými dravými ptáky a cvičenými psy. Jejich společný úkol je dostat opeřence z dosahu letadel. Příčinou letecké nehody u Slavoňova na Náchodsku, kde se v březnu zřítil vrtulník Enstrom 480 letící z Hradce Králové, byl pravděpodobně střet s ptákem. Cvičný let si vyžádal dva životy. To sice byla událost zcela výjimečná, ale ke srážce s živočichy dochází na hradeckém letišti a v jeho okolí několikrát do roka. Pracovníci letiště musí zbystřit od chvíle, kdy z teplých krajin začínají přilétat ptáci. Objevuje se tu i sokolník Karel Nejman se svými pomocníky. Na polích se totiž nejprve objevují velká hejna čejek, špačků či divokých i domácích holubů, kteří vyvádějí mláďata. U vodních ploch, například u velkého písníku v sousedních Předměřicích nad Labem, mají zase základnu racci, kachny, husy či labutě. Když to utichne, nastane klid, avšak jen do doby, než se začne sekat tráva. Letos připadla senoseč na přelom května a června. „Na jaře je aktivita ptactva vždy vysoká, protože táhnou z jižních krajin. Po zahnízdění aktivita trochu klesne, ale záhy se opět zvyšuje, protože začnou senoseče. Musíme tady být častěji. S hezčím počasím se seká tráva, a to se hned stahují ptáci za potravou sem,“ vysvětluje odborník na biologickou ochranu letišť Nejman. Omezit vzlety a přistání letadel nyní mohou špačci, draví ptáci či vlaštovky, ale třeba i zdivočelí holubi, kteří přelétávají na statek v Ruseku. Poblíž vzletové dráhy se objevují také bažanti a koroptve. Ráno a večer jsou zase aktivní zajíci, kteří se hlavně po ránu mohou vyskytovat i na zpevněných plochách, kde se rádi suší od rosy. Jakmile začne tráva po senosečích zasychat, situace se obvykle uklidní. Srážka letadla s ptáky či jinými živočichy může mít tragické důsledky. Píše o tom server IDnes.
