Přestože se na první pohled může jevit, že silnější větrné proudění může být pro migraci ptáků prospěšné, zvláště v případech, kdy fouká tzv. „do zad“, situace není zdaleka tak jednoduchá. Migrační chování ptáků má svá specifika a ptáci instinktivně vědí, kdy je třeba zastavit a dočerpat energii. Proto jsme svědky v případech silného proudění vzduchu zpomalení či zastavení migrace. V případech, že větrné počasí trvá více dní, je dobré začít s přikrmováním a alespoň částečně ptákům pomoci. V minulých dnech, zejména pak v neděli 29. října 2017, panovalo ve střední Evropě extrémně silné větrné počasí, které ovlivnilo tah ptáků nejen v České republice.
„Silný vítr může ornitologům přinést i překvapení v podobě pozorování druhů, u nichž není výskyt v našich končinách běžný. Proudění ze severních oblastí s sebou totiž dokáže vzít na nedobrovolnou cestu i ptáky, kteří odlétli od moře za potravou. Občas se nevrátí na pevninu, z níž odletěli, ale mohou být odnesení až k nám. Tak tomu bylo například i v roce 2016, kdy byla na Slovensku pozorovaná chaluha malá,“ vysvětluje Lucia Deutschová z Ochrany dravcov na Slovensku.
Silný vítr může být pro ptáky představovat riziko ztráty manévrování či orientace. Příkladem je racek bělohlavý, který pravděpodobně vlivem větru narazil do drátů elektrického vedení. Bohužel náraz byl tak silný, že došlo k celé amputaci levého křídla. Jeho stav je nyní velmi vážný. Foto Luboš Vaněk / záchranná stanice na Huslíku
Také v České republice byl před příchodem fronty zaznamenán silný průtah ptáků, kteří reagovali na blížící se počasí. „Než přišla vichřice, probíhal v sobotu 28. října masivní tah drozdů, zvláště pak cvrčal. Nad Červenohorským sedlem v Jeseníkách prolétlo od konce noci a během dopoledne hrubým odhadem min. 500 cvrčal, během půl hodiny 8:30-9:00 to bylo asi 160 ptáků včetně hejn čítajících 40 a 45 jedinců. Podobně silný pohyb byl zaznamenán i v nižších oblastech. Trumfovaly je už jen kvíčaly, kterých během stejné půlhodiny prolétlo téměř 600, včetně hejn 150 a 100 ptáků, kvíčal prolétlo celkově několik tisíc,“ potvrzuje ornitolog Martin Vavřík a dodává: „Dlouhodobě se snažíme pochopit vliv větru na tah ptáků přes Červenohorské sedlo. Původně jsme si mysleli, že ideální je jižní vítr – tedy protivítr. Postupně se ukázalo, že ten je výhodný hlavně pro odchyty, ptáci táhnou ve velkém často i za severního větru. Někdy se zdá, že nejhorší je spíše bezvětří, ale získaná data je třeba ještě podrobněji zhodnotit. Každopádně pozorovat králíčky obecné, protahující koncem října v noci ve sněžení za silného jižního protivětru patřilo k nejsilnějším zážitkům na sedle. V těchto dnech je stále ještě řada druhů ptáků, kteří dokončují tah přes naše území, u několika druhů bude ještě silný tah probíhat i v dalších týdnech.“
„Aktuálně převládající silné proudění vzduchu ze severu způsobilo zpomalení ptačí migrace. Ptáci čekali, dokud se podmínky nezlepší. Podle našich zjištění je v období podzimní migrace optimální proudění z jihu, které vytváří neutrální podmínky a umožňuje ptactvu přizpůsobit cestu jejich potřebám. V současnosti ještě stále protahují Slovenskem druhy jako střízlík obecný, králíček ohnivý, sýkorka uhelníček, sýkorka koňadra, červenka obecná, drozd cvrčala, pěvuška modrá či strnad rákosní. Jde převážně o populace ze severní a severovýchodní Evropy, Slovensko je migrační křižovatkou při jejich cestě na zimoviště v jižnějších oblastech,“ uzavírá slovenské zkušenosti Roman Slobodník z Ochrany dravcov na Slovensku.
Králíček ohnivý. Foto Jiří Bartoš
Text: Lukáš Kadava
Titulní foto drozda cvrčaly: Martin Vavřík
