Ptačí zpěv je velmi důležitým nástrojem komunikace u ptáků, zejména u pěvců. Pomáhá samcům vymezit teritorium a slouží také k přilákání partnera v období páření. Ptačí samečci se učí nové motivy zpěvu a tím se podle ornitologů stávají pro samičky atraktivnější. Ptáci melodie i „kradou“ – některé druhy mají schopnost napodobovat například zvuk zvonění mobilních telefonů, poplašná zařízení, troubení aut, motorové pily a podobně. Nebo imitují zpěv jiných druhů ptáků.
Z našich ptáků často využívá imitace drozd zpěvný (Turdus philomelos). Charakteristickým prvkem jeho zpěvu jsou dvakrát či třikrát opakované motivy, podle nichž ho pozná i nezkušený ornitolog. I když se zpěv drozdů v různých krajích odlišuje a podobně jako v lidské řeči můžeme mluvit o určitých dialektech, charakteristické střídání opakovaných prvků zůstává. Drozdí zpěv mě často překvapil, zejména vkládáním motivů, které věrně napodobují jiné druhy, které se v místě drozdího teritoria pravděpodobně vyskytují nebo vyskytovaly. Tyto převzaté části hlasů jiných druhů jsou tím zajímavější, čím více jsou imitované druhy ptáků vzácnější.
Příklad první: břehouš černoocasý
Do roku 2015 se břehouši (Limosa limosa) sice vzácně, ale pravidelně vyskytovali v oblasti kolem Chlumce nad Cidlinou na Královéhradecku, zejména v okolí Třesického rybníka. Místní drozd zdařile imitoval části toku břehouše (drozd byl slýchán v průběhu dubna 2001, později již nezapisován). Drozd zpíval z porostu liniové zeleně, které navazují na louky, na nichž se tehdy břehouši vyskytovali. V tomto případě se jednalo o poslední hnízdiště břehoušů ve východních Čechách a nikde jinde a nikdy poté jsem již motivy hlasu břehouše černoocasého ve zpěvu drozda neslyšel. S vymizením břehoušů ze zdejší oblasti ani zde.
Příklad druhý: sluka lesní
Během mapování ptáků v roce 2017 jsem se 25. března pokoušel zjistit přítomnost sluk lesních (Scolopax rusticola) v prameništi u Býchor na Kolínsku. Sluky jsem zde sice nezaznamenal, ale překvapil mě zpívající samec drozda, který věrně imitoval typický slučí hlas v letu. Lokalitu jsem vybral záměrně, neboť zdejší biotop je pro sluky velmi příhodný. Takéž v tomto případě jsem mimo tuto lokalitu slučí hlas ve zpěvu drozda neslyšel.
Příklad třetí: chřástal kropenatý
Asi nejzajímavější motivy ve zpěvu drozda jsem zaznamenal květnu a červnu letošního roku na Týneckých mokřinách na Kolínsku, kde drozd zpíval ve vrbách a olších, které vyrůstají v mokřadech a v jehož zpěvu byly slyšet motivy známého „švihání“ chřástala kropenatého (Porzana porzana). Paradoxně 7. května to byl jediný případ, kdy jsem oba druhy slyšel pospolu. Drozd, který napodoboval chřástala, se na lokalitě vyskytoval opakovaně a jeho „chřástalí“ zpěv jsem slyšel opakovaně a vždy zhruba z téhož místa.
U všech popsaných případů platí, že nikde jinde u žádného jiného samce drozda jsem tyto konkrétní imitace nezaznamenal. Slyšet naříkavé jódlování břehouše či švihání chřástala kropenatého z koruny stromů lze svým způsobem považovat za unikátní zážitek. Bohužel ani jeden z popisovaných zpěvů se mi nepodařilo nahrát. Existují však nahrávky, které imitace zachycují:
a) nahrávka zachycující hlas žluny šedé:
b) nahrávka zachycující více druhů, např. sovu pálenou (00:27)
Nejen tyto případy mě přivedly na myšlenku, zdali je na místě ptát se, zdali jsou motivy, které drozdi ve svém zpěvu užívají, spojeny s konkrétním teritoriem, které obhajují a na kolik tak lze předpokládat, že druhy, jejichž zpěv samci drozdů imitují, se v lokalitě skutečně vyskytují. Popř. zdali imitace u drozda naznačují, že konkrétní druh se vyskytuje na lokalitě zhruba v témže čase či sezóně. Je samozřejmé, že nelze činit jakékoli exaktní závěry a téma je spíše vhodné ke kuloárním rozhovorům, nicméně jako vodítko pro případný cílený výzkum zaslechnutých druhů je možné toho použít. Druhá věc, která z toho plyne, je možnost chybného určení v přírodě. Drozdi napodobují hlasy velmi věrně. Aktuálně nedávný případ mám z návštěvy Třesického rybníka na Královéhradecku, kde jsem v oblasti nad rákosinami dvakrát zřetelně zaslechl hlas vodouše šedého (Tringa nebularia). Druh jsem si zapsal a teprve další pochůzkou, kdy jsem vodoušův hlas zaslechl znovu – z vrb, které vyrůstají při vnějším okraji rákosin a kdy bylo možné slyšet i další motivy zpěvu, jsem poznal, že onen vodouš je pouze imitace ve zpěvu drozda zpěvného. Ostatní slabiky byly navíc výrazně tišší (to se týká i zpěvu drozda, který imitoval chřástala kropenatého) a tím spíše může dojít k záměně. Máte podobné zážitky a zkušenosti i vy?
Drozd zpěvný. Foto Jiří Bartoš
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto Frank Vassen
Zdroj: https://www.xeno-canto.org/342374
https://www.xeno-canto.org/328177
https://www.xeno-canto.org/244265
https://www.xeno-canto.org/species/Turdus-philomelos?view=3&pg=4
