Chřástal guamský utrpěl smrtící ztráty následkem enviromentálních změn zapřičiněných armádní aktivitou, přičemž byl na poslední chvíli zachráněn ochránci přírody ze spárů vyhynutí. Tento rok přežil hrozbu raketového útoku Severní Koreji. Podaří se v budoucnosti tento vzácný endemický druh navrátit nazpět do přírody?
Svět letos tajil dech, když se muška raketových hlavic Severní Koreji zaměřila na malý ostrůvek Guam, zámořské teritorium USA v západní části Tichého oceánu. Mezinárodní média ostrov spěšně popsala jako strategicky významnou vojenskou základnu USA, jeho území o 542 km² je však především domovem pro 184 000 guamců (američtí občané včetně domorodých Chamorrů austronéského původu), rušným turistickým letoviskem (zvláště pro návštěvníky z Asie) a v neposlední řadě také domovem pro nezanedbatelné množství živočichů a rostlin. Nepočítáme-li v přírodě vyhynulého chřástala guamského (Hypotaenidia owstoni)…
Krátce poté, co USA získalo nazpět Guam od Japonska ke konci 2. světové války, americká armádní loď přepravila na ostrov smrtícího černého pasažéra. Co následovalo bylo jedním z nejdrastičtějších případů negativního dopadu invazního druhu. Vetřelce, stromového hada bojgu hnědou, čekal na ostrově doslova banket bezbranné a nepřipravené kořisti. Mezi ní chřástal guamský – dříve hojný, štíhlý, nelétavý druh, přizpůsoben na tichý pohyb v husté guamské vegetaci, avšak zcela neadaptovaný na záludné hadí útoky.
Lovecké schopnosti hadího vetřelce a absence přirozených predátorů vyústila ve zmizení několika ptačích druhů z povrchu ostrova, mezi nimiž pět endemických druhů, z nichž jsou tři prohlášeny za vyhynulé a dva vyhynulé v přírodě – ledňáček mikronéský a chřástal guamský.
Bojga hnědá se na ostrově natolik rozmnožila, že místní obyvatelé byli vystaveni výpadkům proudu v důsledku těchto plazů, kteří často končili na drátech elektrického vedení. Také místní lesy jsou plné pavučin, neboť had vyhubil většinu přirozených predátorů pavouků.
Naštěstí však v roce 1987 skupina ochránců přírody odchytila 21 jedinců chřástala guamského a držela je v bezpečí zajetí, díky čemuž si druh „vysloužil“ status „v přírodě vyhynulý“.
Vypuštěný chřástal guamský s vysílačkou. Foto: Fernbird Photography/Ginger Haddock
Díky guamským chovným stanicím, koordinovaných guamským ministerstvem zemědělství, bylo 21 odchycených ptáků schopno resuscitovat populaci celého druhu. Mezi rokem 2010 a 2012 bylo 26 ptáků vypuštěno na drobném ostrůvku Cocos nedaleko jižního cípu Guamu, poté, co zde byla vyhubena místní populace hlodavců. Bez přítomnosti hadů jsou zde chřástali dodnes pozorováni, ačkoliv jejich celkový počet není známý kvůli jejich skrytému způsobu života.
Na ostrově Rota (severně od Guamu) se pokusy o reintrodukci také setkaly s úspěchem – v lepších letech se zde populace obnovovala v počtech 100 nových jedinců ročně. Tento měsíc zde bylo vypuštěno dalších 49 ptáků s cílem vytvořit nové základny v jiných částech ostrova.
„Míra kontinuální snahy potřebné ke správě a udržení druhu na Rotě však značí to, že ptáky žijící na území ostrova dosud nelze považovat za plně samostatnou divokou populaci.“ říká Dr. James Westrip, člen týmu BirdLife Red List Team. Přesto však nedávné zprávy od Suzanne Mediny z Guamského ministerstva zemědělství nadějně naznačují, že chřástalům by se mohlo začít dařit bez pomoci a zásahů člověka.
„Právě teď na Guamu hledáme lokality vhodné pro reintrodukci. A doufáme také v to, že ze zajetí v příštích dostaneme i ledňáčka mikronéského.“ dodává Medina.
V časech násilné rétoriky, investicí do zbrojního průmyslu a obav z nukleární války, je povzbuzující vědět, že jsou stále lidé (a to i přímo v místě potenciálního válečného střetu), kteří dělají trochu dobra pro planetu. Pro druhy jako je chřástal guamský je to celá náruč dobra a pro nás všechny pozitivní zprávou, která zahřeje u srdce.
Reintrodukční pokus na ostrůvku Cocos z roku 2010
Text a překlad: Martin Vlk Mrňous
Zdroj: Birdlife.org
