Masiv Pradědu je turisticky oblíbená lokalita, která návštěvníky láká svými „nej“. První „nej“ je známé i školou povinnému žákovi: Praděd je nejvyšší hora Moravy a Slezska. Vystoupáme-li na vrchol televizního vysílače, staneme dokonce na nejvyšším bodu České republiky. Lákadlem jsou i vodopády Bíle Opavy a původní horské smrčiny ve vrcholových partiích hor. Na samotném hřebenu Pradědu, Vysoké Hole a dalších navazujících vrcholů se navíc můžeme setkat s přirozeným bezlesím, které má biotopově povahu tundry, hostící rostlinné i živočišné druhy, kterým vyhovuje drsné horské či severské klima. Je však takové prostředí přívětivé i pro ptáky?
Ze zkušeností z Krkonoš víme, že vrcholové partie hor s přirozeným bezlesím jsou útočištěm některých ptačích klenotů, se kterými se v ČR můžeme v hnízdní sezoně setkat pouze tady. Mezi tyto druhy patří kulík hnědý (Charadrius morinellus), pěvuška podhorní (Prunella collaris) a slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica). V Jeseníkách pěvuška podhorní v minulosti hnízdila na několika lokalitách. Slavík modráček tundrový zde byl pozorován pouze jednou. Zato kulík hnědý zde byl spatřen opakovaně; jeho hnízdění se však doložit nepodařilo.
Zmíněné tři druhy byly vysněnou metou ornitologického průzkumu, kterého se 1.–2. 7. 2020 zúčastnili Jaroslav Vlach a členové SOS Petr Vondráček a Emil Morav. Dle časových možností byly prozkoumány vrcholové partie Pradědu, Vysoké Hole, Břidličné hory (a přilehlých vrcholů) a Červené hory. Kromě omezených časových možností průzkum značně omezoval pohyb terénem pouze po značených stezkách. S ohledem na výše uvedenou velkou trojku můžeme konstatovat, že výskyt ani jednoho taxonu se prokázat v daných lokalitách nepodařilo. Z hlediska časových a terénních možností průzkumu však není jejich výskyt ani zdaleka vyloučen.
V přirozeném bezlesí Pradědu a Vysoké hole byl prokázán výskyt druhů, které lze v tomto prostředí očekávat. Za hojné zde můžeme označit zejména lindušky luční a skřivany polní. Méně hojné jsou lindušky horské (pozorováno minimálně šest jedinců) a bělořiti šedí (pozorováni na Vysoké holi; viz foto); bylo prokázáno i hnízdění obou druhů. V nejvyšších partiích byly pozorovány i další druhy. Mezi druhy, které bychom mohli pro tento ekosystém vnímat jako netypické, bychom mohli zařadit např. ťuhýka obecného nebo kukačku obecnou. Oba druhy byly pozorovány jen několik desítek metrů pod vrcholem Pradědu. V partiích s přechodem lesa do bezlesí se hojně vyskytovaly na přibližně dvě desítky druhů ptáků. Např. pěvušky modré, králíčci ohniví méně i k. obecní, lindušky lesní, křivky obecné, čečetky tmavé, sýkory uhelníčci, vzácněji s. parukářky, čížci lesní, rehci domácí, budníčci větší i b. menší, červenky obecné, všudypřítomné pěnkavy obecné a pěnice černohlavé ad. Z dravců byla pozorována poštolka obecná a krahujec obecný. V okolí Ovčárny bylo prokázáno hnízdění jiřiček obecných, na lovu zde byli pozorováni rorýsi obecní a jedna vlaštovka obecná.
Příjemným zážitkem bylo pozorování jednoho až dvou samců sluky lesní během toku a jedné další sluky v blízkosti PR Sněžná kotlina. Naopak zklamáním byla absence pozorování kosa horského, pro nějž by cílové lokality měly představovat ideální biotop. Přestože se nepodařilo prokázat hnízdění ani výskyt cílových druhů průzkumu, byla zaznamenána řada zajímavých zjištění. Pro zájemce je v databázi pozorování na stránce birds.cz/avif seznam všech pozorovaných druhů. Pro solidní závěry ohledně výskytu vzácných druhů ptáků v Jeseníkách by byl zapotřebí průzkum mnohem důkladnější.
Převzato z webu Slezské ornitologické společnosti
Zbytek celého článku k přečtení: Slezská ornitologická společnost
Foto: Emil Morav
