Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila ptákem roku 2021 káni lesní (Buteo buteo). Udělením titulu káni chtějí ornitologové lépe představit veřejnosti tento hojný, ale poněkud přehlížený druh naší krajiny. Titul pták roku uděluje ČSO obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „V případě káně lesní tohle platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO. Káně jakožto potravní specialista na drobné hlodavce bývá častou obětí otrav, buď karbofuranem, nebo v rámci státem povolené aplikace zemědělských jedů. Rovněž je to jeden z nejčastějších ptačích druhů, který se stává obětí nevhodně konstruovaných sloupů vedení vysokého napětí. Upozornit na tato rizika je patrně hlavním důvodem, proč je káně ptákem roku.
Hnízdo káně lesní. Začátek snůšky spadá na začátek dubna, avšak může být posunut směrem k časnějším, nebo naopak pozdějším datům zejména podle toho, kolik potravy je v daném roce k dispozici. Podobně jako u jiných ptačích druhů se u kání projevuje posun začátku hnízdění k časnějším datům, zjevně jako důsledek změny klimatu. V podmínkách střední Evropy vyvádí jeden hnízdící pár kání průměrně 1,8 mláděte, nejčastější jsou hnízda s dvěma vyvedenými mláďaty. Zásadním činitelem je dostupnost potravy. Foto Tomáš Bělka
Dravec je ptákem roku teprve potřetí od vzniku akce v roce 1992. „V roce 2002 byla ptákem roku poštolka obecná, v roce 2006 orel mořský. Poznávání dravců není mezi laickou veřejností rozšířené kvůli jejich malé početnosti a plachosti. Pro káni to neplatí, pozorovat ji může každý a ani ho to nebude stát velké úsilí. Žádný jiný dravec není lidem blíže než právě káně,“ vysvětluje Petr Voříšek autor odborných publikací o káni z ČSO. Káně lesní je v Česku i v Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11–14 tisíc párů kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 % území. Káni se opravdu daří dobře přežívat a má k tomu skvělé strategie.
Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši a díky tomu je účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů při jejich gradaci. Ze silných hraboších roků dokáží káně významně těžit. Naopak v letech, kdy je hrabošů méně, snášejí káně menší snůšky a mají vyšší hnízdní ztráty. V některých případech se stává, že ani nezahnízdí všechny páry. Káně sice dokáží nedostatek hlodavců nahradit například lovem ptáčat a také hmyzu, plazů a obojživelníků, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov malých pozemních obratlovců v otevřené krajině.
Zásahy člověka do přirozeného koloběhu života hrabošů jedem je jedním z nebezpečí, kterým musí káně čelit. „Káně polyká hraboše vcelku, a když je otrávený, proniká jed i do jejího těla. Pokud víme, že dospělá káně musí denně sežrat asi pět hrabošů a že rodiče musí malým káním na hnízdě přinést do doby, než vylétnou, asi 14 kg kořisti, což je asi 700 hrabošů, bohužel tu existuje nebezpečí, že některý z ulovených hrabošů bude otrávený. To se potvrdilo loni, když jsme zjistili, že káně na Orlickoústecku byla otrávena Stutoxem II, jedem na hraboše. A o mnoha dalších případech vědět ani nemusíme,“ připomíná Vermouzek.
Kromě toho káni ohrožují také traviči, kteří pokládají návnady s nelegálním nervovým jedem karbofuranem. „Každoročně nacházíme desítky otrávených ptáků, přičemž káně je nejčastější obětí. Od roku 2017, kdy existuje naše terénní psí jednotka, jsme zdokumentovali a předali policii 74 případů, jejichž obětí se stalo 207 ptáků. Káně lesní je přitom nejčastěji postiženým druhem, který tvoří třetinu nálezů. Odhadujeme, že počet otrávených kání dosahuje ve skutečnosti několika stovek ročně,“ říká Klára Hlubocká, která se v terénu specializuje na vyhledávání nelegálně zabitých ptáků.
Další nebezpečnou hrozbou jsou pro káni dráty a sloupy elektrického vedení. Na linkách vysokého napětí u nás v důsledku výboje ročně uhyne odhadem asi 40 tisíc kání. Ptáci rádi usedají na vodorovné konzoly sloupů kvůli odpočinku a rozhledu při lovu. Pokud propojí svým tělem dva vodiče nebo konzolu s vodičem, dochází k výboji, který je usmrtí nebo poraní.
Podobně jako u jiných dravců je u kání samice větší než samec. Rozdíl není v tomto případě tak nápadný jako např. u jestřába či krahujce, ale stále je patrný. S mláďaty od jejich vylíhnutí zůstává na hnízdě samice, na samci leží tíha zásobování celé rodiny až do věku tří týdnů od vylíhnutí, kdy se do lovu zapojuje i samice. Foto Tomáš Bělka
Zdroj: TZ ČSO 4. 2. 2021 / Titulní foto: Hans Veth / Unsplash.com
