Stoupající hladina moří nutí vyčerpané vodní ptáky kroužit jako letadla bez možnosti přistání a odpočinku. Řešení: umělé hřady vyrobené z ústřicových pytlů.
Ústí řeky Geum, které se nachází na pobřeží provincie Seocheon v Jižní Koreji a přiléhá k Žlutému moři, je pro ptáky stěžejní částí východoasijsko-australské tahové cesty. Pravidelně v ní nachází útočiště významná populace globálně ohrožených vodních ptáků jako např. jespák lžícozobý (Calidris pygmaea – kriticky ohrožený) a koliha východní (Numenius madagascariensis – ohrožená). Proto byla oblast začleněna do seznamu mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy o ochraně mokřadů mezinárodního významu. Avšak podél ústí řeky Geum, podobně jako je tomu i v jiných oblastech na této migrační trase, jsou místa, kde mohou vodní ptáci odpočívat, nadále poškozována rozvojem lidské činnosti na pobřeží a zvýšenou hladinou moří. Migrující vodní ptactvo, které potřebuje tamní významná místa pro hřadování, aby si odpočinulo během dlouhé tahové cesty, v důsledku toho ztrácí cenné životní prostředí.
„Pozorování hejn deseti až patnácti tisíců vodních ptáků zoufale kroužících podél pobřeží při vysokého přílivu je sice okouzlující, ale zároveň i znepokojivý pohled.“ popisuje Chris Purnell, manažer projektu Roost Trial (v překladu Zkušební hřady). „Jsou jako letadla udržující letovou hladinu, když je letiště nepouští na přistání: každá chvilka, kdy zůstávají v oblacích, jim spaluje palivo, které potřebují k dokončení zbývající cesty.“
Optimálním řešením je přirozená místa k hřadování, která jsou tak důležitá pro migrující ptáky, účinně chránit a pokud možno obnovovat. Pokud je to ale nemožné, zbývá poslední možnost, a to pokusit se vytvořit umělá hřadiště. Stavba takových stanovišť často obnáší významné zásahy a patrně i změnu pobřežní ekologie, ale poté, co si pracovníci BirdLife Australia všimli, že vodní ptáci hřadují na materiálech určených na chov ústřic, přišli s nápadem přeměnit komerčně dostupné pytle používané při chovu ústřic na plovoucí hřady.
Platformy pro chov ústřic poskytují ptákům možnost odpočinku, která je vždy k dispozici bez ohledu na stavu vody.
Plovoucí hřady mají spoustu výhod. Zvýšená hladina moří na ně nemá vliv, během přílivu a odlivu se nepotopí a jsou dokonce odolné proti suchozemským predátorům. Budou však takové plovoucí hřady fungovat? Bylo navrženo několik testů na třech různých stanovištích v Austrálii, která jsou součástí Ramsarské úmluvy, ale za klíčový důkaz se považuje ústí řeky Geum.
Hřady v ústí řeky Geum byly instalovány na začátku roku. Jsou vyrobené z místních pytlů na ústřice vyplněných ústřicovými skořápkami, které byly vyplaveny do pobřežních vod v přílivové oblasti. Místní zaměstnanci pozorovali hřady, zda-li je ptáci začnou používat. První známka úspěchu přišla 8. května, kdy bylo 28 ptáků pozorováno, jak hřady používají a když příliv začal klesat, přidalo se k nim dalších patnáct ptáků. Dalších pár dnů to bylo podobné, na vrcholu přílivu přistálo asi 35 ptáků a hrstka dalších, když příliv začal opadat. Na konci května začal být skutečný potenciál hřadů jednoznačný, když bylo na hřadech zdokumentováno téměř 300 ptáků.
Projekt bude pokračovat dalším pozorováním, které by mělo ukázat, zda-li jsou slibné začátky znakem dlouhodobějšího trendu. Při probíhající jižní migraci je nutné ověřit, zdali ptáci použijí hřady při své cestě do Austrálie. V letošním roce se výsledky pokusů vyhodnotí, aby se mohlo rozhodnout, má-li se s dalšími pokusy skončit, nebo je upravit či rozšířit. Další týmy ověřují, zda-li se dají hřady vytvořit i z tradičních řemeslných materiálů, které domorodí obyvatelé používají, aby se omezila spotřeba plastů a podpořilo se národní dědictví a místní ekonomika.
„Věříme, že pokusy s umělými hřady jak v Koreji, tak Austrálii, budou po úspěšných výsledcích z prvotních testů dále aplikovány,“ říká Young-Min Moon, koordinátor projektu z asijské pobočky BirdLife. „Některé místní samosprávy a zúčastněné osoby už projevili zájem, když vidí, že pokusy s hřady splňují svůj účel a vodním ptákům dobře slouží.“
Úvodní foto: Jespák lžícozobý | Ken | Licencováno pod CC BY-NC-ND 2.0
Překlad: Markéta Zýková
Zdroj: Birdlife.org
