Úvodní foto: Sergey Dereliev | dereliev-photography.com
V Jihoafrické republice bylo právě potvrzeno objevení nového hnízdiště kriticky ohroženého chřástala Ayresova, u něhož byla jako dosud jediná známá oblast hnízdního rozšíření udávána Etiopie. Objevit populaci tohoto nesmírně tajemného a obtížně zjistitelného druhu umožnily skryté fotopasti nastražené organizací BirdLife South Africa. Objev vrhl nové světlo na ochranu tohoto vzácného druhu.
Vše, co se dosud vědělo o chřástalu Ayresovu (Sarothrura ayresi), bylo změněno nedávnými záběry pořízenými fotopastmi v mokřadech Middelpunt, nacházející se v Jihoafrické republice. Místo, které chřástalové ayresovi domněle navštěvovali pouze v mimohnízdní době, byly zaznamenány vskutku zvláštní snímky: zobrazovaly poutavé pleskání křídel, při němž samci i samice vystavovaly svá bílá křídelní pera. Mohlo to znamenat, že zde jde o mnohem víc, než jen o pouhé sbírání potravy? Všechny tyto náznaky a indicie se zdály být až příliš, přespříliš nadějné – v lidské přirozenosti je, a někdy zcela oprávněně, něčemu podobnému spíše nevěřit. Avšak později se na snímcích objevil neochvějný důkaz – nezaměnitelný obrázek kulatého, skvrnitého mláděte cupitajícího v podrostu. Tato skutečnost změnila vše.
Oslavování objevu v mokřadech Middlepunt v Jihoafrické republice. Foto: Niall Perrnis | Birdlife.org
Pro zachránění tohoto druhu, který by byl v případě nezdaru prvním zaznamenaným vyhynulým druhem na pevninské části Afriky, je potřeba získat co nejvíce znalostí jeho způsobu života. S nedávnými odhady, které udávají početnost tohoto chřástala na méně než 250 dospělých jedinců, je tento krásný, byť tajnůstkářský pták, viditelně na prudkém populačním sestupu. Jeho přirozené prostředí vysoko položených mokřadů je transformováno a rekultivováno lidskou činností: velké plochy jsou spásány dobytkem, ničeny vypalováním a přeměnou půdy pro pěstování zemědělských plodin. To je důvod, proč BirdLife South Africa, partnerská organizace EWNHS v Etiopii a lokální i zahraniční iniciativy vytvořily akční záchranný plán, jenž má zabránit poklesu populačního trendu tohoto vzácného chřástala.
Toto je to, co jsme dosud o chřástalovi Ayresovu věděli: pravidelně je na tento druh možné narazit pouze v Etiopii a v Jihoafrické republice. Nedávné rozbory DNA získané ze vzorků peří, nasbíraného z obou zemí, ukázalo, že jde o geneticky stejné jedince, naznačujíc, že jde o jednu a tatáž populaci migrující každoročně 4 000 km mezi těmito dvěma státy. Nejdříve v průběhu června a srpna hnízdí v mokřadech Berga v Etiopii a posléze přelétají do výše položených mokřadů ve východní části Jihoafrické republiky, kde zůstávají od listopadu do března.
U takto tajnůstkářského a špatně zjistitelného druhu je však velice složité získat podrobnější data a informace o způsobu jejich života. Jeden z hlavních problémů je nejistota ohledně formy jejich volání – dosud se nepodařilo pořídit kvalitní nahrávky jejich hlasu. A tak v posledních dvou letech, Robin Colyn z Birdlife South Africa a ekolog Alastair Campbell vytvořili inovativní systém fotopastí k průzkumu tajemného chřástala, jenž nazvali Chřástalí Průzkumná Metoda (v angl. originále Rallid Survey Method).
Kamery byly nastraženy v mokřadech Middlepunt, nedaleko jihoafrického Belfastu. Po roztřízení zhruba 400 000 uložených záznamů, pořízených fotopastmi spuštěnými nejrůznějšími tvorovy od bércounů po jiné menší savce, se výzkumnému týmu zatajil dech nad několika unikátními snímky. Nejdříve se podařilo zachytit dosud nespatřené chování, při němž chřástali rituálně pleskali křídly. Následkem toho se úspěchem povzbuzení vědci rozhodli navýšit počet fotopastí na 20. A tehdy se podařilo učinit zásadní objev. Jednoznačný a prokazatelný důkaz hnízdění.
Roin Colyn a Alastair Campbell po instalaci inovativních fotopastí. Foto: Carina Coetzer | Birdlife.org
Mláďata chřástala Ayresova jsou nekrmivá, opouštějí tedy takřka ihned po vylíhnutí hnízdo a začínají prozkoumávat prostředí kolem sebe. Díky tomuto nezávislému chování zachytily fotopasti mláďata sahající stářím od několika dnů až pro jedince staré zhruba 4 týdny. Zhruba 125 000 snímků jasně ukazuje alespoň 3 snůšky a nejméně dva pokusy o spáření.
„Údaje v ornitologických knihách se musí přepsat!“ prohlásil nadšeně Mark Anderson, ředitel BirdLife South Africa. „Máme nyní 100% důkaz, že chřástal Ayresův hnízdí v mokřadech Middelpunt.“
„Tento objev potvrzuje, že chřástal Ayresův není pouze zimujícím návštěvníkem Jihoafrické republiky.“ řekl Robin Colyn, jeden z koordinátorů výzkumu.
Nové hnízdiště však nemusí nutně znamenat, že je chřástalí populace početnější. „Stále si nejsme jisti, co náš objev znamená pro ochranu tohoto druhu.“ říká Dr. Hanneline Smit-Robinson, manažerka pro ochranné programy pozemních ptáků pro BirdLife South Africa. „Naše průzkumná metoda však potvrdila nízkou hojnost tohoto druhu a proto je třeba bez dalších přesnějších dat považovat chřástala Ayresova za extrémně vzácného ptáka, stojícího na hranici vyhynutí.“
Data a lepší znalosti způsobu života tohoto druhu jsou klíčové v tomto nelehkém úsilí o záchranu a udržení chřástala Ayresova ve volné přírodě. Dr. Smit Robinson dodává: „BirdLife South Africa by rádo rozšířilo použití nově vyvinuté Chřástalí Průzkumné Metody do alespoň tří dalších mokřadních oblastí v Jihoafrické republice, aby potvrdila další výskyt a se štěstím i našla důkaz o nových hnízdních lokalitách.“
Mládě chřástala Ayresova zachycené jednou z fotopastí. Foto: BirdLife South Africa
Chřástal má v anglickém názvosloví roztomilé jméno (Flufftail – česky hrubě přeloženo jako „ochmýřený ocásek“), avšak jeho budoucnost nic roztomilého bohužel nevěstí. Mokřad Middelpunt je chráněnou zónou spadající pod soukromého vlastníka spolupracujícího s BirdLife South Africa, avšak další hnízdiště mohou být situována i na více nebezpečných a rizikových lokalitách, o kterých se dosud neví. Když se nyní podařilo vypracovat účinnou metodu k objevení a získání více dat o tomto záhadném druhu, je potřeba udělat vše pro to, aby byla tato metoda využita ve svém plném potenciálu.
„Nyní jsme alespoň o krok blíže k rozluštění záhady „migrace“ jednoho z nejvzácnějších ptáků na světě.“ říká Andy Symes, člen týmu BirdLife International Red List. „Je však stále mnoho, co je potřeba zjistit a prozkoumat. A proto se snažíme povzbudit lidi k tomu, aby podpořili BirdLife South Africa a umožnili jim tak nasbírat více dat, jenž by zajistily to, že tento vysoce ohrožený druh bude konečně moci získat ochranu, kterou tak zoufale potřebuje.“
Text a překlad: Martin Vlk Mrňous
Zdroj: Birdlife.org
