Početnost mandelíka hajního se snižuje ve značné části jeho hnízdního areálu, z několika západoevropských zemí jako hnízdící druh již zcela vymizel. Projekt „Ochrana mandelíka hajního v Karpatské nížině“ (LIFE13 / NAT / HU / 000081) se zaměřuje na širokou škálu ochranných opatření jako je například výsadba stromů, rekonstrukce a úpravy stanovišť, instalace umělých budek, zapojení místních zainteresovaných stran, ale také výzkumné a monitorovací akce. V červnu 2017 zahájili rumunští ochranáři a ornitologové v rámci zmíněného záchranného projektu pro mandelíka telemetrické sledování těchto ptáků. V západním Rumunsku v oblasti Arad se 13. 6. podařilo odchytit tři samice a jednoho samce a dva z nich vybavit satelitními vysílačkami. Ornitologové v oblasti pro odchyt a označení předem vytipovali ptáky v dobré kondici a také ty, kteří měli větší a časnější snůšky. Odchyt dalšího dospělého ptáka se uskutečnil 22. 6. v blízkosti obce Salonty v oblasti Bihor. Samec z hnízdícího páru byl odchycen v hnízdní dutině a ornitologové byli překvapeni, neboť šlo o již kroužkovaného ptáka. Jednalo se o mandelíka, kroužkovaného 11. 7. 2012 jako mládě na hnízdě 51 kilometrů jižně od místa nynějšího odchytu.
Ochranáři také zkontrolovali v období mezi 30. květnem a 6. červnem na 250 budek pro mandelíky, které byly instalovány během projektu v západní části Rumunska. První kontrola se zaměřila na dvě hlavní oblasti, kde je hnízdní hustota mandelíků nejvyšší, s cílem zjistit míru obsazení budek a informace o probíhajícím hnízdění. V následujících dnech, mezi 7. a 10. červnem, dva týmy výzkumníků odchytili dospělé ptáky, aby je označili geolokátory.Celkově bylo odchyceno 25 mandelíků, kteří byli následně vybaveni lokátory, dále byli označeni individuálními kombinacemi barevných kroužků, taktéž jim byly odebrány vzorky krve pro studium malárie. Geolokátory jsou malá zařízení, která jsou namontována na hřbetě ptáka. Budou sloužit k detekci migračních tras mandelíků, avšak neposílají data GPS jako satelitní značky. Geolokátor zaznamenává v krátkých časových intervalech intenzitu světla. Na základě toho lze určit délku dne (zeměpisnou šířku) a dobu pravého poledne (zeměpisnou délku). Jelikož je záznam automatický a je ovlivněn řadou faktorů prostředí, lze polohu jedince určit s přesností na 150 – 200 km, což je u ptáků migrujících v řádu tisíců kilometrů naprosto dostačující. Mandelící musí být v následujícím roce znovu odchyceni, aby bylo možné stáhnout data shromážděná geolokátory. Dva z odchycených ptáků byli kroužkováni v Maďarsku, jeden v Srbsku a jeden byl značen rumunskými ornitology v minulém roce.
Zdroj:
http://rollerproject.eu/en/node
Foto a video: https://www.facebook.com/rollerproject/
