Velká Británie je známá svým vřelým vztahem k ptákům. Zahrady tamních obyvatel se v zimě stávají pro ptáky takovým rájem, že některé druhy už kvůli tomu dokonce změnily svou migrační strategii. V roce 2015 tam byla v celostátním hlasování národním ptákem zvolena červenka. Právě červenku – i mnoho dalších druhů – však britské úřady povolují střílet.
Milovníky přírody pobouřilo, že britské úřady pro ochranu přírody poskytují majitelům zbraní povolení k odstřelu některých druhů ptáků, včetně těch nejcennějších a nejvzácnějších.
Velšští úředníci dali svolení k odstřelu desítek druhů, například poštolek, kolih, konopek, vrabců nebo drozdů kvíčal. Na základě těchto povolenek bylo již zastřeleno více než 1 000 ptáků.
Uveřejnění této skutečnosti navázalo na obdobnou zprávu z Anglie, kde rozhořčení příznivci přírody protestovali proti vydávání podobných povolenek. Ty lovcům umožňovaly odstřel tisíců ptáků. Počet druhů, ke kterým tito odstřelovaní ptáci patří, pak jde do desítek – od skřivanů a čejek až po místně vzácné druhy jako lindušky luční nebo ústřičníci. A aby toho nebylo málo, do seznamu odstřelovaných druhů patří i nejoblíbenější zahradní druhy včetně národního ptáka Velké Británie – střízlíci, hýlové a červenky.
Mnohé ze zmíněných druhů jsou přitom na žlutém a červeném seznamu britské organizace RSPB a jsou tedy z hlediska priorit v ochraně ptactva na prvním místě (pozn. jedná se o obdobu kategorie ohrožených a kriticky ohrožených druhů podle Červeného seznamu IUCN).
Ochránci přírody toto rozhodnutí odsoudili jako „otřesné“, „strašlivé“ a „svévolné, nesmyslné ničení“.
Úřady se však brání tím, že povolenky poskytovaly s ohledem na bezpečí vzdušného prostoru, na veřejné zdraví a bezpečnost a jako prevenci závažných škod na hospodářských zvířatech.
Státní organizace Natural England, která dle vlastních slov podporuje ochranu přírody, vydává od roku 2015 povolenky, které dávají lovcům zelenou k odstřelu více než 40 druhů. Mezi tyto druhy patří například skřivani, kosi, koňadry, hýlové, červenky, střízlíci, luňáci červení, slípky, labutě, poštolky, sokoli, kulíci zlatí a mnoho dalších.
Státní agentura Natural Resources Wales, která svou činnost prezentuje jako „ochranu a obnovu biodiverzity“, vydala 73 povolenek k odstřelu více než 20 druhů, a to včetně konopek, cvrčal, drozdů zpěvných, brávníků, lindušek lučních, čejek a skřivanů.
Střízlík obecný je jedním z druhů, na jehož odstřel jsou vydávána povolení. Jen těžko si lze představit, čím tento oblíbený drobný pěvec může škodit veřejnosti.
Není jisté, kolik ptáků bylo na základě těchto licencí v reálu zastřeleno, avšak dle velšských povolenek vydaných od ledna 2017 do září 2018 byl odsouhlasen odstřel 2 348 jedinců.
Tyto statistiky příslušné úřady vydaly na základě žádostí dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Následně je na svém blogu publikoval novinář Jason Endfield. Mezi jeho čtenáři vyvolaly pochopitelné rozhořčení.
„Asi nejvíc mě zarazily dvě povolenky na odstřel 100 konopek, které byly vydány z důvodu ochrany vzdušného prostoru. Všichni si jistě vážíme zájmu o bezpečnost naší vzdušné dopravy, ale měli bychom se zamyslet nad tím, zdali je povolenka na odstřel 100 konopek nutná – či vůbec správná a potřebná – k zajištění veřejné bezpečnosti a blahobytu.“
Konopka je ve Velké Británii jedním z ubývajících druhů. Mezi lety 1980-2009 zde její počty dle studií a monitoringu ptačích populací klesly o 62 %.
Přestože na základě některých povolenek nakonec žádný nahlášený odstřel proveden nebyl, Jason Endfield se domnívá, že skutečný počet druhů do odstřelu zahrnutých bude mnohem vyšší, než zveřejněné statistiky uvádějí. Informace o povolenkách k odstřelu druhů, jako jsou například krkavci, totiž úřady nemusejí zveřejňovat ani na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, jelikož se nejedná o ohrožené druhy.
Velšské ochranářské orgány vydaly povolenky k odstřelu až 617 racků stříbřitých a 499 racků žlutonohých, především za účelem „zachování veřejného zdraví a bezpečí vzdušného prostoru“ a také povolení k odstřelu 1 022 špačků z důvodu „závažného poškození krmiva pro skot a samotné újmě na zdraví chovaných zvířat, jako jsou slepice, krávy či ovce“.
Hýl obecný je dalším druhem na seznamu těch, jejichž odstřel je povolen.
„Zde se nabízí otázka: jak asi může špaček ublížit krávě?“ napsal Endfield ve svém příspěvku.
Endfield získal výše zmíněné informace v rámci kampaně proti odstřelu krkavců. Během ní také zjistil, že organizace Natural England povolila odstřel 60 krkavců, přičemž 45 z nich bylo k dnešnímu dni skutečně zabito.
„Že tolik drahocenných druhů ptáků končí za oběť puškám, to pro mě bylo hrozné zjištění, naplnilo mě zděšením,“ svěřil se Endfield. „Konkrétní důvody k vydání jednotlivých povolenek sice neznám, ale copak lze vůbec nějak ospravedlnit odstřel hýlů? Nebo střízlíků, proboha?“
„Vydávání povolenek k odstřelu ohrožených ptáků jen proto, že se jejich způsob života neslučuje s tím naším, musí skončit. Jinak mohou zmizet. Navždy,“ dodává Endfield.
Odstřel kolih, kání, luňáků červených a sokolů stěhovavých byl povolen za účelem zachování bezpečnosti vzdušného prostoru. Odstřel střízlíků, červenek a kosů pak pro zajištění veřejného zdraví a bezpečí. Odstřely špačků a slípek byly povoleny jako ochrana zemědělské produkce.
Povolenky mají předem stanovenou limitovanou platnost a určují počet jedinců, které lze zastřelit. Držitelé oprávnění se pak musí nahlásit nejpozději do 14 dnů po jeho propadnutí.
Kopie zprávy zveřejněná na twitterovém profilu Jasona Endfielda, obsahující seznam druhů, jejichž odstřel byl v Anglii povolen.
Přírodovědec Mark Avery, bývalý vedoucí sekce ochrany přírody v organizaci RSPB, označil některá rozhodnutí za podivná.
„Je například těžké si představit červenku, která poškozuje hospodářská zvířata. 40 kolih a 1 022 špačků ve Walesu, to mi také přijde jako zbytečně vysoké číslo,“ sdělil Avery britskému online zpravodajství The Independent.
Mark Avery prohlásil, že je sice nepravděpodobné, že by odstřely ohrozily populace cílových druhů, přesto by měly být počty povolenek i důvody pro jejich vydání každoročně zveřejněny, aby mohly být přezkoumány a zhodnoceny širší veřejností. „Větší transparentnost by vedla k tomu, že by se lidé více rozmýšleli, než by o povolenku požádali.“
Organizace Natural England se brání tím, že povolenky k odstřelům umožňují provádění některých ochranářských prací, jako je sledování a kroužkování ptáků a reintrodukce některých druhů, například chřástalů polních v hrabství Cambridgeshire nebo strnadů cvrčivých v Cornwallu.
Větší ptáci pak způsobují kolize s přistávajícími a vzlétajícími letadly, což může způsobit velice závažné nehody, vysvětlil v rozhovoru mluvčí organizace Natural England.
Kolize s leteckou dopravou má být jedním z hlavních důvodů pro vydávání povolenek k odstřelu. Ilustrační foto.
„Všichni divocí ptáci jsou chráněni zákonem. Avšak již téměř 40 let jsou vydávána povolení k redukci ptačích populací na základě zákona o ochraně přírody z roku 1981, který takovou redukci ve zvláštních případech umožňuje – například za účelem ochrany veřejnosti,“ uvedl James Diamond, provozní ředitel státní organizace Natural England. „O takový účel se jedná, pokud je například pták uvězněn v prostorách pro přípravu potravin, nebo ohrožuje leteckou dopravu na letišti. Veškerá povolení jsou vždy velmi pečlivě zvážena našimi odborníky, včetně ornitologů, je-li třeba, a jsou vydána jen v případě, že byla zvážena a zavržena všechna ostatní možná opatření. Počet jedinců určených k odstřelu je striktně omezen a neovlivňuje statut ochrany žádného z cílových druhů.“
Státní agentura Natural Resources Wales tvrdí, že její povinností je „udržovat a zlepšovat biodiverzitu a budovat odolnost ekosystémů.“
„Bojujeme za životní prostředí Walesu a snažíme se, aby všichni naši vzácní ptáci prospívali,“ řekl její mluvčí. „Avšak v některých případech – a pouze tehdy, když selhaly všechny ostatní způsoby zastrašování nebo zapuzování – vydáváme povolení k odstřelu ptáků pro konkrétní účely. Takto opatrně a s rozmyslem udržujeme rovnováhu mezi ochranou přírody a dalšími potřebami široké veřejnosti, jako jsou například ochrana lidského zdraví, veřejná bezpečnost a minimalizace škod na zemědělských plodinách, hospodářských zvířatech a rybářských revírech.“
„Povolenky vydáváme například v případech, kdy ptáci proniknou do továrny na zpracování potravin, čímž mohou ohrozit veřejné zdraví. Letiště pak žádají povolení k odstřelu ptáků, aby mohla snížit riziko jejich střetu s letadlem.“
„Je velmi důležité zdůraznit, že ve všech případech jsme povolení vydali jen jako nejkrajnější řešení problému, který nebylo možno vyřešit žádným jiným způsobem. Jsme si jisti, že žádná z činností prováděných na základě vydaných povolení nijak neohrožuje ani neovlivňuje statut ochrany žádného našeho druhu.“
Přestože si tedy za svým rozhodnutím všechny zmíněné úřady pevně stojí, ospravedlnit odstřel drobných pěvců, kteří nemohou být v téměř žádném z výše zmíněných případů hrozbou, lze jen stěží. Že tato rozhodnutí pocházejí ze země, která je považována za kolébku moderní ornitologie a kde je pozorování ptáků takřka národním sportem, je více než překvapivé.
Po bouři nespokojenosti a nesouhlasu, kterou vyvolal článek Jasona Endfielda, projde celá věc nepochybně přezkoumáním a snad i změnou. Doufejme, že pro ptáky to bude změna k lepšímu.
Text a překlad: Martin Vlk Mrňous
Zdroj: Independent.co.uk
