Distributoři elektřiny zřejmě nestihnou včas zabezpečit sloupy elektrického vedení kvůli ochraně ptactva. Zvládnout to mají do roku 2024. ČEZu zbývá ještě dvě stě tisíc sloupů, společnosti E.ON zhruba 125 tisíc. České televizi společnosti přiznaly, že na instalaci bezpečných krytů nemají dost lidí. Ti kvůli dodávkám elektřiny montují ochranná zařízení často pod proudem. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR uhyne kvůli zranění elektřinou v Česku ročně téměř sto dvacet tisíc ptáků. ČEZ má dosud zabezpečeno šedesát procent sloupů elektrického vedení, kolem dvou set tisíc jich stále zbývá. „Zejména s ohledem na přiměřený rozsah vypínání dodávky elektřiny spotřebitelům je termín 2024 obtížně splnitelný. Letos má společnost ČEZ Distribuce nově doplněno jedenáct tisíc bezpečných podpěrných bodů a asi osm tisíc jich ještě budeme doplňovat. Zároveň pravidelně obnovujeme zhruba 7,5 tisíce podpěrných bodů,“ popisuje mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Hollingerová. Stanovený termín zabezpečení vedení elektřiny je problematický i pro E.ON, který ročně zajistí asi čtyři tisíce sloupů. „Znamená to, že bychom v následujících letech museli na našem distribučním území zabezpečit zhruba 20 až 25 tisíc opěrných bodů ročně,“ uvádí Jan Volek ze společnosti E.ON. Prakticky to ale podle něj není možné, protože na trhu je dlouhodobě kritický nedostatek kapacit jak v oblasti projekčních, tak elektromontážních prací. „Ani externí firmy nám v tomto ohledu nedokáží pomoci a uspokojit naše požadavky,“ dodává Volek.
ČEZ zabezpečuje sloupy dvěma způsoby. Prvním je výměna za bezpečné konzole v případě rekonstrukcí a oprav vedení. „Díky typu konzole ptactvu v podstatě není umožněno usednout a tedy se i zranit. Druhý způsob je nasazování plastových doplňkových ochran – krytů – na izolátory stávajících podpěrných bodů,“ vysvětluje mluvčí Hollingerová. O zabezpečení se snaží i společnost E.ON. „Bezpečnými konzolami jsme osadili již přes 75 tisíc podpěrných bodů elektrického vedení vysokého napětí v délce kolem 6400 kilometrů. Ochranné prvky umísťujeme i na všechny nové stavby, rekonstrukce a modernizace vedení. V letošním roce se jedná o více než tři sta kilometrů vedení vysokého napětí,“ upřesňuje Volek. Distributory ale nebrzdí v pracích jen nedostatek lidí na montáž krytů. „Instalace si vždy vyžádá delší vypnutí vedení a tím přerušení dodávky elektřiny pro podniky i obyvatelstvo. Mnohdy montujeme ochrany ptactva metodou práce pod napětím, tedy bez omezení zákazníků. Ne vždy je to ale možné,“ dodává Hollingerová. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ročně uhyne kvůli elektrickému vedení bezmála sto dvacet tisíc opeřenců. Píše o tom web České televize.
Rozsáhlé požáry, které již třetím týdnem sužují Amazonii, zásadně ohrožují divoké populace pralesních druhů papoušků. Požáry udeřily v tu nejnevhodnější dobu, kdy probíhá hnízdní sezóna a amazoňané, aratingy, arové a další druhy papoušků se starají o mláďata v dutinách stromů, jež se zároveň stávají pastí, v níž nevzletní ptáci uhoří. Na území států, které se dělí o Amazonii, vzplálo od začátku roku již přes 74 tisíc požárů, což je o 85 procent více než v loňském roce. Hlavní příčinou je vypalování pralesa kvůli rozšiřování zemědělské půdy a prostoru pro chov dobytka. Zelenou těmto praktikám dal brazilský prezident Jair Bolsonaro, který rovněž povolil těžbu dřeva v chráněných oblastech. Bolsonaro zároveň dlouho odmítal vyslat do boje s požáry armádu a z tragédie nepřímo obvinil nevládní organizace, jimž jeho vláda zkrátila dotace na méně než polovinu oproti loňskému roku. Brazilský prezident proto míní, že se organizace zakládáním požárů vládě mstí. Teprve po silném mezinárodním tlaku Bolsonaro povolal armádu, ale nadále se zdráhá přijmout pomoc ze zahraničí. Tu zemím postiženým požáry nabídlo sedm ekonomicky nejvyspělejších zemí světa na víkendovém summitu G7 ve Francii. Kolumbie, na rozdíl od Brazílie, již mezinárodní společenství o takovou pomoc požádala. Bolívie si od Spojených států vypůjčila největší hasicí letoun na světě, speciálně upravený Boeing 747 Supertanker, který již při podobných požárech zasahoval předloni v Chile. Přímo v Brazílii je ohněm ohroženo několik národních parků. Například v parku Ilha Grande na pobřeží státu Rio de Janeiro shořelo již 29 tisíc hektarů pralesa na stejnojmenném ostrově Ilha Grande a 3,5 tisíce hektarů pobřežních porostů. V regionu již 28 dní nepršelo a sužuje jej horko a silný vítr, který oheň rozšiřuje do dalších míst. Dalším postiženým národním parkem je Chapada dos Guimarães v centrální části Brazílie ve státě Mato Grosso. Oheň se zde šíří z nížiny směrem k náhorní plošině a místní úřady dělají vše pro to, aby se požár nahoru nedostal. Uchráněn nebyl ani proslulý Pantanal na rozhraní Brazílie, Bolívie a Paraguaye. Právě zde chtějí pomoci i Češi, konkrétně společnost Laguna. Píše o tom magazín Ararauna.
