Odlesňování a intenzivní zemědělství představují největší hrozbu pro ty druhy papoušků, které čelí bezprostřednímu riziku vyhubení. Současné rezervace na jejich ochranu nestačí, protože se překrývají pouze s 10 procenty plochy biotopů, které papoušci celosvětově obývají. Vyplývá to ze společné studie Australské národní univerzity a Národní univerzity Córdoba v Argentině. Vyhubení hrozí téměř třetině ze čtyř stovek existujících druhů papoušků, nejohroženější jsou pak ptáci z tropického podnebného pásu. Vědci se shodli, že pro jejich ochranu je klíčové zajistit rozšíření rezervací v severovýchodních Andách a jihovýchodní Austrálii. Důležité je především ochránit lesy, protože 70 procent papoušků je závislých právě na lesech.
Studie, jejíž závěry autoři zveřejnili v časopise Global Change Biology, se zabývala účinností ochrany papoušků v existujících rezervacích. Využili přitom mapy rozšíření jednotlivých druhů, stav jejich hrožení podle Červené knihy IUCN, informací o populačních trendech a míru závislosti jednotlivých druhů na lesích. Z analýzy vyšly čtyři základní geografické oblasti, kde je nutné posílit ochranu papoušků: kromě dvou výše jmenovaných také východní povodí Amazonky a ostrov Nová Guinea. Nejzásadnější by však měla být ochrana papoušků v severovýchodních Andách v Jižní Americe a v jihovýchodní Austrálii, kde se vyskytují nejvíce ohrožené druhy jako je ara červenouchý, ara kaninda, neoféma oranžovobřichá nebo latam vlaštovčí (všechny jsou vedeny jako kriticky ohrožené).
„Současná situace v těchto oblastech je zneklidňující,“ varují vědci. „Během posledních desetiletí jsme zaznamenali vysokou míru odlesňování a papoušci nemají dobré vyhlídky do budoucna ani s ohledem na problematickou politiku ochrany přírody.“ Studie také obsahuje globální analýzu očekávané těžby dřeva v klíčových oblastech a předpovídá, že severozápadní Amazonie a západní Nová Guinea budou do roku 2050 trpět vysokou mírou odlesňování. Řešením by bylo rozšíření stávajících a zakládání nových rezervací, protože nynější chráněná území pro zachování ohrožených druhů nestačí. Řada rezervací navíc vznikla bez posouzení druhového rozšíření nebo ekologických potřeb konkrétních skupin zvířat nebo rostlin.
„Dále se nám podařilo prokázat, že nejohroženější skupina papoušků má nejmenší zastoupení v chráněných územích, a to jak z globálního hlediska, tak také lokálně v jednotlivých regionech,“ uvedl spoluautor studie Javier Nori, ekolog působící na Národní univerzitě v Córdobě. „Je to další důkaz toho, že současná chráněná území postrádají účinnost při zachovávání globální rozmanitosti ptačích druhů.“ Současná taxonomie uznává 398 druhů papoušků, z toho 18 je podle Červené knihy IUCN kriticky ohrožených, 39 ohrožených a 55 zranitelných. „Papoušci patří mezi nejohroženější ptačí řády s vyšším rizikem vyhynutí oproti jiným srovnatelným skupinám ptáků,“ upozorňuje George Olah z Australské národní univerzity.
Převzato z magazínu Ararauna
Zbytek celého článku k přečtení: ararauna.cz
Foto: J. J. Harrison /CC BY 3.0
Výrazně efektivnější a levnější metodu, jak vyhledávat vzácné nelétavé papoušky kakapy soví v husté vegetaci ostrovních rezervací poblíž pobřeží Nového Zélandu, objevili ochránci ze záchranného týmu kakapů. Začali používat drony, které přesně identifikují ptáky díky GPS lokátorům připevněným na těle. Lokátory má drtivá většina kakapů a ochránci je dosud museli vyhledávat osobně. Nejprve si najali vrtulník, který je dopravil na konkrétní ostrov a pak pročesávali rozsáhlé území s přenosnou anténou, jejíž pomocí zjišťovali, zda se blíží k hledanému papouškovi. Dron zjistí přesnou polohu ptáka bez toho, aniž by na ostrov musela vkročit lidská noha, konstatuje novozélandská verze deníku The Guardian.
Australští vědci pravděpodobně odhalili příčinu, proč je papoušek noční kriticky ohrožený. Při podrobném zkoumání lebky ptáka, který byl nalezen sražený autem v roce 1990 a jeho mumifikované tělo bylo uloženo v Australském muzeu, totiž odhalili, že ačkoli jde o nočního ptáka, nemá oči vyvinuté pro život v noci. Podle studie, na které se podíleli vědci z Flindersovy univerzity, Queenslandské univerzity a Australského muzea, je zrak papouška nočního podobný papouškům, kteří jsou aktivní ve dne. A to přes to, že je aktivní především v noci či za svítání a soumraku. To mohlo přispět k rapidnímu úbytku jeho populace, protože je více zranitelný.
Pokud jste se domnívali, že jedinými dvěma druhy papoušků, kteří migrují mezi hnízdišti a zimovišti, jsou tasmánské neofémy oranžovobřiché a latamové vlaštovčí, jste na omylu. Mezi tažné druhy papoušků patří i mexičtí ararové zelení. Právě v těchto dnech vrcholí společný projekt zoologické zahrady San Diego, arizonské pobočky amerického federálního úřadu U.S. Fish and Wildlife Service (FWS – obdoba naší Agentury ochrany přírody a krajiny), mexické Národní komise pro chráněná území a mexické nevládní organizace Organización Vida Silvestre AC (OVIS), který sledoval pomocí satelitních GPS lokátorů cestu deseti ararů zelených. Někteří při tahu do zimoviště a zpět překonali vzdálenost přes 3 000 kilometrů.
Pouhých několik měsíců fungoval v Bolívii akční plán na záchranu ary červenouchého, endemického druhu papouška, který byl loni zařazen mezi kriticky ohrožené druhy v Červené knize IUCN. Bolivijské ministerstvo životního prostředí ho představilo loni v srpnu, ale již v říjnu došlo k jeho pozastavení kvůli politické situaci v zemi vyvolané protesty proti výsledku prezidentských voleb, v nichž opět zvítězil Evo Morales. Toho o měsíc později donutila armáda odstoupit a utéci ze země. Ochránci přírody od té doby očekávají, kdy bude moci být plán na záchranu ary červenouchého, který počítá s přímou spoluprací s občany žijícími v lokalitách výskytu papouška, znovu obnoven.
Výrazně více peněz, než původně plánovala, bude muset vydat radnice ve španělské metropoli Madridu na likvidaci více než 11 tisíc mníšků šedých, kteří žijí v městských parcích a zahradách. Madrid vyhlásil nekompromisní boj s mníšky poté, co se počty papoušků v jeho ulicích začaly neúměrně zvyšovat a jejich křik stále více obtěžuje místní obyvatele. Radnice se také obává vytlačení původních druhů ptáků a problémů s rozvodnými sítěmi, protože mníšci si rádi staví hnízda na sloupech vysokého napětí, kde často způsobují zkraty a výpadky elektrického proudu. Město proto plánuje v říjnu letošního roku zahájit 23 měsíců dlouhou kampaň, během níž chce mníšky v metropoli zcela vymýtit.
