Vědci v aktuálně publikované studii potvrzují, že početnost horských druhů ptáků napříč evropskými pohořími v souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami klesá. V článku, který byl publikován v časopise Global Change Biology, na němž se podíleli vědci z 12 zemí, ornitologové varují, že množství hmyzu, který je úzce specializován na horská prostředí, pokleslo od roku 2000 o 10%. Ekosystémy horských oblastí zahrnují druhy, které se nenacházejí na žádných jiných stanovištích a jsou také velmi náchylné ke klimatickým změnám. Globální oteplování zmenšuje jejich stanoviště. V zásadě se některé druhy mohou přesunovat výše do hor, ale blíže k jejich vrcholům se jejich stanoviště nevyhnutelně zmenšují.
Studie zkoumala populační trendy 44 druhů ptáků od roku 2000 v horských oblastech Skandinávie, Velké Británie, Alp a Pyrenejského poloostrova. Populační pokles byl zaznamenán u 14 pozorovaných druhů, zatímco osm z nich zaznamenalo naopak nárůst. „V průměru byl zjištěn populační pokles u sledovaných druhů během 13-letého výzkumného období o 7%, což výrazně zhoršilo situaci horských ptáků ve srovnání například s evropskými lesními ptáky, jejichž počet se během téhož období nezměnil,“ vysvětluje ornitolog Aleksi Lehikoinen z finské Akademie věd a Finnish Museum of Natural History Luomus.
Nejvážnější je situace těch ptačích druhů, které žijí pouze v horských regionech a nejsou schopny žít v jiných evropských prostředích. U těchto druhů se během monitorovacího období snížila početnost až o 10%. Populační trendy horských ptáků vykazují některé regionální rozdíly. Zatímco jejich počet výrazně klesá ve Finsku, Švédsku a Norsku, stejně tak na Pyrenejském poloostrově, ve Velké Británii a Alpách zůstávají doposud početnosti stabilnější.
„Mimo probíhající změny klimatu je hojnost horských ptáků ovlivňována i využíváním půdy člověkem. Například na Pyrenejském poloostrově může snižování pastvy hospodářských zvířat na horských polích vést k postupnému zalesnění pastvin, což následně povede k úpadku těch horských druhů, které preferují otevřený terénu,“ doplňuje Päivi Sirkiä, výzkumný koordinátor Finnish Museum of Natural History Luomus. Ornitologové ve studii zdůrazňují význam dalšího monitoringu a výzkumu s cílem určit regionální příčiny populačních trendů. Je nasnadě, že díky terénu je výzkum horských ptáků podstatně náročnější než u ptáků žijících v níže položených oblastech.
Bělokur horský. Foto Friedrich Böhringer
Zdroj: https://www.helsinki.fi/en/news/sustainability-news/mountain-birds-declining-in-europe
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto Jaroslav Vaněk
