Chladný vítr od severu šelestí v korunách stromů a za šumění pročesává větve od starých listů, jež v záplavě zlata, karmínu a béžových odstínů padá na orosenou trávu. Vůně listí ořešáku, ranní mlhy… To a mnohem víc je pro nás podzim. Jeho příchod vždy pocítíme všichni, nejvíce však ti, jenž vlastní zahradu, neboť i ona je neomylným zrcadlem, odrazem její divoké sestry, jenž vládne za plotem.
Každý kdo vlastní zahradu ví, že s podzimem přichází, kromě výše zmíněného, především podzimní práce. Pro někoho to může být pouze hrabání listů, pro jiného zazimování rostlin, pro dalšího může být podzim skvělá chvíle pro to konečně skoncovat s neoblíbeným keřem, který přerostl nebo s přebytkem suchých větví, které se válejí v rohu na hromadě. Než však se vším začneme, pojďme se podívat na to, jak zahradu nejlépe připravit pro naše opeřené sousedy a kamarády, kteří se budou na naši zahradu pravidelně vracet (pokud ji správně připravíme) a využívat ji jako oázy k přežití nesnadného období zimy.
Jakousi základní zásadou podzimních prací na zahradě je nic nepřehánět. Část našeho vnitřního lidského já, kterou má v sobě každý z nás, volá po estetice, která lahodí oku. A do té rozhodně nezapadá spadané listí a ošklivé přerostlé bodláčí a jiný plevel. Jakmile nás přepadne náš člověčí perfekcionizmus, zkusme se zastavit a pohlédnout na svojí zahradu okem opeřence.
Zachovejte semínka
Když přichází podzim, někteří pečliví zahradníci mají chuť zastřihávat stonky trvalek. Avšak květy těchto rostlin obsahují od odkvetení velké množství semen, která mohou být pro ptáky hojným zdrojem potravy. Semínka jsou zpravidla takřka neviditelná, ale ptáci je pojídají po celou zimu, ať už jde např. o semena obyčejných a po létě nevzhledných bodláků, které s oblibou obírají stehlíci. Také některé druhy původních větších trav jsou pro ptáky cenným zdrojem semen. Necháme-li alespoň část zahrady ladem, nedopřejeme si sice estetického zážitku dokonale posečené a vyklizené zahrady, pro ptáky však bude tato chaotická část našeho pozemku rájem a v mnohých případech doslova švédským stolem.
Ponechte listí
Můžete pomoci ptákům a velkému množství dalších živočichů — a také se ušetřit od bolesti zad a nějakého toho puchýře — tím, že vynecháte pravidelné hrabání listí. Listy jsou důležité nejen proto, že se rozkládají a obohacují půdu, ale především proto, že slouží jako úkryt pro velké množství bezobratlých a tím pádem i jako bohatý zdroj potravy pro ptáky (a nejen pro ně). Pokud pro vaši zahradu nefunguje zcela volný přístup a úplné ponechání spadaného listí, vyzkoušejte shrabat a zkompostovat pouze část a zbytek ponechejte. Je také možné listí shrabat z trávníku na záhonky, kde pak slouží druhotně také jako ochrana zranitelnějších rostlin před mrazem a posléze i jako účinné hnojivo.
Listí není pouze skvělou výživou pro vaši zahradu. Tohoto úkrytu využívají nejen žížaly, šneci, larvy a nejrůznější hmyz ale také obojživelníci jako např. žáby nebo čolci.
Když se přehrabujeme v listí, často narazíme kromě ponrav brouků také na zvláštně vypadající měděně hnědé protáhlé soudečky — kukly můr. Čím je půda zdravější a méně narušovaná, tím více můr v ní nalézá útočiště, přičemž (nejen) jejich larvální stádium housenky je pak opět cenným zdrojem potravy pro ptáky (housenkám holdují především naše sýkory).
Vytvořte přirozený úkryt
Kromě účinného shazování listí dokáží silné podzimní větry setřást ze stromů staré suché větve. Spíše než abyste je spálili nebo je odvezli pryč, vytvořte ve vhodné části zahrady ze spadaných haluzí hromadu, která bude sloužit jako vhodný úkryt pro ptáky před predátory a nepříznivým počasím. Vrabci, sýkory, červenky a další zimující ptáci takovou schovku ocení, stejně tak jej ale mohou využít další živočichové, ať už drobní hlodavci nebo nenápadný hmyzožravý návštěvník našich zahrad, ježek, který si pod chrastím může vytvořit své hybernační hnízdečko. Poznáte, že postupem ročních období se bude hromada rozkladem zmenšovat a že při dalším podzimu bude vždy volné místo pro náklad čerstvého chrastí. Na jaře pak tento úkryt mohou využít ptáci k hnízdění (podobných míst ráda využívá např. červenka obecná).
Bez chemie ani ránu?
Právě naopak. Možná jste svědky toho, jak vaši sousedi každý podzim rozsévají hnojiva po zazimovaném trávníku, aby jej připravili na jaro. Ve většině případů však bohatě postačí na jemno posekaná tráva a listí (které může být nadrcené pro jeho snažší „absorbování“ do půdy a trávníku). Navíc používání kupovaných hnojiv často povzbuzuje růst nepůvodních druhů rostlin a trav. Obecně řečeno, původní trávy, keře, stromy a kvetoucí rostliny nepotřebují žádné dodatečné zahnojování. Ušetřete pár korun a udržte svoji zahradu zdravou, přirozenou a lákavou pro hmyz a ptáky.
Vypravte se do zahradnictví
Přestože ležérní přístup k zahradním pracím může mít blahodárný vliv na ptáky a veškerý život na zahradě, je přesto někdy dobré zapracovat na druhové sestavě keřů a stromů, které na zahradě máme a vysadit zde co nejvíce původních druhů. Šípkové keře, hlohy, ptačí zob… Níže naleznete jako inspiraci seznam z příručky „Původní keře ČR a jejich využití v zahradách“, který obsahuje jména původních keřů a stromů, jejichž plody jsou oblíbené u největšího počtu druhů ptáků (číslo v závorce).
- jeřáb ptačí Sorbus aucuparia (63)
- bez černý Sambucus nigra (62)
- jalovec obecný Juniperus communis (43)
- hloh obecný Crataegus monogyna (32)
- brslen evropský Euonymus europaeus (24)
- svída krvavá Cornus sanguinea (24)
- trnka obecná Prunus spinosa (20)
- dřišťál obecný Berberis vulgaris (19)
- dřín obecný Cornus mas (15)
- zimolez obecný Lonicera xylosteum (8)
Tyto rostliny tvoří malé barevné plody, které nejenže poskytují snadno dostupnou potravu ptákům v nepříznivých zimních měsících, ale mohou také vaši zahradu, když napadne sníh, půvabně okrášlit a doslova vymalovat.
Zasazené na správné místo dokáží stálezelené stromy jako tis nebo jalovec přinést ptákům nejen potravu, ale také pohodlný úkryt, zatímco pak ořešáky a lísky zase mohou potěšit ořechové labužníky, jako jsou sojky, ořešníci nebo brhlíci.
Zdánlivě nudný jehličnan obsypaný na podzim šiškami může zase přilákat hejnko křivek, které svými speciálně zahnutými zobáky vytahují semena zpoza šupin šišek s obdivuhodným umem.
A pokud chceme potěšit drozdovité zimní hosty, jakými jsou kvíčaly nebo cvrčaly, ponechme na našich jabloních pár jablek. Když přijdou mrazy a napadne sníh (a často ještě mnohem dříve), slétnou se tito labužníci z širokého okolí a budete mít o zábavu postaráno.
Tyto úpravy často nemusí nést ovoce ihned, ale vyčkejte sezónu či dvě a podívaná, která na vás bude každý den na zahradě čekat vás za vaši práci a péči mnohonásobně odmění. Pokud vás zajímá, jak taková pro ptáky přátelská zahrada může vypadat, podívejte se na Facebookovou stránku Denise Mattheye, „Ptáci na zahradě“. Jeho zahrada doslova hýří životem a každoročně mu přináší neuvěřitelné zážitky — mnohdy i v podobě pozorování vzácných druhů, které se na jeho zahradě zastavují na tahu — tak lákavé to pro ně je!
Text: Martin Vlk Mrňous
Zdroj: Audubon.org