V pilotní lokalitě Přerov-Hvězdárna, kde obnovujeme biotop pro polní ptáky, zahnízdily koroptve. Pozemek o velikosti 5.500 m2 jsme přitom teprve letos na začátku jara převzali na 10 let do péče. Hned jsme ale kolem něj vytyčili „pásmo biodiverzity“ značené cedulkami po obvodu pozemku, které žádají zdejší zemědělce o šetrné hospodaření v dosahu 40 metrů a veřejnost o venčení psů pouze na vodítku. Letos, tedy v roce 2019, je zvolen postup, kdy nyní necháváme až do vrcholného léta (po vyvedení mláďat) plochu zarůstat bylinami, které měly semennou zásobu v půdě nebo nalétly z okolí. Jedná se většinou o běžné plevele (hluchavka, penízek, rmen, kokoška, svlačec, lebeda, pryšec, vlčí mák ad.), které do krajiny patří a jsou důležité jako potrava pro motýly, čmeláky i ptáky. Bez nich není možná přírodní rovnováha v zemědělské krajině. Jarní vydatné deště pomohly rozvinout bylinný porost tak, že vypadá jako přírodní květinový záhon. To přilákalo k hledání potravy spoustu motýlů a bažanty i koroptve, které tu dokonce hnízdí. Koroptev polní (Perdix perdix) je vlajkovým druhem české zemědělské krajiny. Je také citlivým bioindikátorem, který nám říká, zda změny v krajině provádíme dobře. Otázkou dalších let bude, zda se nám tu podaří malou koroptví populaci udržet a pokud možno i rozvíjet. Naději nám dávají rovněž někteří osvícení domkaři, kteří v lokalitě Přerov-Hvězdárna vymezili pozemky ze sousedního velkého půdního bloku, na nichž dávají větší prostor přírodě. Ty nyní také bují životem a koroptve sem chodí za potravou. Spoluprací s nimi a s myslivci chceme na lokalitě Přerov-Hvězdárna poskytnout biodiverzitě co největší prostor a co nejlepší podmínky. Píše o tom web Koroptvicky.cz.
Celých 54 % rozlohy České republiky tvoří kulturní step. Je nazývána také zemědělskou či kulturní krajinou. V posledních desetiletích prochází k enormním změnám v přístupu člověka ke krajině, který ovlivňuje vše živé v ní, včetně ptáků. Ptáci zemědělské krajiny patří nejen u nás k nejohroženějším a nejrychleji ubývajícím. Synonymem devastace zemědělské krajiny je koroptev polní. Bohužel však systémové změny nebývají aplikovány do praxe tak rychle, jak si situace zasluhuje a tak je krajina nejčastěji chráněna zájmovými spolky, jejichž členové své aktivitě věnují nezřídka veškerý volný čas. Jedním z takových je organizace Naše společná krajina, jejíž projekt Čiřikání se snaží pomoci koroptvi polní a krajině, v níž koroptve mohou prosperovat. V rámci tohoto projektu nyní vzniká na Přerovsku plocha, na níž bude lidské hospodaření provozováno tak, aby z něho profitovali i živočichové otevřené krajiny.
Pestrost krajiny a způsob hospodaření v ní je klíčem pro přežití nejen koroptví. Foto archiv Naše společní krajina z.s.
„Získali jsme do výpůjčky pozemek města Přerova, konkrétně 5.500 m2 orné půdy na okraji velkého půdního bloku v lokalitě Přerov-Hvězdárna. Během následujících 10 let zde budeme napůl svépomocí a napůl s pomocí přírody tvořit zcela nový přírodní biotop nejen pro polní ptáky – jižně exponovanou travnatou stráň se skupinami keřů. Ta pomůže zvýšit biodiverzitu v této části Hané a vrátit zemědělské krajině její základní ekologické funkce. Mezi ně patří snížení eroze půdy i zadržení vody v krajině. Náš biotop nebude osamocený, neboť naváže na další již existující nebo právě zakládané ostrůvky biodiverzity v okolí. Navíc je podle údajů z monitoringu koroptve reálná naděje, že tento vlajkový druh české krajiny zde najde nové hnízdiště,“ říká ekolog Petr Rejzek z organizace Naše společní krajina.
Naše současná koroptví populace je roztříštěná, nestabilní, na početním minimu (pod 1,3 % historicky doložitelného maxima), a tedy kriticky ohrožená. Na většině rozlohy české kulturní stepi jsou však takové podmínky, že koroptve jen těžko přežívají. Druh je izolován v místních populacích, v nichž nejsou na zimu vytvořena početně silná a vitální hejnka. „Proto je koroptev vlajkovým druhem projektu čiřikání, v němž se snažíme aktivní podporou spolupráce a bouráním předsudků mezi zájmovými skupinami, které mají společný zájem chránit naši přírodu, chránit a posilovat populace koroptve a zajistit koroptvi – a koneckonců i nám- zdravou a bezpečnou krajinu,“ doplňuje Rejzek.
Pomoci koroptvi můžete i vy několika způsoby. Více ZDE
Koroptve polní. Foto Petr Vaško / http://www.petrvasko.cz/
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Petr Vaško / http://www.petrvasko.cz/
Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota dnes spouštějí petici žádající ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi. V zemědělské krajině žije o třetinu méně ptáků než v roce 1982, před očima nám mizejí zajíci, koroptve, motýli i brouci. Krajina není schopna udržet stále vzácnější vodu a pesticidy kontaminují ztenčující se zásoby podzemní vody. Mnohdy již alarmující situaci může zastavit jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie, o které se bude rozhodovat v následujících týdnech. Občané i organizace se mohou k petici připojit na www.birdlife.cz/petice-za-krajinu.
„U řady druhů je úbytek skutečně enormní. Jen od roku 1982, odkdy probíhá detailní sčítání ptáků, zmizelo z naší krajiny 50 % skřivanů, 82 % čejek a dokonce 97 % koroptví. Z mysliveckých statistik přitom víme, že zrovna koroptve prudce ubývaly již dlouho před rokem 1982. Mnoho dříve zcela běžných druhů balancuje nyní na hraně přežití,“ říká ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.
Jedním z řešení, jak zlepšit druhovou rozmanitost krajiny a její schopnost zadržovat vodu, je vytváření krajinných prvků, například úhorových biopásů a polních cest. Foto Václav Zámečník
Trend ubývání polních ptáků se prohloubil poté, co zemědělství začala prostřednictvím dotací ovlivňovat Společná zemědělská politika, která rozděluje ročně 58 miliard eur, tedy asi 1 450 miliard korun. „Zemědělci získali prostředky na hnojiva a pesticidy, stejně jako si mohou dovolit výkonnější techniku. Snaha o co největší zisky, podpořená rychlejšími stroji a efektivními chemickými prostředky, vytlačuje z krajiny vše živé. Společná zemědělská politika přitom dosud nebyla schopná těmto negativním dopadům zemědělství zamezit,“ popisuje Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO.
„O budoucí podobě zemědělských dotací se rozhodne na základě jednání ministrů jednotlivých členských zemí. Prostřednictvím petice žádáme ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi,“ říká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ). Právě v následujících týdnech a měsících se bude rozhodovat o tom, jak bude Společná zemědělská politika vypadat po roce 2020. Hospodaření v 21. století musí klást důraz na takovou produkci potravin, která chrání přírodní zdroje a krajinu, na které bytostně závisí. Další problémy krajiny jsou dnes již všeobecně známé: Kvalitní ornici ohrožuje masivní eroze, utužená půda bez organické hmoty není schopna zadržovat vodu. Pravidelné monitorování Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje, že ve více než polovině podzemních vod se vyskytují pesticidy, nejvíc je jich v zemědělských oblastech.
Hnízdiště čejky chocholaté jsou dnes téměř výlučně vázána na zemědělskou půdu. Čejka tak patří k nejohroženějším druhům. Foto Lukáš Kadava
Zdroj: TZ: ČSO a ČMMJ, 29. 11. 2018 / Titulní foto: Libor Šejna
- - Reklama -
-
Avifauna je nezávislý český online magazín zasvěcený fascinujícímu světu ptáků. Projekt vznikl za ochotné finanční podpory milovníků ptactva a funguje pod záštitou stejnojmenné neziskové organizace Avifauna z.s.
