Vinaři na jižní Moravě mají problémy s extrémně velkými hejny špačků, kteří ožírají poslední úrodu hroznů sloužících pro nejlepší vína. Novinářům to dnes řekl ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Škody podle něj budou asi v tunách a půjdou do milionů korun, přesnou částku ale zatím neví. Náhrady za ztráty způsobené špačkem podle Machovce stát vinařům nijak nekompenzuje, proti škodám se ani nelze pojistit. Na špačky už přestávají podle vinařů platit i plynová děla, která je do letošního roku hlukem odháněla. Machovec uvedl, že ve vinohradech zbývá asi ještě čtvrtina nesklizených hroznů, těch nejkvalitnějších. Vinaři je nechávají maximálně dozrát a slouží pak pro výrobu nejlepších vín. „Letos se ale enormně nakupila hejna špačků v okolí Čejkovic, Čejče, u Velkých Pavlovic a Bílovic,“ řekl Machovec. Podle hlavního sommeliéra Národního vinařského centra Marka Babisze se zvedají obrovská mračna špačků. „Vypadá to, jako když se zatáhne obloha. Skupiny jsou organizované a stačí jim pár minut na to, aby po nich vinohrad vypadal, jako by tam projel sklízeč s kombajnem. Část špačků strhává hrozny, druhá část je žere a potom se to otočí. Během desítek minut sklízí několik desítek metráků,“ uvedl Babisz. Machovec upozornil, že vinaři se nemohou proti špačkům pojistit a nemají od státu za škodu způsobenou špačkem žádnou náhradu, přestože jsou omezené možnosti obrany. Podle vinařů přestávají fungovat i plynová děla, která dosud hlukem hejna odháněla. „Špačci je začínají zcela ignorovat a na úrodě se nerušeně pasou dál. Vinaři jsou tak odkázaní na omezené možnosti odstřelu, což je velmi nákladné, vyžaduje to permanentní přítomnost střelců ve vinicích, ale hlavně to nelze využít za každých podmínek a ve všech vinicích,“ uvedl šéf Svazu finařů Tibor Nitray. Píše o tom Ekolist.
Současná obliba exotických druhů dřevin v parcích a zahradách nejenže vytlačuje původní dřeviny z městské zeleně, ale má i další negativní vlivy. Přestože to lidé často netuší, dokáží například domácí druhy keřů poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptačích druhů, než dovezené nepůvodní dřeviny. U některých dřevin jsou rozdíly ještě větší. Například původní hloh obecný poskytuje potravu 32 druhům ptáků, nepůvodní hloh lavalův jen 3 druhům. Dřišťál obecný dává plody pro obživu 19 druhům ptáků, nepůvodní dřišťál Thunbergerův jen 7 druhům. A například původní svída krvavá uživí 24 druhů ptáků, zatímco nepůvodní svída výběžkatá jen 2 ptačí druhy. Plody z keřů slouží ptákům jako důležitý zdroj potravy hlavně na podzim a v zimě. „Ať jede člověk do kteréhokoliv města Evropy, všude vidí v parcích a stromořadích stejné druhy – platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, tůje, či sakury. Podobně jako volnou krajinu, postihla i městskou zeleň homogenizace, takže v parcích téměř nepoznáte, jestli jste v Helsinkách nebo v Barceloně,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Právě z parků a zahrad se totiž začaly šířit některé invazní druhy dřevin. Týká se to například akátů nebo pajasanů, které v současnosti patří k velkým hrozbám pro biologickou rozmanitost nejen v rámci měst, ale také ve volné krajině, kde se šíří a vytlačují místní druhy. Sázení nepůvodních druhů tak přispívá k celkovému ochuzování biologické rozmanitosti. „V současné době dostupného cestování odpadá hlavní motiv sázení exotických druhů, tedy přiblížit lidem druhy, které před staletími nebo desítkami let neměli možnost jinak poznat. Navíc již máme k dispozici informace, které dokládají negativní dopady výsadby nepůvodních dřevin. Proto by se odpovědní architekti, projektanti a zahradníci měli v městské zeleni zaměřovat výhradně na výsadbu původních druhů. Rovněž komunální politici, kteří mají na starosti městskou zeleň, stejně jako zodpovědní pracovníci městských úřadů by tomuto tématu měli věnovat pozornost,“ konstatoval Dostál.
Je již dokumentováno, že výskyt a početnost většiny ptačích druhů jsou limitovány dostupností potravy. Rovněž bylo prokázáno, že i exotické druhy dřevin neinvazního charakteru jsou pro původní ekosystémy nebezpečím. Mimo jiné omezují dostupnost a rozmanitost hmyzu, nepřímo tím snižují na dané lokalitě početnost ptactva. Snížení početnosti a druhové rozmanitosti je rizikem zejména pro hmyzožravé druhů. S úbytkem zdrojů potravy se totiž ptáci setkávají nejen v městských aglomeracích, ale i na venkově. Podle vědeckých studií v posledních letech ubylo v zemědělské krajině kvůli používání chemických postřiků zhruba 75 procent hmyzu. V některých částech Evropy v důsledku toho ubyly polní druhy ptáků, pro které představuje hmyz důležitý zdroj potravy, o třetinu, některé dokonce až o dvě třetiny.
Rehek zahradní. Foto Jiří Bartoš / www.bartosphoto.cz
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto lejska šedého Luboš Vaněk / http://www.foto-vanek.cz/
- - Reklama -
-
Avifauna je nezávislý český online magazín zasvěcený fascinujícímu světu ptáků. Projekt vznikl za ochotné finanční podpory milovníků ptactva a funguje pod záštitou stejnojmenné neziskové organizace Avifauna z.s.
