Výzkum zaměřující se na schopnost pěvců řešit různé úkoly poodhalil, jak hluk z dopravy ovlivňuje jejich kognitivní dovednosti. Vědci připravili sérii testů pro zebřičky pestré (Taeniopygia guttata), ve kterých bylo úkolem opeřenců najít potravu, a to buď za přítomnosti nebo naopak absence zvuku. Testy ukázaly, že zvuk projíždějících aut snižuje schopnost ptáků hledat jídlo. Výsledky výzkumu publikované v odborném žurnálu Proceedings B nasvědčují tomu, že hlukové znečištění má na faunu doposud nezvažované dopady.
Studii vedl profesor Christopher Templeton z Pacific University v Oregonu. Vědci pracovali se zebřičkami v behaviorální laboratoři, kde pozorovali, jak si ptáci při plnění úkolů vedou v tichém prostředí a jak při pouštění nahrávek zvuků silniční dopravy. „Už jen zvuk projíždějícího auta stačí k tomu, aby znatelně ovlivnil jejich výkon,“ říká Templeton.
Úkoly byly vytvořeny tak, aby simulovaly překážky, se kterými se ptáci setkávají při hledání a sběru potravy ve volné přírodě. Jeden z nich například zahrnoval získání jídla zpod víček ve tvaru listů, která museli ptáci nadzvednout, aby se k pamlsku dostali. V dalším testu měli ptáci přijít na způsob, jak se dostat do válce, ve kterém bylo umístěno jídlo. „V případě, že zebřičky nejsou vystaveny hluku z dopravy, se jejich schopnost provést dané úkoly správně zvyšuje až dvakrát,“ říká Templeton. „Myslím, že tyto výsledky se dají v širším měřítku aplikovat i na další druhy,“ pokračuje vědec.
Důkazů o tom, že lidský hluk má na faunu negativní dopady, ostatně přibývá. Ve studii z podzimu 2020 bylo prokázáno, že během lockdownu v rámci pandemie covidu-19, který s sebou přinesl útlum lidské aktivity, se u některých opeřenců pozměnily jejich písně. Například u strnadce bělokorunkatého (Zonotrichia leucophrys) byly pozorovány pestřejší melodie, které jsou zároveň přitažlivější pro samičky. Tím, jak se snížila míra okolního hluku, nemuseli ptáci zpívat tak hlasitě, aby zvuky přehlušili, a mohli se místo toho více soustředit na kvalitu vyjádření.
Strnadci bělokorunkatí začali během lockdownu zpívat pestřejší melodie. | Foto: Jerry McFarland, Flicker, CC BY-NC-SA 2.0
Je také obecně známo, že lomoz pod hladinou oceánů a moří způsobený sonary, seizmickými průzkumy a námořní dopravou narušuje komunikaci zvířat. Ve studii z února letošního roku zase vědci demonstrovali dopad dopravního hluku na kobylky. Ukázalo se, že zvuky silniční dopravy ovlivňují schopnost hmyzu odlišit potenciální partnery na základě jejich námluvních zvuků. Doktor Adam Bent, zoolog z Cambridgeské univerzity, uvedl pro BBC News: „V obrovské míře to narušuje procesy výběru partnerů, které fungují už po staletí či tisíciletí. Což pak ovlivňuje i budoucí vývoj a adaptaci tohoto druhu.“ Doktorka Sophie Mowlesová z Anglia Ruskin University k tomu dodává, že lidé „nepřetržitě mění charakter životního prostředí, mimo jiné produkcí antropogenního hluku.“
Odborníci se shodují, že uchránit přírodu před tímto hlukem nebude snadné. „Je to smutné,“ říká Templeton. „Je čím dál tím těžší najít opravdu klidné a lidským hlukem netknuté prostředí. Můžeme však třeba změnit povrchy vozovek nebo se zamyslet nad novým designem pneumatik. Myslím, že těch možností je nespočet, jen je potřeba přehodnotit koncepty ve stavebnictví a strojírenství.“
Text a překlad: Pavla Novotná
Zdroje: BBC News, National Geographic
Titulní foto: Jamie Davies, Flickr, CC BY-NC-SA 2.0
