Alena Klvaňová a kol. 2016: Kam za ptáky v České republice. Grada, Praha. 263 s. ISBN 978-80-247-5778-0
Pražské nakladatelství Grada pokračuje v editaci užitečných knížek o ptácích, a to nejen pro ornitology. Celosvětový rozvoj hnutí pozorování ptáků s sebou přináší i nejrůznější příručky a knížky o tom, kde vlastně ptáky pozorovat. I když se zpočátku zdálo, že podobné tituly bude nutné vydávat hlavně pro děti, předkládaná kniha je důkazem toho, že i pro dospělé mohou mít podobná díla svoji cenu.
Alena Klvaňová se svými kolegy (celkem 20 dalších spoluautorů – P. Benda, V. Beran, T. Brinke, J. Cepák, J. Flousek, J. Chytil, D. Křenek, P. Lumpe, P. Marhoul, B. Michálek, P. Pavelčík, V. Peřina, F. Pojer, M. Pudil, J. Šebestián, K. Šimeček, J. Šírek, M. Ticháčková, L. Viktora, O. Volf) předkládá českým čtenářům cestopisného ornitologického průvodce po vlastech českých, moravských i slezských. Celkem 23 zajímavých míst (nejen ornitologicky) je představeno v jednotném schématu, který zahrnuje: popis vlastní oblasti, ornitologické zajímavosti, trasa vycházky (-ek), seznam druhů a měsíce výskytu, praktické informace, jednoduchá mapka celé oblasti včetně důležitých upozornění na zajímavá místa, parkoviště apod. Představovány jsou oblasti velmi rozsáhlé – Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Beskydy, ale i maloplošné – rybník Řežabinec, Josefovské louky, Bohdanečský rybník.
Každá oblast je zpracována pisatelem, který zde dlouhodobě působí, zná zde všechna zajímavá zákoutí, je ornitologicky aktivní, ale hlavně má svoji oblast rád. Dává do svého textu také trochu srdíčka, a na textech je to vpravdě znát. Jsou představována ale i místa, která by neznalý člověk na první pohled vůbec nepředpokládal – Praha nebo Severočeské výsypky. Není žádným tajemstvím, že velkoměsta se svojí velmi pestrou paletou biotopů, příznivým mikroklimatem a dostatkem potravy jsou v posledních desetiletích významným lákadlem pro nejrůznější ptačí druhy, a Praha není žádnou výjimkou. Na druhou stranu totálně zničená krajina v Podkrušnohoří, působící na člověka až depresivně, se svými vegetačně chudými biotopy přitahuje ptačí druhy, které nemají v ostatní „kulturní“ krajině žádnou šanci na přežití.
Zastavím se u části Praktické informace. Dle mého názoru nejsilnější a nejhodnotnější části textu. Významnou pomocí pro návštěvníky vybraných ornitologicky zajímavých oblastí jsou zejména dopravní tipy, jakým prostředkem, kde zastavit, jaké jsou parkovací možnosti. To všechno ocení návštěvník zejména při první návštěvě. Nechybí odkazy na další turistické cíle (nejen ornitologií živ je člověk, že?), doporučení (oblečení, obuv, vhodná pozorovací technika), tipy pro vybrané dny nebo měsíce v roce, literatura a webové odkazy. Jedinou nevýhodou předkládaných informací je, že informace budou zastarávat a to, co platilo v roce 2016, nebude muset platit v roce 2018 nebo později.
Nerad bych vyzrazoval více. Kromě moc hezkých fotografií našich předních fotografů ptáků a přírody vůbec, je kniha v určitých pasážích doplněna ilustracemi Jana Hoška, jako vždy velmi dobré kvality. Tak už jsem knihu vychválil dost. Co se mi nelíbí. Doufám, že recenzovaná kniha je jakýmsi prvním dílem představování dalších neméně ornitologicky zajímavých oblastí našeho státu. Již při letmém pohledu je zřejmé, že některé rozsáhlé oblasti ČR zůstaly bez povšimnutí. Ale nějaký výběr musela hlavní autorka provést, což také chápu. Kniha mohla mít pevnou obálku, protože si ji pozorovatelé nebo přátelé přírody budou s sebou brát do přírody. Ale to je spíše otázka pro nakladatelství. Na závěr jedna skutečnost, která mne docela rozesmála. Na poslední straně obálky se píše, že mj. „Po přečtení úvodních kapitol (rozuměj představované knihy – pozn. recenzenta) budete umět ptáky úspěšně hledat a pozorovat.“ Ne milí čtenáři, tak s tím rozhodně nepočítejte! Recenzent si tím není jistý ani po 40 let aktivní ornitologie…
Knihu všem ornitologům, nebo jen lidem, kteří máji rádi přírodu okolo sebe, vřele doporučuji. Jo, a těším se na druhý díl!
Text: Libor Schröpfer
