Čínská vláda oznámila, že zastaví veškerou výstavbu a rekultivaci krajiny ve prospěch industriálních projektů podél celého pobřežního pásu. Toto rozhodnutí je obrovským pozitivním krokem pro desítky milionů táhnoucích bahňáků využívající každoročně rozsáhlá wattová pobřeží Číny k přezimování. Mezi nimi je i kriticky ohrožený jespák lžícozobý.
Dva články ohlašující tuto revoluční změnu byly před dvěma týdny publikovány v čínských médiích – jeden v Xinhua, největším čínském zpravodajském portálu a druhý v The China Daily. Zprávu také sdílely stránky Státní rady, obdoby čínské vlády, což naznačuje vysokou úroveň podpory této nové politiky.
Čína bude, dle prohlášení učiněných na tiskové konferenci ze 17. ledna vedenou SOA (Státní přímořskou administrativou), usilovat o následující: vláda znárodní soukromé pozemky, na nichž dosud nebyly vybudovány žádné objekty a zastaví veškeré projekty, jenž se v oblasti pobřežního pásu teprve chystají a které jsou v rozporu s národní politikou.
Dále pak veškerá průmyslová infrastruktura, která byla vybudována na nelegálně získaných pozemcích a která významně poškozuje životní prostředí bude srovnána se zemí.
Třetím bodem programu je zastavení schvalování veškerých developerských projektů založených na přestavbě pobřežních biotopů a zakázání veškerých rekultivačních aktivit, pakliže nejsou v souladu s národní klíčovou infrastrukturou, veřejným blahem či národní obranou.
Možná vůbec nejdůležitějším bodem změn v kontextu budoucnosti východního pobřeží Číny je však skutečnost, že místní úřady již nebudou mít v moci schvalovat projekty k rekultivaci a přestavbě pobřežní krajiny.
Gu Wu, hlava National Marine Inspection Office (Státní přímořská inspekce), řekl: „V minulosti přispěla rekultivace půdy do určité míry k posílení hospodářského rozvoje tím, že vyřešila nedostatek půdy v pobřežních regionech a poskytla tím prostor pro veřejnou infrastrukturu a průmyslové parky. Avšak ilegální a nerovnoměrné výstavby a rekultivace způsobily mořskému ekosystému a všem legálním podnikům množství problémů. Tyto výstupy způsobily zásadní znepokojení a nesouhlas široké veřejnosti, proto se administrativa rozhodla, že rekultivace bude od jistého momentu pod přísným dohledem.“
Jespák rudokrký je mezi druhy objevujícími se v pobřežní oblasti Číny.
Tiskové konferenci, kde byly 17. ledna odhaleny tyto novinky, předcházely dva články v médiích, které kritizovaly pobřežní provincie pro jejich špatné řízení rekultivačních projektů a mnohé prohřešky, jenž byly odhaleny v roce 2017 inspekcemi ze strany SOA. Provincie Hebei byla kritizována kromě jiných prohřešků za skutečnost, že turismus, akvakultura a loďařský průmysl byly povolené v národní přírodní rezervaci v kraji Changli. Také provincie Jiangsu a Liaoning byly předmětem kritiky. V Jiangsu bylo od roku 2012 schváleno nespočet nelegálních a podmínky nesplňujících rekultivačních projektů. Jejich velká část zůstává po rekultivaci nevyužitá – pouze 21,28% půdy bylo posléze využito k průmyslové výstavbě. Z toho více než 184 rekultivačních projektů nezískalo před počátkem výstavby schválení od vlády. V Liaoningu pak provinční vláda selhávala v efektivní supervizi rekultivačních projektů a kontroly znečišťujících látek vypouštěných do moře. Přestože provinční vláda pokutovala projekty páchající přestupky a znečišťování, více jak polovina pokut nebyla vybrána ani vymáhána. Z 211 odpadních odtoků do moře, jenž byly registrovány provinčními orgány pro životní prostředí, nebylo 68 z nich schváleno skrze legální procedury a některé z odtoků nebyly průběžně monitorovány.
Ohlášení nové politiky pro rekultivaci půdy bylo velkým a velmi vítaným překvapením pro ochranářskou komunitu. Nicola Crockford, z organizace BirdLife a RSPB vidí v nové legislativě veliký potenciál. „Tyto nesmírně dobré zprávy přinášejí zatím nejlepší naději v tom ohledu, že vyhynutí pobřežních druhů (jakými jsou například jespák lžícozobý či jespák velký), které se dříve zdálo takřka nevyhnutelné, může být nyní odvráceno.“
Jespák lžícozobý, kriticky ohrožený druh bahňáka, je jeden z klíčových druhů ochrany v rámci pobřežních biotopů Číny a také druhem, který průmyslovou rekultivací nejvíce utrpěl. Foto: JJ Harrison | Wikipedia.org
Veškerá práce však teprve začíná. Ohlášení nové politiky je sice prvním základním krokem, její implementace a uvedení do praxe však nebude snadná, jak je možné vidět z výčtu prohřešků, jenž byly odhaleny inspekcí v roce 2017. Teprve čas ukáže, zda-li tato nová, v platnost vcházející pravidla budou vynucována s přísností a důsledností potřebnou pro zachování dosavadních wattových pobřeží.
Zastavení rekultivace je potřebným, avšak nikoliv dostatečným krokem ke zpomalení a postupnému zastavení poklesu početnosti populace tažných bahňáků. Prioritou je nyní zajištění ochrany a efektivní správy klíčových oblastí pro táhnoucí ptáky. A to je něco, na co se zaměří ochranářské organizace v příštích měsících a letech.
Přesto však v této fázi není pádný důvod k názoru, že se implementace nových reforem neuskuteční – nová politika je konzistentní s rétorikou čínského prezidenta Si Ťin-pching a nedávným posílením enviromentálních regulací.
A i nejen proto je tedy nyní zcela na místě říci „Dobrá práce, Číno!“ 🙂
Text a překlad: Martin Vlk Mrňous
Zdroj: Birdlife.org
