V první půli února 2021 proběhla demontáž nelegálních ferrat v přírodní rezervaci Vrabinec na Děčínsku. Bez vědomí úřadů tu postupně vzniklo sedm nelegálních zajištěných cest, které poškodily zdejší cennou přírodu. Kvůli častému rušení se například nezdařilo hnízdění zvláště chráněných druhů ptáků, jako jsou sokol stěhovavý a výr velký. Jedna ferratová cesta dokonce vedla metr od hnízda sokolů. Sokoli později hnízdo opustili ve fázi inkubace snůšky. Demontáž ferrat zajistila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří společně s obcí Těchlovice a Českým horolezeckým svazem.
„Staviteli byla v přestupkovém řízení vyměřena pokuta a zároveň byl vyzván k odstranění ferrat. Dlouhodobě však odmítá spolupracovat. Protože se blíží začátek hnízdní sezóny ptáků, odstranila obec Těchlovice, která je vlastníkem pozemků, ferraty na vlastní náklady. Pomocnou ruku podali místní horolezci a především jednotka Hasiči-Rescue. Horolezecké aktivity jsou na Vrabinci nadále povoleny, vyjma období hnízdění. Pěší turisté mohou do rezervace vstoupit po značených cestách,“ vysvětluje Petr Kříž z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Odstraňování nelegální ferraty v přírodní rezervaci Vrabinec. Foto archiv AOPK ČR
Zdejší přírodu ferraty poškodily. Nejenže zmařily hnízdění sokolů, ale vysoký tlak návštěvníků vedl k intenzivnímu sešlapu dříve nedotčených skalních ploten s cennou florou. Utrpěla zejména část populace ohrožené tařice skalní. Masivní kovové prvky a lana ferrat narušily vzhled této krajinné dominanty a zároveň zasahovaly do pozůstatků středověkého hradu. „Agentura ochrany přírody a krajiny ČR rozhodně nehodlá blokovat rozvoj sportovních aktivit v chráněných územích. Sportovci nezřídka velkou měrou přispívají k aktivní ochraně významných lokalit. Je však třeba, aby své záměry konzultovali a realizovali v souladu se zákony a dle odborných doporučení. V loňském roce bylo instalacemi nelegálních via ferrat v přírodních rezervacích zmařeno hnízdění sokolů na dvou ze čtyř přirozených skalních hnízdišť v Českém středohoří,“ dodává Petr Kříž.
Kvůli nelegální ferratě se minulý rok také nezdařilo hnízdění sokolů na Kozím vrchu u Ústí nad Labem. Nelegální ferrata byla i zde odstraněna. Samice sokolů jsou na počátku hnízdění, a zejména při snášení a inkubaci vajec, velmi citlivé. Při pocitu ohrožení hnízdo nezřídka opustí. Velmi stresující je pro ně pohyb turistů a horolezců v blízkosti hnízda a nad jeho úrovní. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR proto každoročně uzavírají řadu míst, aby hnízdícím sokolům zajistili klid. V Českém středohoří se to týká Průčelské rokle nedaleko Brné nad Labem, Kozího vrchu, Vrabinci a části Vaňovských skal. I přes časté terénní kontroly někteří lidé dočasné uzavírky území nerespektují.
Zdroj: TZ AOPK ČR, 9. 2. 2021 / Titulní foto: Wikipedia Commons / CC BY 2.0
Kalous ušatý uhynul v táborské zoo krátce před koncem loňského roku, kdy děti a mladiství řádí na veřejnosti s petardami a jinými třaskavinami. „Je to další ztráta zvířete, která souvisí s nekontrolovanými prodeji a používáním pyrotechniky. Tato vzácná a ohrožená sova se lekla hlasitého dělobuchu odpáleného už den před Silvestrem a snažila se uletět. Bezhlavě narazila do klece a zabila se,“ říká k úhynu ohroženého druhu ředitel ZOO Tábor Evžen Korec. Připomněl smutný osud labutí v Praze, z nichž jedna krátce po silvestrovské půlnoci na místě zahynula, dvě jsou těžce zraněné a další čtyři skončily v záchranné stanici zvířat v Jinonicích poté, co vyděšené hřmotem dělbuchů na náplavce nezvládly noční let a narazily do překážky.
Národní park České Švýcarsko chystá na příští hnízdící sezonu sokolů stěhovavých přísná opatření a nepřetržitou hlídkovou službu. Po letech bohatých na odchovy sokolích mláďat přišel letos propad o polovinu. Podle strážců za to mohou hlavně turisté, kteří ptáky v hnízdech rušili. „Támhle to místo bylo letos obsazeno sokolím párem – měli tam tři vajíčka,“ ukazuje na převísek ve skalní stěně strážce parku Pavel Svoboda a pokračuje: „Bohužel jen pár desítek metrů si ve stejné výšce pod převisem lidé rozdělali oheň a přenocovali tam, to ten sokolí pár nezvládl a ta vajíčka opustil.“ Správa parku se rozhodla, že příští rok zostří hlídky kolem hnízdišť. Zapojí do nich dobrovolníky i horolezce. Na některých místech se hnízda budou hlídat nepřetržitě. „K těm nejzávažnějším přestupkům dochází večer, kdy lidé hledají místo na přespání,“ konstatuje Svoboda a mluvčí parku Tomáš Salov ho doplňuje: „Letos to pro nás bylo fiasko – měli jsme tu rekordní počet hnízdících párů, z toho úspěšný byl ale jen jeden.“ Celkově tak letos vylétla z národního parku jen tři mláďata. Lépe se sokolům vedlo v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, která pod park spadá. „Tím pádem z našeho území vylétlo 16 mláďat, běžně jich přitom bývá kolem 30,“ shrnuje Salov. V Saském Švýcarsku na tom s odchovem sokolů také nebyli dobře – vylétlo jich odtamtud jen šest, a to především kvůli masivnímu nárůstu turistů. Podle sčítání na zhruba třetině území Saského Švýcarska přenocovalo v tamních lesích kolem 30 tisíc lidí za sezonu. Píše o tom Český rozhlas Sever.
Nedávný červencový ohňostroj nad Velkým Boleveckým rybníkem v Plzni pobouřil ochránce přírody. Hlasitá světelná show byla totiž nad lokalitou, kde žijí chránění ptáci. Případ nyní prošetřuje inspekce životního prostředí. Podle ochránců by na podobných místech měly být ohňostroje zakázané. Těsně před dvaadvacátou hodinou propuká nad Velkým Boleveckým rybníkem ohňostroj. Světelná show trvá pět minut. Odehrává se však nedaleko místa, kde žije ohrožený moták pochop. U vodní plochy se vyskytují i další zvlášť chránění ptáci, jako například žluvy, potápky nebo kulíci. Nedávná akce nezůstala bez odezvy. Upozornil na ni šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň. Teď případ prošetřuje inspekce životního prostředí. Zároveň se otevírá diskuze, zda zábavní pyrotechniku ve městě regulovat. Podle Makoně se Velký Bolevecký rybník stal unikátní ornitologickou lokalitou, kde by měly být ohňostroje zakázané. „Plaší zvířata. Většinou se jedná o ptáky, kteří nejsou schopni v noci létat. Hlasité rány je ale vzbudí, zvednou se a hrozí, že se s něčím srazí. Asi dvě stě metrů od odpaliště hnízdí v rákosí poměrně vzácný dravec moták pochop, jehož čtyři mláďata jsme začátkem července kroužkovali,“ popsal šéf záchranné stanice. Doplnil, že mladé už mají také labutě či potápky. Makoň uvádí, že podobných událostí v krajské metropoli přibývá. „Obdobně to platí o Kalikovském mlýnu. Je to neuvěřitelná neohleduplnost nejenom vůči zvířatům, ale také vůči obyvatelům. Zvlášť když je horko, lidé větrají a večer je ruší randál. Nehledě na dopad, který to má na ovzduší,“ zdůraznil. Řešením podle šéfa stanice je, aby město zábavní pyrotechniku značně omezilo a označilo oblasti, kde se nesmí používat.Zmiňovaný ohňostroj v půlce července odpalovali z pozemku, jenž vlastní město, zaměstnanci firmy Fa. LAKI. Její majitel Ladislav Kincl tvrdí, že postupovali podle zákona. „Udělali jsme vše, co jsme měli. Informovali jsme včas veškeré dotčené orgány. Zvířata jsme rozhodně nevyplašili. Máme zpětnou vazbu, že ptactvo se tady stále nachází. Na akci jsme měli řadu pozitivních reakcí, ale vždy se najde někdo, komu se nelíbí,“ konstatoval. Píše o tom server IDnes.cz.
