Soužití člověka s přírodou bývá mnohdy problematické. Obyvatelé měst většinou „mají rádi přírodu“, pokud je příroda v dostatečné vzdálenosti za upravenými trávníky jejich zahrad nebo zdí domů. Přesto však lze v některých případech chápat, že ne každý je nadšen z množství velkých černých ptáků, kteří jsou v hnízdní kolonii hluční a jejich trus pochopitelně padá i na automobily či lavičky umístěné pod stromy s hnízdy. Problematika havranů polních (Corvus frugilegus) v Táboře se řeší od roku 2001. Začátkem května tohoto roku uspořádal odbor životního prostředí besedu s obyvateli Pražského sídliště nad problematikou havranů. Zástupci města seznámili přítomné s možnostmi, které jim dovoluje česká a evropská legislativa, a s aktivitami, které se ke zmírnění problémů v tomto směru již udělaly.
„Na setkání přišlo přes šest desítek občanů, kteří chtěli znát konkrétní postupy řešení. Obyvatele velmi sužuje vysoké znečištění veřejných prostranství, fasád domů a automobilů. A chtějí vědět, kdo jim způsobené škody nahradí. Problémová je přítomnost havranů pro alergiky. Podle některých vyjádření obyvatel se též zvýšil počet plicních onemocnění. Podněty občanů město dále rozpracuje a bude hledat další cesty, jak problematické soužití s havrany lépe řešit,“ řekla místostarostka Tábora Kateřina Bláhová.
Úbytek počtu kvadrátů, v nichž havran polní v ČR hnízdí, je patrný i ve srovnání s údaji z let 2001 – 2003 (zelené kvadráty) a z let 2014 – 2017 (červené kvadráty). Zdroj: http://birds.cz/avif/atlas
V současné době je ve městě 190 hnízd, z nichž 110 tvoří jádrové kolonie. Ty jsou ve městě dvě – Husův park (80 hnízd při jarním sčítání) a Zborovská a Buzulucká ulice (30 hnízd při jarním sčítání). Odbor životního prostředí může po dohodě s ministerstvem každoročně poměrově snížit celkový počet hnízd tak, aby nebyla narušena životaschopnost jádrových kolonií a zůstaly zachovány základní počty hnízd. V letošním roce odstranili v Táboře ve dvou vlnách před zahnízděním ptáků 51 hnízd. V době hnízdění se již druhým rokem provádí intenzivnější úklid veřejných prostor, zejména v nejvíce dotčených lokalitách. Pro letošní rok byl na zkoušku zakoupen ultrazvukový plašič. Na základě výsledků bude rozhodnuto, zda budou zakoupena další zařízení.
„Bohužel v prostoru města nelze využít přirozeného predátora havranů, což je jestřáb nebo sokol. Odbor životního prostředí průběžně konzultuje řešení problematiky havranů s dalšími českými městy, v hledání řešení se využívají též případové studie z velkých evropských měst. Celkové radikální řešení ve smyslu zabránění výskytu havranů ve městě zakazuje legislativní úprava pod hrozbou sankcí v řádech milionů korun. Změna legislativy se zatím nepřipravuje,“ doplňuje Bláhová.
Havran polní se do měst začal stahovat v 80. letech 20. století, kdy byla většina kolonií ve volné krajině likvidována myslivci dle tehdy platných zákonů. V posledních desetiletích tak zanikly desítky kolonií a umisťování kolonií v zástavbě je možnou strategií havranů jak přežít. Rozrůstání některých městských kolonií i mimo vyhrazená místa je možným důkazem úspěšnosti této strategie.
Havran polní. Foto Jiří Bartoš
Zdroj: TZ města Tábora, 3. 5. 2018
Text: Lukáš Kadava / http://www.bartosphoto.cz/
