Nový výzkum ukázal, že výrazně růžovější plameňáci jsou agresivnější než jejich soupeři s méně jasnými barvami peří. Projevuje se to zejména při krmení. Vědci při tomto výzkumu vycházeli z pozorování plameňáků malých při krmení. Ukázalo se, že když spolu tito ptáci soupeří o potravu, mají ti nejvíce zbarvení tendenci ty ostatní nejčastěji a nejsilněji odstrkovat. Týká se to samic i samců tohoto druhu. Na studii pracovali přírodovědci z Exeterské univerzity. Ti také popsali, že nejvíce spolu plameňáci zápolí, když mají potravu na jednom malém místě. Tohoto poznatku by se dalo podle nich využít v řadě zoologických zahrad, kde by se mohl změnit způsob krmení – snížilo by to agresivitu ptáků při boji o jídlo. „Plameňáci žijí ve velkých skupinách se složitými sociálními strukturami,“ popsal autor studie Paul Rose z Exeterské univerzity. „A barva v tom hraje důležitou roli. Pochází z karotenoidů v jejich potravě; tou jsou u plameňáků malých především řasy, které filtrují z vody. Zdravý plameňák, který se správně a dostatečně živí, má při krmení více energie i času na to, aby byl dominantní a agresivní,“ dodává biolog.
Nedávno v jiném výzkumu vědci prokázali, že plameňáci mají velmi složité sociální vazby, navazují přátelství a vztahy, ale také mají své nepřátele. Vědci popsali, že plameňáci nejraději tráví čas ve společnosti „nejbližších přátel“, tedy ve skupinách o počtu čtyř až pěti zvířat. Výzkum dále odhalil, že tyto klany se vyhýbají jiným skupinám, s nimiž moc dobře nevycházejí. Během pozorování se nepodařilo najít jediného plameňáka-individualistu, který by nebyl součástí žádné skupiny, ale povedlo se přijít na několik „sociálně přelétavých“ ptáků, kteří byli naopak součástí několika kolektivů.
Převzato z webu České televize
Zbytek celého článku k přečtení: Česká televize
Foto: Antoine Taveneaux / CC BY-SA 3.0
Výraz 5G je v současnosti jedním z nejsilnějších zaklínadel konspiračních teoretiků. Sítě 5G mohou podle nich ovládat lidi nebo aspoň způsobovat rakovinu, i když v dnešní době je populární spíše šíření nemoci covid-19. Nedávné video, které se lavinovitě šíří internetem, údajně zachycuje ptáky útočící na 5G vysílač. Konspirační teoretici mají žně, ale je tu jeden problém. Nejde o 5G vysílač a ptáci na videu na nic neútočí. Video bylo poprvé zveřejněno 7. května na youtubovém kanále s názvem Elmoochoo Dingdong. Zda to byl jen vtípek, nebo vážně míněný příspěvek se už asi nedozvíme, protože bylo záhy smazáno. Jiné verze videa se ale začaly šířit jen o pár dní později pokaždé s trochu jiným popiskem. „Ptáci útočící na 5G vysílač,“ byl ten nejčastější. „Hmm, možná, že něco vědí…“ zněl další popisek. Konspirační teoretici okamžitě nahrávku začali šířit a považovat za důkaz, nebo přinejlepším indicii škodlivosti 5G sítí. „Vysílače pravděpodobně narušují ptačí ‚radary‘,“ vysvětloval jeden z nich. Ani v jednom videu nebylo uvedeno, kdy, a hlavně kde byla nahrávka pořízena. Serveru Lead Stories, který se na hledání a vysvětlování hoaxů specializuje, se však podařilo vypátrat, kde se nachází domnělý vysílač. Ornitologové pak vysvětlili ptačí chování.
Život v hejnu je pro ptáky z mnoha důvodů výhodný. Skupina snáze zaznamená blížící se nebezpečí a při útoku predátora se riziko rozkládá na větší počet potenciálních obětí. Hejno ale nenabízí stejné podmínky všem. Jespáci srostloprstí (Calidris pusilla) patří k opeřeným světoběžníkům. Zimují v Jižní Americe a hnízdí v Kanadě a na Aljašce. Při návratu ze zimovišť se každé jaro zastavují ve velkých hejnech na atlantickém pobřeží Severní Ameriky, kde se několik dní krmí a čerpají síly k dalšímu letu. K jejich oblíbeným zastávkám patří Delawarská zátoka nebo zátoka Fundy. Právě tady jespáky sledoval kanadský biolog Guy Beauchamp z University of Montreal. Všímal si jejich chování při lovu drobných bezobratlých tvorů a zjistil nápadný rozdíl ve způsobu shánění potravy mezi jedinci na okraji a uvnitř velkých hejn. Jespáci srostloprstí mají dva různé lovecké styly. První z nich je založen na rychlém klování do písku. Pták má přitom hlavu vysoko zvednutou. Udržuje si tak přehled o okolí a ztrácí jej jenom na kratičký okamžik – když vyrazí zobákem do písku za kořistí. Jespáci tak loví větší bezobratlé živočichy ukryté pod povrchem mokrého písku na hranici mezi souší a mořem. Místo, kde se kořist ukrývá a kam je třeba klovnout, pták vyhledává zrakem.
Hejno holohlavých ptáků s nápadným opeřením se pohybuje vysokou trávou křídlo vedle křídla a jejich červená očka pátravě sledují krajinu. Připomínají skupinu žáků, kteří si ve školní jídelně hledají místa k sezení – a možná se od lidí zas tolik neliší. Perličky supí, jak se ptáci jmenují, si podle studie zveřejněné v odborném časopise Current Biology vytvářejí podobně složitě strukturovanou společnost jako lidé, píše list The New York Times. Vědci se dříve domnívali, že podobné sociální struktury vyžadují velkou mentální kapacitu – perličky s mozky o velikosti hrášku ovšem tyto představy boří. „Lidé jsou klasickým příkladem víceúrovňové společnosti,“ uvádí Damien Farine, vedoucí výzkumu a ornitolog z Institutu Maxe Plancka pro chování živočichů. Představte si rodinu žijící ve vesnici. Tato rodina se může přátelit s dalšími rodinami ve vesnici, která může mít vztahy s vedlejší vesnicí a tak dále. Orientovat se v těchto vazbách může být složité.


