Současná nová koronavirová infekce SARS-CoV2, která byla později přejmenována na COVID-19, je pandemií ovlivňující veřejné zdraví s celosvětovým dopadem od začátku roku 2020 doposud. Obavy a omezení spojené se snahou dostat pandemii pod kontrolu mohou odpovídajícím způsobem ovlivnit volnočasové aktivity, jako je pozorování ptáků (birdwatching).
Birding či birdwatching je aktivní pozorování ptáků v přírodě. Birdeři (birdwatcheři či „ptáčkaři“) jsou lidé, kteří se věnují pozorování ptáků po celém světě a nezřídka přispívají k masivnímu sběru dat v projektech občanské vědy. Pozorování ptáků se stává stále rozšířenější aktivitou. Například asi 18% Američanů se věnuje pozorování ptáků a asi 36% z nich se ptáky aktivně jezdí.
Na rozdíl od většiny studií COVID-19, které se soustředily na klinická, patologická a virologická témata, se skupina vědců z Německa, Polska a Finska zaměřila na změny chování birderů během koronakrize (blíže ZDE). Pomocí jednoduchého online dotazníku bylo obdrženo a vyhodnoceno celkem 4484 odpovědí z 97 zemí. Data vědci sbírali od konce března do začátku května 2020. Asi 85% respondentů uvedlo, že situace ohledně koronakrize pozměnila jejich chování při pozorování ptáků. „Nejvýznamnější změna v chování pozorovatelů ptáků souvisela s geografickým pokrytím birdwatcherských aktivit, pozorování ptáků se stalo lokálnější záležitostí. Lidé se soustředili hlavně na birding v blízkosti domova či přímo na svém dvoře,“ říká hlavní autor studie Prof. Christoph Randler.
Celkem 12% respondentů (tj. 542 případů) uvedlo, že mají více času na pozorování ptáků, zatímco 8% (356 případů) uvedlo, že mají méně času. Rovněž došlo ke snížení sociálních interakcí, zejména mezi staršími lidmi – lidé pozorovali ptáky více samostatně nebo se svým partnerem. „Zejména respondenti z vyspělejších zemí uváděli, že v nastalé situaci trávili více času pozorováním ptáků buď jednotlivě nebo s partnery a také spíše v blízkosti svého domova. Naše studie naznačuje, že dlouhé výluky s přísnými předpisy mohou mít vážný dopad na volnočasové aktivity. Kromě toho může časový a prostorový posun v pozorování ptáků v důsledku pandemie ovlivnit kvalitu dat v projektech občanské vědy. Jelikož činnosti závislé na pobytu na přírodě budou směřovat spíše na blízké lokality, je třeba zdroje a výzkum v oblasti životního prostředí směřovat do lokalit, které se nacházejí v blízkosti uživatelů, například v městských a příměstských oblastech,“ doplňuje Christoph Randler.
Vědci nyní ve svém výzkumu pokračují a vyzývají milovníky ptáků, birdwatchery a ornitology k zapojení se do vyhodnocení podzimní části probíhající pandemie. „Bylo by dobré, kdyby součástí výzkumu byla i data od respondentů z České republiky,“ uzavírá Christoph Randler. Odkaz na online dotazník (v angličtině) ZDE.
Zdroj: https://www.mdpi.com/1660-4601/17/19/7310/htm
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Benjamin Lambert / Unsplash.com