Nový výzkum odhalil neobvyklou příčinu v distribuci a stravovacích návycích supů bělohlavých (Gyps fulvus) a supů hnědých (Aegypius monachus) na pomezí Španělska a Portugalska. Oba druhy španělských supů jen zřídka překročí hranici do Portugalska a to navzdory absenci významných klimatických či topografických odlišností. Abychom pochopili důvody, proč tomu tak je, ornitologové sledovali 71 supů, vybavených satelitními vysílačkami v pohraniční oblasti mezi dvěma Iberskými zeměmi.
Výsledky ukázaly, že chování supů nebylo způsobeno rozdíly v biotopech nebo mezi druhy či jednotlivci, ale spíše kvůli odlišné dostupnosti potravních zdrojů. Ve Španělsku totiž mohou mrtvoly hospodářských zvířat zůstat v krajině právě jako potravní zdroj pro supy, zatímco v Portugalsku jsou odstraňovány veterinárními orgány. Studie je tak fascinujícím příkladem toho, jak lze vytvořit politickou hranici i v ptačí říši.
Lokace záznamů satelitně sledovaných supů. Sup bělohlavý – a, sup hnědý – b. Zdroj: Arrondo et al. 2018
Hlavním důvodem pro tak odlišnou politiku týkající se odstraňování těl hospodářských zvířat je zákaz EU ponechávat v krajině těla hospodářských zvířat po krizi s výskytem BSE po roce 2001, což má významný dopad na lokální výskyt supů. Naštěstí však díky dohodám mezi vědci a orgány ochrany přírody došlo i k dílčím změnám v legislativě, která umožňuje zachování mrtvých těl v krajině a jejich likvidaci supy, kteří díky své potravní specializaci minimalizují veterinární a hygienická rizika. Nový právní rámec však nestanovil povinné pokyny pro členské státy EU, to znamená, že v praxi mají jednotlivé členské země možnost vypracovat vlastní předpisy týkající se likvidace jatečných těl zvířat.
Právě tato právní úprava vedla ke vzniku situace, kdy Španělsko i Portugalsko mají různá veterinární kritéria. Ve Španělsku, kde žije asi 95 procent evropských supů, farmáři ponechávají těla v otevřených a rozlehlých oblastech krajiny, kde se supi vyskytují. Tento přístup je prospěšný nejen ptákům, ale samotným zemědělcům, kteří tak šetří čas a peníze sobě i španělským daňovým poplatníkům. Významné je i ekologické hledisko. Naproti tomu portugalské úřady stále vyžadují, aby chovatelé hospodářských zvířat odstranili mrtvá zvířata z krajiny, s výjimkou několika oblastí v blízkosti španělských hranic. Vědci také uvádějí, že došlo k významnému poklesu lokalit s výskytem supů na Španělsko-portugalském pomezí v závislosti na načasování aplikace právních norem do praxe. Studie jasně ukazuje, jaký dopad může mít odlišný přístup k unijní legislativě na úrovni členských států na ochranu ptáků.
Portrét supa hnědého. Foto Jakub Friedl
Zdroj: https://www.4vultures.org/vultures-foraging-eu-veterinary-policies-portugal-spain/
Arrondo, E, Moleón, M, Cortés-Avizanda, A, Jiménez, J, Beja, P, Sánchez-Zapata, J A, and Donázar, J A. 2018. Invisible barriers: Differential sanitary regulations constrain vulture movements across country borders. Biological Conservation 219: 46-52.
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto supa bělohlavého: Luc Viatour
