Organizace Vogelbescherming (VBN / BirdLife Nizozemsko) v posledních letech úzce spolupracuje s holandskými farmáři v naději, že mléčné výrobky pocházející z Nizozemí budou získávány na základě šetrného zemědělství a pomohou tak znovu stabilizovat populace ohrožených bahňáků. Mlékárenský průmysl je v Nizozemsku jedním z klíčových odvětví zemědělské výroby. Koneckonců, vysoký vzrůst Nizozemců, kteří jsou v průměru vysocí 1,84 m, se připisuje jídelníčku, bohatému na mléčné výrobky a sýry. Patrně není náhoda, že velmoc v produkci sýrů je i zemí nadprůměrně vysokých lidí. Ačkoli jsou faktory, které stojí za tímto jevem jistě složitější, je nesporné, že mlékárenský průmysl roste od druhé světové války a současná produkce mléka je tak vysoká, že 80% se vyváží, zejména sýr nebo (dětské) sušené mléko. Tento obrovský hospodářský úspěch však měl také mimo znevýhodnění malých a středních zemědělských subjektů, především katastrofální důsledky pro místní krajinu a biodiverzitu. Odvodnění rozsáhlých luk, jejich časné kosení a rozsáhlá přeměna biologicky rozmanitých travních porostů na sterilní monokultury, si vybraly svoji daň. Během několika málo desetiletí došlo k vymizení prakticky celé populace jespáka bojovného či skřivana polního, ale i národního nizozemského ptáka břehouše černoocasého. Místní často mluví v souvislosti se současným stavem břehoušů o „tichých jarech“. Není divu, početnost břehouše černoocasého poklesla v Nizozemsku oproti stavům v 60. letech 20. století o 75%.
Doposud se zemědělci mohou podílet na agroenvironmentálních programech v rámci společné zemědělské politiky EU. I když jsou tyto programy navrženy tak, aby zpomalily úbytek ptáků v zemědělské krajině, skutečnost je nepříznivá – přebujelá byrokracie, kvalita managementu, či aktuální nedostatky finančních zdrojů způsobují nefunkčnost těchto opatření. Evropský účetní dvůr (ECA) nedávno zveřejnil zprávu o selhání programu CAP Greening, který označil za „z hlediska životního prostředí neúčinný “
Na první pohled idylická nizozemská krajina prochází změnami, které mají nepříznivý dopad na biodiverzitu. Foto FB archiv Vogelbescherming Nederland
Existuje tedy vůbec nějaká možnost? Organizace Vogelbescherming od roku 2012 cíleně oslovuje nizozemský mlékárenský průmysl a snaží se výrobce přesvědčit, že opatření v oblasti biologické rozmanitosti by měla být jádrem jejich programů v rámci udržitelného rozvoje a může být také úspěšnou součástí jejich marketingu. Od roku 2014 se začínají objevovat první náznaky nástupu výrobků, které zohledňují nároky na zemi hnízdících druhů ptáků. A to nejen od malovýrobců, ale i větších producentů. V roce 2016 byla představena nová řada mléčných, jogurtových a sýrových produktů ve spolupráci ve spolupráci s firmou Noorderlandmelk. Značka Weide Weelde nese logo BirdLife a prodává se ve většině supermarketů Jumbo, v druhém největším řetězci supermarketů v Nizozemsku. Možná tedy, že tato spolupráce může být jeden ze způsobů, jak zmírnit současnou alarmující situaci zejména lučních bahňáků v Nizozemsku.
Také vodouš rudonohý doplácí na změny v krajině a hospodaření s ní. Foto Lukáš Kadava
Zdroj: https://wadertales.wordpress.com/2017/01/27/dutch-black-tailed-godwit-numbers-down-by-nearly-75/
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto břehouše černoocasého: Frank Wessen
