Vrány jsou všeobecně známí ptáci, přesto však bývají u mnoha laiků, myslivců, ale i birderů poměrně neoblíbení. Nic to však nemění na tom, že to jsou inteligentní a zajímaví ptáci. Vrány se v České republice vyskytují ve dvou druzích: vrána šedá (Corvus cornix) a vrána černá (Corvus corone), donedávna považovaných za poddruh jediného druhu vrány obecné. Z podrobného průzkumu provedeného v roce 2003 však vzhledem k významným rozdílům ve zbarvení obou druhů a snížené genetické životnosti kříženců vyplynulo, že by měly být považovány za dva oddělené druhy. Českou republikou probíhá hranice rozšíření obou druhů, které se mezi sebou nezřídka kříží.
Štítská pískovna u Chlumce nad Cidlinou. Foto Lukáš Kadava
Vrány šedé, podobně jako ostatní krkavcovití ptáci nocují ve společných hejnech, která však zdaleka nedosahují takové početnosti, jako v případě (často společných) nocovišť havranů či kavek. Nejčastěji se jedná v případě vran o hejna o několika desítkách, vzácně i stovkách jedinců. Neobvykle početná nocoviště byla popsána i literatuře. Například v časopisu Československý ornitolog popisuje Josef Vrbka celoroční početný výskyt vrány (šedé) v okolí Městečka Trnávka na Svitavsku v roce 1946. Jejich počet odhadoval autor na 300 – 500, přičemž k nejvyšším koncentracím ptáků mělo docházet na polích v období po sklizni obilovin. Nocoviště autor předpokládal v okolí zříceniny Cimburku. Možná tedy, že scény s krkavcovitými ptáky z Troškovy pohádky o princezně Jasněnce nemusely být v naší krajině pouhou chimérou…..
Zdá se, že po roce 2000 a zvláště od roku 2013 dochází k nálezům nocovišť s vysokou početností vran. Proč tomu tak je si netroufám odhadnout, zejména z důvodu, že trend početnosti vrány je v České republice mírně klesající. Na tradičních nocovištích v lužních lesích u Lanžhota na Břeclavsku bylo přes 230 ptáků pozorováno v roce 2013 a v roce 2015 odhadovali ornitologové Gašpar Čamlík a David Horal maxima na 350 jedinců. Počty blížící se ke čtyřem stovkám zaznamenala Vlasta Škorpíková u Pohořelic 27. 12. 2013, celkem 370 ptáků. Poprvé byly čtyři stovky ptáků na jediném nocovišti sečteny 5. 12. 2015 u Vracova Na Hodonínsku Gašparem Čamlíkem (celkem 404 vran šedých). Na tomtéž nocovišti pozoroval Aleš Prágr 13. 11. 2017 celkem 400 ptáků. Na jednu stranu se nabízí se hypotéza, že vzhledem k mírným zimním v posledních letech se mohou u nás v zimě zdržovat ptáci z východních oblastí – podobně jako havrani polní.
Hejno vran přilétá na nocoviště na pískovně Štít u Chlumce nad Cidlinou. Dokumentační foto Lukáš Kadava
Mimo oblasti Moravy jsou takto početná nocoviště doposud neobvyklá. O to více jsem byl překvapen nálezem nocoviště ve východních Čechách na štítské pískovně u Chlumce nad Cidlinou v roce 2017. Zvýšené počty vrány šedé, s malým počtem vran černých jsem pravidelně pozoroval celý podzim u blízkého Proudnického rybníka (nejvíce čtyři ptáci v hejnu 20 vran šedých 24. 11. 2017). Avšak teprve 29. 12. jsem nalezl nocoviště na ostrově na zatopené pískovně. Počet nocujících ptáků jsem sečetl z dokumentační fotografie – celkem 436 vran. Přestože vzhledem k ubývajícímu dennímu světlu a potřebě pořízení dokumentačních fotografií jsem se nemohl detailněji věnovat rozlišení druhů v hejnu, je jisté, že se jednalo o smíšené hejno s početně dominující vránou šedou, s menším počtem vrány černé. Dne 6. 1. 2018 bylo při příletu několika hejn ze západního směru (Hradišťko II, Radovesnice II) a jižního (Kolesa) sečteno cca 460 vran. Předpokládám, že místně zvýšené počty vran v průběhu letošní zimy, pozorované přes den v krajině v okolí Radovesnic II (okres Kolín), Chlumce nad Cidlinou a Kosiček (okres Hradec Králové) jsou ptáci nocující právě na Štítu. Zajímavé také je, že za nocoviště si vrány vybraly ostrov, na němž až doposud hnízdili rackové chechtaví. Vzhledem k tomu, že „Racčí ostrov“ však zarůstá náletovými dřevinami, je možné, že v blízké budoucnosti dojde k přejmenování a na pískovně tak zůstane již pouze „Vraní ostrov“….
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto Wikipedia Commons
