Světová muzea zásadním způsobem porušují vyváženost zastoupení pohlaví mezi sbírky vycpaných zvířat. Je v nich totiž příliš málo samiček. Takové jsou závěry studie zaměřené na ověření rovného přístupu k oběma pohlavím ve světových přírodovědných muzeích, kterou zveřejnila agentura AFP. „Pokud budeme přehlížet samičky, nezískáme úplný obraz života,“ postěžovala si Natálie Cooperová z londýnského přírodovědného muzea, jedna z autorek studie. „Předpokládali jsme, že zjistíme určité upřednostňování samečků. Protože vědu dělají lidé a lidé si sebou nesou hluboce zakořeněné upřednostňování mužského pohlaví,“ konstatovala pro AFP. Studie zkoumala téměř 2,5 milionu exponátů v přírodovědných muzeích v Londýně, Paříži, New Yorku, Washingtonu a Chicagu. A zjistila, že pouze 40 procent vystavených exponátů vycpaných ptáků byly samičky. A alarmující je podle autorů studie také zjištění odborného časopisu Proceedings of the Royal Society B, podle něhož se samičky podílejí obzvlášť nízkým zastoupením na množství vycpaných exponátů špačků (bezmála 10 procent), netopýrů (rovněž asi 10 procent) a také ovcí a lasiček (24 procent).
Agentura však upozorňuje, že u řady druhů mohou být samci větší nebo silnější, což usnadňuje jejich vyhledávání a odchyt. „Lovci tak s větší pravděpodobností cílí na ně,“ souhlasí Cooperová. „Je tedy důležité, aby se zaměřovali i na menší samičky,“ dodává. Autoři studie požadují, aby přírodovědná muzea v budoucnu k výběru exponátů přistupovala vyváženě. Jedině tak podle nich dosáhnou potřebné hodnověrnosti vědecké práce a zvýší povědomí o biodiverzitě. Píše o tom server Lidovky. cz.
Jedná se v pravém smyslu slova o poklad, i když jej docení především znalci z oboru. Jedna z nejcennějších tuzemských historických sbírek vycpanin ptáků se nachází v Muzeu Vysočiny Jihlava. Je zde umístěna kolekce 543 vycpanin z 19. a začátku 20. století včetně velmi vzácných exponátů. Sbírku vytvořil v průběhu třičtvrtěstoletí dačický baron Friedrich Franz Ferdinand Egbert von Dalberg, který žil v letech 1822-1908. A to spolu se svým synem Friedrichem Egbertem (1863-1914). „Byla to první základní ucelená zoologická sbírka Muzea Vysočiny, kterou jihlavské muzeum získalo v roce 1909 darem od Friedricha Egberta Dalberga,“ říká Klára Bezděčková, vedoucí přírodovědného oddělení jihlavského Muzea Vysočiny. Sbírka má podle ní obrovskou historickou hodnotu. „Nelze ji vyčíslit penězi, protože sbírka je unikátní jako celek svým rozsahem a tím, že má vědeckou hodnotu. Většina exemplářů je totiž opatřena kvalitními doprovodnými údaji a tím je nesmírně cenná pro ornitology,“ dodala Bezděčková. Velmi vzácné jsou ale i jednotlivé exponáty v kolekci. Například alka malá, jejíž preparovaný exemplář je dokladem jejího jediného pozorovaného výskytu na území nynější České republiky. Sbírka se od roku 2013 nachází v novém muzejním depozitáři v Jihlavě-Heleníně. Vystavována je jen zřídka a zpravidla po několika málo exemplářích, aby byla co nejvíce chráněna před nepříznivými vlivy. Badatelům je však k dispozici. Dalbergovy ambice při tvorbě kolekce ptáků nebyly nijak malé. „Nosnou myšlenkou sbírky bylo vybudování kolekce ptáků, kteří se kdy vyskytovali v Evropě. Takže je jasné, že Dalbergové sami nemohli za svůj život získat tak bohatý materiál,“ napsal Petr Skřivan, jenž v roce 2000 vytvořil kompletní katalog Dalbergovy sbírky.
